Reklama

Reklama

Obsahy(1)

K 75. výročí konce druhé světové války v Evropě uvádíme snímek mapující poslední dny ze života fašistického diktátora a jednoho z vůdců Osy. Benito Mussolini vládl Itálii po dvě dekády a jeho působení dodnes zanechává na Apeninském poloostrově své stopy. Když se na počátku 20. let dostával k moci, dokázal na jedné straně umlčet své oponenty paramilitárními oddíly Černých košil a na té druhé hlásat přestavbu země, jež strhla značnou část obyvatelstva. Během několika let se Mussolinimu podařilo zcela převrátit strukturu státu, justice i společenského života tak, aby se vše podřídilo fašistické doktríně s ním v čele. Hitler se později nijak netajil tím, že Mussoliniho vzestup mu byl velkým vzorem. V dubnu 1945 je však někdejší sen o obnově Římské říše v troskách, stejně jako většina Itálie. Sesazený Duce se opevnil na severu země a už se nemůže spoléhat ani na podporu nacistů. Od řeky Pád se přibližují spojenecké oddíly generála Clarka, z druhé strany pak postupují partyzánské jednotky nesoucí rozsudek smrti pro bývalého diktátora. Mussoliniho jediná šance je opustit Miláno společně s ustupující německou armádou a pokusit se překročit hranice přes Alpy. Smyčka se ovšem rychle stahuje... Italské válečné drama natočil Carlo Lizzani, který se za druhé světové války už jako student římské filmové školy zapojil do protifašistického odboje. Téma partyzánské války pak zpracoval už ve svém celovečerním debutu Pozor, banditi! (1951). Před samotným natáčením Posledních dní Mussoliniho (1974) využil Lizzani zevrubné historické zkoumání svého filmového kolegy a novináře Fabia Pittorruho, společně pak napsali scénář s ambicemi věrné historické rekonstrukce. Do hlavní role Duceho obsadil režisér amerického herce Roda Steigera, který detailně odstínil přerod sebevědomého vůdce k uštvanému starému muži, který ani není schopen se zpříma ohlédnout za svou minulostí. (Česká televize)

(více)

Recenze (43)

jatamansi 

všechny recenze uživatele

Na konci dubna 1945 má Mussolini nezměrnou víru ve svou sílu a věrnost svých vojáků. Rezignace je pro něj nepřijatelná. On a jeho fašisté. Henry Fonda skvělý jako vždy, v kardinálské červeni důstojný, s úspornou mimikou, ale úklonem hlavy řekne více než spoustou slov. Mussolini je utopista, nevidí a neslyší pravdu. Nic a nikdo jej nemůže přesvědčit. Ani milovaná Claretta Petacci, žena, která jej do poslední minuty neopustí. Spásu vidí ve Švýcarsku. Žádá o pomoc, chce se vydat. „Jestliže uteče, zabijí jej němci. Jestli neuteče, zabijí jej partyzáni.“ Zatímco Hitlerovy poslední dny přemlela spousta filmů a dokumentů, o Mussolinim jsem toho ke své hanbě moc nevěděla. Skloňovaly se termíny jako útěk, kapitulace, fašisté, duce, soud. Všichni kalkulují s budoucností, co bude potom. Je až škoda perfektních Morriconeho tónů pod válečné obrazy. I když v pasáži, kde partyzáni naoko kladou miny pod most, to je nádhera, esence klasiky, to umí jen Ennio. Někdy stačí k prozrazení málo, třeba jen lampas na kalhotách. Lid už není váš lid. Zajímavé je, jak se každý domáhá ženevských dohod a každý jen plnil příkazy. I díky filmu jsem si uvědomila Mussoliniho roli ve válce, v jejím vývoji v počátcích, kdy se v něm Hitler shlížel. Franco nero vykonavatelem spravedlnosti, leč pohříchu vykonavatelem poněkud neohrabaným. Rod Steiger ve vrcholné formě. A Morricone pod titulky naprosto nedostižný. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Honička na Mussoliniho, který se mezi Němci, Američany a partyzány snaží proklouznout do Švýcarska. Od muže, který si potrpěl na velkolepá gesta, bych čekal něco jiného než že bude kličkovat jak krysa v úzkých. I ta jeho zmrvená poprava spíš připomíná utracení psa než konec imperátora. Nakonec i Clara Pettaci projevila více odvahy než on. Byl by to vcelku průměrný snímek nebýt Roda Steigera, který je naprosto přesvědčivý. ()

Reklama

majo25 

všechny recenze uživatele

Zaujímavé herecké obsadenie (Steiger, Fonda, za domácich zasa kope Nero) dáva filmu gule. Ešte k tomu Nero ako komunista. Zaujímavé je aj to, že fašizmus je tu ešte braný iba ako iný druh ideológie, nemá ešte (dnešnú) negatívnu konotáciu. Kvôli mojim medzerám v oblasti talianskej histórie z 2. svetovej vojny som si príbeh nemohol užiť celkom naplno, na druhej strane niektoré medzery zasa zaplnil. Napriek tomu, že záver so zastrelením je dobre natočený, film má viacero hluchších pasáží. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Nahanacka s Mussolinim, kde Mussoliniho stvarnil genialny Rod Steiger /In the Heat of the Night/. Reziserska praca Carla Lizzaniho mi bol vzdy viac odporna nez prijemna, ale tuto sa ten reziser konecne predviedol - Mussolini tusim mal vzdy rad okazale gesta, tu ale prcha ako krysa pomaly ... fakt dobre dielo. Kronika Chudych Mlilencu a Posledni dny Mussoliniho - asi najlepsi Lizzani, a to pisem otvorene : Lizzaniho tvorba je mi z duse odporna . 74 % ()

drackula 

všechny recenze uživatele

Kontrast neochvejného vodcu a diktátora na autentických záberoch z rôznych zhromaždení bol vďaka skvelému hereckému výkonu Roda Steigera dokonalý. Kedysi energický nezastaviteľný "novodobý cézar" je tu už unavený a zúfalý starý pán okolo ktorého sa sťahuje slučka. Je to kvalitná konverzačka, ktorá sa ale občas trochu zbytočne naťahuje. 70% ČT2 ()

Galerie (14)

Zajímavosti (3)

  • Rekonštrukcia popravy Mussoliniho (Rod Steiger) a Petacciovej (Lisa Gastoni) vychádza z oficiálnej verzie, ktorú vtedy poskytla Komunistická strana Talianska, ktorej členom bol aj ich údajný kat Walter Audisio. Odvtedy sa objavilo viacero konkurenčných teórií o tom kedy a kde presne došlo k popravám. (Arsenal83)
  • 30. apríla 1974, pri premietaní filmu v Savone, prebehol prvý bombový útok neofašistickej teroristickej skupiny Ordine Nero (Čierny rád). Bombové útoky potom pokračovali až do mája 1975. (Arsenal83)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno