Snowboarďáci

Průměrná teenkomedie, vyjímečná jedině tím, že je zasazená do českého prostředí. Pár povedených gagů ovšem najdete i tady (především Langmajer a jeho jízda through sněhuláci), což se o pozdějších českých klonech říct nedá. ***Věděli jste, že: Když se hlavní hrdinové vracejí ze svahu na chatu, oznámí jim Ester Geislerová, že neteče voda. A zatímco oni myjí nádobí v dřezu v kuchyni, ona se o parto výš sprchuje.*** (09.03.2007)

Viz totéž jako koment ke stejnojmennému seriálu s tou vyjímkou, že zde excelují oba hlavní dementi bez přerušení a v jednom kuse. Takže je-li to vaší povinností vidět (z jakýchkoliv důvodů, třeba u vás stojí Kokotek a hrozí, že vám hodí ve sprchách v Podolí pod nohy mejdlo), máte to za sebou za pár hodin a nezkurvíte si tři večery. (04.05.2012)

Film Snowboarďáci je opravdu VELMI VÝRAZNĚ určen cílové skupině "náctiletí", to jen takové krátké varování ostatním, co jej ještě neviděli. Teď k ději. Je průhledný a krásně nalinkovaný, s jasně definovanými charaktery, proložený mnoha teenagerskými výrazy a rádobyvtípky, jimž my dospěláci často nerozumíme, prostě vše jak se na slušnou "teen" zábavu sluší a patří. A v tom je právě pro každého, kdo není dostatečně "in" a neříká "hustý" v každé druhé větě, kámen úrazu. Navíc se obávám, že i naši teenageři jsou na takové úrovni, aby za projev drsňáctví nepokládali najíždění autem do sněhuláků - je ale dost možné, že se mýlím, ostatně teenagerem již nejsem nějakých skoro 20 let. Pokud bych měl tento film srovnat se Sněženkami a machry, tak "historie" vyhraje nad současností, i když nijak výrazně. Světlým zjevem tak zůstává jen objev obou hlavních mladých herců pro film - oni svůj talent, byť jen v rámci scénářem vymezeného prostoru prokázali. Otázkou zůstává, co s nimi bude dál a jak s nabytou slávou naloží... (13.02.2005)

U českého filmu jsem se takhle nenasmál už pěknejch pár let. Skvělý dialogy, konečně přirozený, ale snadno citovatelný hlášky podávaný výbornejma (a znovu zdůrazňuji přirozenejma) hercema, k tomu supr gagy. Padlo pár záchvatů smíchu, za což má u mě trio Janák - Kotek - Mádl hodně kladnejch bodů. Navíc Janák narozdíl od svých ssoukmenovců pochopil, že aby se na film dalo koukat a aby vypadal trochu moderně, není od věci (a navíc to je dost jednoduchý a účinný postup) stříhat častěji než jednou za čtvrt minuty a přitom hustit do repráků slušnou hudbu. V záplavě tak vtipných míst dvakrát škoda hlušiny a nudnější vaty (většina pasáží na prknech, obzvlášť při výuce), občasné rozbředlosti a kurevsky-velké-nelogičnosti scénáře (např. dodávkou přejetá prkna). Ale bavil jsem se fajnově, zasmál, držel palce Jáchymovi, aby smočil a k tomu litoval těch několika nedostatků, které zabránily tomu, aby u nás vznikla komedie formátu Sexbomby od vedle. 67,4%. Jen tak dál, Kájo :-) (06.11.2004)

Spektakulární teenage komedie, při níž jsem opravdu často ani nedýchal! Bohužel však z úplně jiných důvodů, než zřejmě tvůrci zamýšleli. Když jsem film prvně viděl, bylo mi sedmnáct let. Dnes je mi o rok víc, ale stále splňuji onen přísný věkový okruh, pro něž jsou Snowboarďáci určeni. Z toho důvodu nebudu brát na účely filmu sebemenší ohledy. I kdyby však ano, nic by to nezměnilo. Příběh by stále žádný neexistoval, jen jeho jakási matná iluze. Herecké výkony by byly i přesto stejně špatné a nepřesvědčivé. Mnohdy si troufnu tvrdit, že výkony herců byly srovnatelné s výkony naprostých amatérů, ba často horší. To lze odpustit v případě některých vedlejších rolí, ale pokud se to týká bez výjimky všech a tudíž i obou hlavních postav v podání Vojty Kotka a Jiřího Mádla, pak už tento atribut sám o sobě ukazuje na špatný film. Zacílením na věkovou skupinu nelze omluvit ani opravdu špatnou hudbu. Její prvky byly vzhledem k tématu vybrány vcelku vhodně, nicméně byla použita naprosto špatně. Co by se tak trošku odpustit dalo, je otřesný scénář a množství ubohých dialogů. Ty jsou totiž cool pouze ve zcela ironickém spektru. Trošku mě mrzí, že tvůrci nahlíží na diváka, tedy na obyčejný kluky a holky v mém věku, jako na takové primitivy. Ale primitivní zábava je přeci účel filmu, ne? Proč mi tedy žádný z těch vtipů nepřišel k smíchu? Možná byla chyba v mé současné náladě, ale o tom pochybuji. Selhání je opět na straně ubohého scénáře. Z toho také plyne nesmírné množství všelijakých nelogičností a nesrozumitelností, které film degradují nejvíce ze všeho. Valná většina zamýšleného vtipu je založena především na okolnostech, které by logicky jednoduše nemohly nastat. To je u podobných teenage komedií časté, ale v případě Snowboarďáků to až bije do očí a ani to nesplňuje svůj účel, jelikož ani tak to není vtipné. Ať se na to dívám z jakéhokoliv úhlu, tento film od nejhoršího hodnocení z mé strany nic nezachrání. Byla vůbec chyba něco takového natočit. Jen to znovu poukazuje na nízkou úroveň soudobé české filmové tvorby. Režisér Karel Janák udělal tu chybu, že se pokusil co nejvíce přiblížit dnešní divácké společnosti. Té, která je tak silně ovlivněna masovou komercí. To se mu ale dokonale povedlo. Snowboarďáci vykazují všechny prvky průměrnosti vkusu dnešních diváků. Komerce se totiž primárně zaměřuje na průměrný vkus, jedině tak se zalíbí co největšímu počtu lidí a z toho plyne, že i vydělá co nejvíce peněz. Už se tedy nejedná o kulturní tvorbu, ale o ekonomický princip. Film není uměním, je zbožím. Přizpůsobení se průměru ničí jakékoliv projevy individuality a ruší pojem umění. Účelem filmů jako Snowboarďáci je zbavit spotřebitele pocitu nudy. Avšak, nijak nepodněcuje lidské myšlení, neobsahuje žádné vyšší hodnoty a ideály. Odpusťte, tohle není film pro mě. (05.01.2006)