Reklama

Reklama

Texty z pera legendárního amerického spisovatele Kurta Vonneguta jsou natolik mnohovrstevnaté a ve své komplexnosti složité, že je většina filmařů vždy považovala za téměř nezadaptovatelnou látku. Přesto ale několik snímků podle Vonnegutových předloh přeci jen vzniklo. A za jeden z nejlepších je považováno přepracování multižánrového protiválečného románu Jatka č. 5, kterého se v roce 1972 ujal oscarový gigant George Roy Hill, režisér Butche Cassidyho a Sundance Kida, Podrazu či Světa podle Garpa. Nás pak může těšit, že natáčení částečně autobiografického příběhu o mladíkovi jménem Billy Pilgrim, který se po přežití děsivého náletu na Drážďany a vůbec celé druhé světové války rozhodne mezi zdmi ústavu pro duševně choré zcela přetvořit celý vesmír, byl přítomen také Miroslav Ondříček, kterého si Hill zvolil za svého hlavního kameramana. Ostatně některé sekvence filmu byly pořízeny i na pražských Hradčanech. Mezi lety 1972 a 1973 pak byl Hill za tento film oceněn nejen nominací na Zlatý glóbus, ale také cenou poroty na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Hlavní rolí v pozoruhodném snímku si svůj herecký debut odbyl tehdy čtyřiadvacetiletý Michael Sacks. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (85)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Je to zvláštní film, který mě motivoval hlavně k tomu, abych si někdy sehnat knihu a zkusil na základě ní pochopit, o čem to vlastně bylo. Přechody jsou ve filmu skvělé, ale forma tu trochu přebíjí obsah, což si nemyslím, že byl úplně i záměr knihy. Rozhodně zajímavé a specifické vykreslení války, které není pro každého. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Osobně moc nemusím filmy, které jsou vyprávěny na přeskáčku a nejsou chronologické, ale tenhle je výjimkou. Tady totiž to zdánlivě nahodilé střídání záběrů z různých časů má totiž nějaký řád a smysl. Mnoho toho, co vidíme, jsou vzpomínky a myšlenky hlavního hrdiny - vzpomínání na hrůzné chvíle 2. světovou války a s tím spojené uvěznění a bombardování v Drážďanech, následný návrat zpět domů, který ale zase po čase kazí ten fakt, že je zde nová válka, studená a pak i scény a sekvence z planety Trafalmador, která pro něj symbolizuje nějaké to duševní štěstí, kterého se mu v tomhle světě tolik nedostává, obzvlášť když je stále válka. A všechno to spolu souvisí, stačí říct jediné slovo a hlavnímu hrdinovi to okamžitě připomene vzpomínky z války. Nebo z fiktivní planety Trafalmador. Každopádně, ačkoli film nemá zrovna optimistický námět, hodně se mi líbilo jeho poselství říkající, že si máme užívat těch dobrých chvil, co v životě máme a ty špatné nějak přejít. Úplně na konci je i poselství s rodinou, které ale ještě nepůsobí provařeně. Ale musím uznat, že se mi ten film líbil, moc jsem se u něj nenudil (jen některé scény mi přišly zbytečně natažené) a nějakou zajímavou myšlenku to mělo a taky si myslím, že to je dobře natočené a dobře sestříhané, protože tu ty záběry skvěle navazují. Knihu jsem ale nečetl, takže nemůžu posoudit. Slabé 4* ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

Filmový pokus, předem odsouzený k nezdaru... Ze všeho nejtěžší je totiž zfilmovat otevřeně subjektivní vyprávění, přičemž ještě těžší je zfilmovat takové vyprávění, pokud má záměrně neuzavřenou strukturu, kolážovitě porušuje chronologické i prostorové vztahy a navrch prokládá reálné situace vlastními představami, sny a pocity... Literární a filmová řeč je v tomhle naprosto odlišná, zatímco literatura si všímá především toho vnitřního, film jde nutně především po vnějších věcech, po vizualitě, po zvuku, po vyřčených slovech, nikoli po prožitku, snu, představě či pocitu. Dalším problémem je až neuvěřitelná klipovitost, v níž se dlouhé pasáže knihy nutně mění na kratičké filmové scény. Přesto tenhle film rozhodně stojí za vidění. Řemeslně jde o velmi slušnou záležitost. Rozhodně neurazí režie, herectví, hudba (ostatně není divu, když ji obstaral Glenn Gould), kamera (Miroslav Ondříček). Ve filmu v žádném případě nechybí nesmírně silná místa, například příjezd do Drážďan, šílená jízda Billiho manželky do nemocnice (takhle excelentně zahraná kráva se jen tak nevidí), start posléze zříceného letadla, retrospektivní prostřihy, scény z nemocnice (s tím blbem, co píše knihu o Drážďanech), poprava Edgara Derbyho, to všechno je natočeno naprosto strhujícím způsobem. Některé jiné scény, především ty z planety Trafalmador jsou slabší ( i když mile komické), ale v předpočítačové době tyhle věci šly asi jen těžko natočit lépe. Suma sumárum, kniha je i v tomhle případě rozhodně lepší, ale film v žádném případě neurazí... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: gudaulin, Subjektiv ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Každý, kdo kdy četl nějaký román od Kurta Vonneguta, dobře ví, jak obtížné je převést jeho literární předlohu na filmové plátno. Jeho díla jsou totiž mnohavrstevná, zahrnují myšlenkové pochody jeho hrdinů, nejrůznější místa a doby, které se navzájem prolínají, a hlavně obsahují nejrůznější snové pasáže a halucinace. Snaha natočit podle něj stejně úspěšný film končí obvykle průserem, jako je např. Snídaně šampionů. Dlouho jsem si myslel, že jediný snímek, který stojí za vidění, je Matka noc a teprve nyní poznávám, že téměř stejnou kvalitu má i film George Roye Hilla. Jatka č. 5 jsou stejně jako románová předloha absurdní, tragikomické, zvláštní a provokativní. Řada scén patří k těm, které si filmový fanoušek zafixuje na celý život. Setkání hlavního hrdiny s vítěznými sovětskými vojáky nebo konec jeho nejlepšího přítele k nim určitě patří. Celkový dojem: 85 %. ()

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv film nezachycuje veškerou tu satiru a ironii, kterých je v knize hromada, film mi kvalitativně přijde s předlohou velmi srovnatelný. Obojí má něco do sebe, u každého je to něco trošku jiného, ale jinak se jedná o poměrně zdařilou adaptaci. Všechny tři časové roviny se i zde krásně doplňují, řekl bych, že tady možná dávají i větší smysl a tvůrci si s předlohou opravdu poradili velmi dobře. Povedená žánrová všehochuť, na kterou nelze zapomenout. 80%. ()

Galerie (40)

Zajímavosti (9)

  • Súkromné lietadlo, použité vo filme, patrilo spoločnosti 3M. (Smok)
  • Art Garfunkel řekl, že mu byla původně nabídnuta role Billyho Pilgrima, ale odmítl ji. Poté, co viděl film, řekl, že litoval, že tak učinil. Do role tvůrci obsadili Michaela Sackse. (sator)

Reklama

Reklama