Post Coitum

Stalo se to dnes ráno. Čistím si takhle zuby před zrcadlem a najednou slyším hlas - Dnes se to stane. Ale já ještě asi nechci namítl jsem, nejsem asi ještě připraven !  Hlas však pokračoval - ,,Ne, bude to dnes! Jsi už velký, máš už něco za sebou a viděl jsi už ledacos. Teď je ta chvíle !"  Přesto jsem si ještě udělal vejce se slaninou a vypil šálek dobré kávy, než jsem si Post Coitum pustil. Samozřejmě jsem lecos tušil, ale přesto mi něco v hlavě říkalo - je to Jakubisko, ten by nic debilního nenatočil. To ostatní to nepochopili, ale ty jsi třeba jiný! Nu co k tomu dodat. Je to vlastně post coitální vyprávění, protože mezi velkým množství souloží systém každý s každým se v těch krátkých momentech kdy se ustaluje dýchání, muži zapalují cigára a ženy navlékají podprsenky (což se děje vyjímečně, protože většinu souloží herci provádí oblečení) Jakubisko snaží ukázat snahu o hledání lásky a toho pravého protějšku. To vše v pozlátku devadesátých let, kdy snaha ukázat tehdejší přepych dnes působí děsně srandovně a kýčovitěě ať už jsou to interiéry, jejich vybavení nebo samotná hudba. O módě ani nemluvím, skutečnou peckou byla tehdejší móda obřích podrážek :-). Jako když dnes koukáte na nějakou serebritu na fotce z těch časů a má na sobě červené sáčko! :-).  Škodováci nám ve filmu předvedli novou Oktávku a po nápojích Erektus se tak trochu slehla zem, protože je zadupaly energeťáky typu  Červený Bull co dává křídla. V podstatě to byl film pro svojí dobu avšak natolik špatný, že ani tehdy neuspěl. Pro Franca Nera byla účast vyloženě průserem a netuším co jej přimělo se v tom omáznout. A kdyby snad měl i tak někdo pochyby o kvalitě snímku, je tu ještě jakási filmová obdoba lakmusového papírku - Lucka Vondráčková. Ta hraje jen v opravdu špatných věcech a zde hraje samozřejmě také. Nerad užívám ostřejších výrazů, ale tohle byla opravdu píčovina! ODPAD (15.08.2021)

Debakl a katastrofa, díky které je zase o mnoho lehčí se vysmát úrovni českého filmu. Nero, Krajčo nebo Vondráčková by už neměli hrát nikdy nikde, protože jsou doslova ostudní a jakýmkoli citovým pseudoprojevem jenom zvyšují pocit naprosté trapnosti. Bez Jiřího Langmajera by to pak byl největší provar posledních let. Je mi jedno, co se Jakubisko snaží říct, touhle formou by neprodal nic. (28.05.2005)

Slovenský Fellini je zřejmě hodně pod pantoflem manželky a producentky Deany a ještě k tomu vsadil na špatný scénář. Pak nemohlo nic jiného vzniknout. Na druhou stranu, tolik orgasmů..to se musí dokoukat. Jak jste naložili s večerem po shlédnutí filmu? Pshimi napsal krásný komentář, kde hodnotí soulož jednou*. To je málo! ** (19.05.2008)

Kdysi dávno, ... natěšen, pustil jsem si tento orgasmus. Zmůžu se pouze na konstatování, že Juraj Jakubisko snad tenkrát při přípravách a natáčení tohoto škváru nebyl zcela duševně v obraze. To se občas stává velikým umělcům, kterým dochází dech, že nabývají dojmu, že pro připomenutí a pro opětovný výstup na výsluní musí něco udělat. Udělat něco převratného, ... něco, o čem se bude psát, mluvit a co opět připomene zapomnětlivým divákům jeho jméno. Jakubisko udělal. Kdyby neudělal, byl by na tom mnohem lépe. Ani Franco Nero za zenitem své slávy filmu nepomůže k vyššímu hodnocení. (27.10.2008)

Neprávem zatracovaný film! Neříkám, že mě nadchl, ale rozhodně má na víc, než zdejších 25%. Jakubiskovo experimentování s kamerou se vám nemusí líbit, ale je alespoň snahou hledat nové cesty, což se o většině našich současných filmařů zdaleka říci nedá. A kolikrát se sekl takový Godard? Jakubisko se režie ujal až pár dní před začátkem natáčení namísto spoluscénáristy Marcela Bystroně. Jakubiskova „mrazivá city komedie“ zcela jasně referuje o hledání lásky v chladném anonymním velkoměstě. Většina postav filmu, vesměs individualistů ze světa showbyznysu, touží po duševní lásce, což dokazuje fiktivní historka o muži s rakovinou konečníku, kterou všichni vyprávějí dojatě a vážně. Také opakující se záběr na mladičký líbající se pár symbolizuje opravdovou vroucí lásku, plnou laskání a líbání, čehož se jinak v celé té přehršli souloží nedočkáme.„Erotické scény sú protriedkom na odkrytie toho, čo v sexe bytostne a nezastupitelne absentuje.“ „Post coitum nevytvára neviditelné duševné spojivo medzi mužom a ženou, ale prehlbuje individualizmus.“ (Michalovič, Zuska: Juraj Jakubisko, s. 169) A ona i taková opěvovaná Tisícročná včela nebo Márquezových Sto roků samoty jsou jen cestou postav od soulože k souloži a hledáním lásky ve světě samoty. Kdo považuje Post coitum za lacinou pornografii, nepovedený erotický film nebo jen za šukačku a nic víc, je podle mě pitomec a z filmu nepochopil vůbec nic. (30.01.2008)