Režie:
Věra ChytilováKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Michael KocábHrají:
Miroslav Macháček, Tomáš Palatý, Nina Divíšková, Jan Kačer, Jiří Krampol, Jan Bidlas, Roman Fišer, František Staněk, Rita DudusováObsahy(1)
Do Vlčí boudy, staré horské chaty se symbolickým názvem, umístila režisérka a spoluautorka scénáře Věra Chytilová děj filmu, který natočila v roce 1986 na námět Daniely Fischerové. Jedenáct mladých, pečlivě vybraných účastníků lyžařského kursu prožívá pod taktovkou vedoucího a dvou instruktorů nejdramatičtější chvíle svého života. Skupina dospívajících, v níž je jeden od druhého záměrně vzdalován, je v atmosféře narůstajícího napětí a podezírání dováděna až do situace, v níž se bude muset rozhodnout, zda pro osobní záchranu obětuje jednoho ze svého středu. V tu chvíli bude záležet už jen na nich, jak „úspěšný“ bude experiment, který se začal odvíjet ve chvíli, kdy je rodiče svěřili do péče vedoucích – tří podivných bytostí… Stejně jako v předešlých filmech, i ve Vlčí boudě rozvíjí režisérka aktivní dialog s divákem. Metodou analytického pohledu jim představuje varovný obraz nebezpečných úskalí, jež člověku hrozí, zpronevěří-li se principům lidského soužití. Jaký význam přikládá Věra Chytilová spolupráci s diváky, je zřejmé z jednoho z jejích rozhovorů: „Já preferuji takového diváka, který je otevřený, vstřícný, pozorný, lačný. Není to jen ten, kdo pouze přihlíží, ale kdo spoluvytváří, koexistuje. Takový divák jsem i já, pro něho dělám filmy. V to věřím.“ Nejvýraznější postavou záhadného příběhu je neproniknutelný vedoucí kurzu zvaný Táta, kterého znamenitě zahrál Miroslav Macháček. Tato role odhalila zajímavé, dosud nevyzkoušené možnosti hercova naturelu. K působivosti filmu přispěla i sugestivní kamera Jaromíra Šofra a hudba Michaela Kocába. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (344)
Plejáda otřesných neherců ve vynikajícím československém hororu. Ambivalentní pocity mne provázely prakticky celý film, úžasná atmosféra opuštěné horské chaty, patologický Macháček a jeho poskoci, proti tomu banda naprostých debilů z pomocné školy, kteří zkurví svou tupostí i ten nejjednodušší dialog. Uvědomuju si, že to byl zřejmě záměr. Chytilová debily ráda točí, režíruje a skutečné herce tak i mnohdy vede, čert ví proč. Tento způsob práce se mi ale zdá poněkud nešťastným, asi vždy budu preferovat upravenost před přírodním bobrem. Viděno během Challenge tour 2015: 30 dnů se světovou kinematografií ()
Kdyby přišla k vlčí boudě myška Hrabalka, zaklepala a vysekla svoji kultovní vtírací hlášku "Vlčí boudo, budko, kdo v tobě zůstává?" dostalo by se jí asi následné odpovědi "my nejdebilnější studenti v československým filmu ." "a my jejich instruktoři a současně největší mišuge v celém širém okolí ." Jenže myška Hrabalka se nezeptala a tak na to musí příjít divák sám. Což je bohužel největší kámen úrazu, protože imbecilní chování všech studentů naprosto demoluje případnou strašidelnou atmosféru. Instruktoři, kteří mají nahánět strach se pro změnu svíjí ve sněhu jak kdyby měli porodit minimálně křižnik Potěmikn věru moc hrůzy nenaženou. Jako jasně jsou tam tajemný až zlý kukuč Macháčkovic, hudba Kocába taky dělá svoje, ale když před filmem zveřejní ve zpravách předvolební prognózy, tak to maj pak horory pořádně stíženou úlohu. ()
na to, že to dělala Chytilová, to ale vůbec nebylo špatné...no, ono to nebylo špatné vůbec. Jasně, trocha moralizování musí být, jak jinak, to mi taky vadilo, ale jednak Kocábova hudba navodila hodně strašidelnou atmosféru, jednak některý detaily vyvolají mrazení v zádech spolehlivě...vedoucí zájezdu se zběsile válí ve sněhu, jinou z vedoucích najdete ve sněhulákovi...napsaný to vypadá směšně, ale do malého atmosférického horůrku to sedí víc než dobře. ()
Kdyby mi příběh tohohle filmu, kde navíc vystupují zjeména teenageři, vyprávěl, nikdy bych neuvěřil o jak dobrou záležitost se jedná. Mimozemštani na lyžáku opravdu neslibují inteligentní podívanou, ale opak je pravdou. Chytilová dokázala s přehledem natočit kvalitní horor. S přihmouřeným okem by se dalo napsat, že Vlčí bouda je takový malý český Shinning. I zde jsou hrdinové odříznuti od zbytku světa a i zde se podařilo navodit solidně tísnivou atmosféru bezbranných lidí v solidním průseru. Nikdy bych neřekl, jak děsivé mohou být záběry na nabývající led, či kamera tápající sněhem. To vše funguje i díky výtečné zvukové a hudební kulise. V české filmografii se moc horotů nenajde, ale tenhle jeden vydá za 10 amerických. ()
Čtyři hvězdičky za to, že u nás tak podivný film vznikl. Kamera dost děsná, příběh docela podezřelý, některé herečky a herci trochu mimo. Nakonec ale asi nebylo nijak obvyklé, aby se u nás v té době něco takového objevilo, má to silnou atmosféru, zajímavou myšlenku a pár hororových a děsivých okamžiků se tam taky najde. Rozhodně nevšední zážitek, ale v pozitivním slova smyslu. ()
Galerie (11)
Photo © Mokép
Zajímavosti (9)
- Režisérka Věra Chytilová sa počas natáčania pobila s kameramanom. Po rokoch na to spomína: "Naozaj som sa pobila s kameramanom, keď sme natáčali. Ja som ho trošku „ťukla“ do bicepsu, to mi robil často brat, keď som ho neposlúchla. On to nečakal, otočil sa a udrel ma päsťou do tváre. Odleteli mi okuliare a on si zrazu uvedomil, že to bolo neadekvátne. A ako si to uvedomil, tak povedal: „A končím!“ Ale stalo sa to vlastne preto, že na nás tlačili producenti, pretiahli sme natáčanie o dva dni." (Raccoon.city)
- Ve filmu můžeme vidět i záběry Vysokých Tater. Konkrétně pak Solisko, Štrbské Pleso a Tatranské Matliare. [Zdroj: Filmovamista.cz] (pornogrind)
- Natáčelo se také na nádraží Poniklá. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
Reklama