Firecreek
Firecreek
Režie:
Vincent McEveetyScénář:
Calvin Clements Sr.Kamera:
William H. ClothierHudba:
Alfred NewmanHrají:
James Stewart, Henry Fonda, Inger Stevens, Gary Lockwood, Dean Jagger, Ed Begley, Jay C. Flippen, Jack Elam, James Best, BarBara Luna, Jacqueline Scott (více)Obsahy(2)
Dnes již klasický western režiséra Vincenta McEveetyho z roku 1968 nás zavede do odlehlého městečka „Firecreek“. Tam přijedou jednoho dne podezřelí dobrodruzi, kteří mají zřejmé problémy se zákonem. Parta nájemných vrahů ze severu napáchá ve městě spoustu zla. Místní šerif a šéf bandy, dvě silné osobnosti, se střetávají tváří v tvář. Ač jsou si v mnohém podobní, stojí vlivem nejrůznějších okolností na opačné straně zákona. Ve hře je nejen čest šerifa Johnnyho Cobba, ale i bezpečí všech obyvatel městečka. V hlavních rolích dvou nesmlouvavých mužů uvidíme Jamese Stewarta a Henryho Fondu. (Česká televize)
(více)Recenze (45)
Western s nic moc scénářem, který naštěstí zachraňuje perfektní obsazení, výborná Clothierova kamera a závěrečná přestřelka. Henry Fonda zde vypadá stejně jako v o něco pozdějším Tenkrát na západě. ()
Western svym nametem lehce pripominajici V prave poledne. ()
Do koho, čeho?¬ Tento western byl shledán nudným. Slušný scaénář a výborné až slušné herectví nezachránily nenápaditou režii a kameru, a tak výsledný dojem odebral se do kopru.¬ Sluší se připomenouti, že u westernu snese se i nedůslednost ve scaenáři, pakliže je překryta dostatečnou dávkou napětí a tasených coltů pistolníkův. (To je případ vynikajícně vybudovaného westernu S. Leoneho "Tenkrát na západě", kterémuž snímku jakýsi uživ. maq vytýká slaboduchost scaénáře a podle toho hodnotí celý film jako podřadný; přitom ty chyby ztrácejí na důležitosti tím více, čím lépe je celý snímek vybudován a režisérem veden.) ()
Na můj vkus trochu pomalu gradující western. Ale napětí postupně přibývá a finále je velice slušné. Stewart ztvárňuje svého obyčejného chlápka kvalitně jako vždy, ale velice zdařile mu sekunduje záporák Henry Fonda, je skutečně výborný. ()
James Stewart a Henry Fonda by mohli být zárukou výborného westernu, ale bohužel to režíroval neznámý McEveety a výsledkem je děsivá nuda. Je to podobné jako předchozí Fondův western Vítejte do zlých časů. Do městečka o pár domech přijíždí banda lumpů. provokují, dělají brajgl a lidi z města jsou zbabělí a neschopní se jim postavit. Největší zbabělec je místní "šerif" v podání Stewarta, za toho jsem se až styděl. Vůdce lupičů v podání Fondy to moc nezachrání, protože je to víceméně klaďák, proleží půlku filmu zraněný a banda se mu vymkla z rukou. Nakonec tedy dojde k střetnutí, které je výborné, ale dojem z ultra pomalého a "zbabělého" westernu to nezachrání. ()
Byl sem rozhodně mile překvapen tímhle Westernem.Stewart zde sice hraje už trošku staršího šerifa ale pořád v sobě nezapře mladíka se srdcem rváče který se dokáže kvůli ochraně svých blízkých postavit i několika násobné přesile.Moc pěknej western který stojí za shlédnutí ()
Výborný western, který si osobně řadím na vyšší místa ve svémosobním ebříčku. Scénář a pstavy sice nejsou vždycky akurátní, ale herecké výkony hlavních postav posouvají příběh mezi elitu tohoto žánru. Zejména pak hlavní dvojice hrdina/nehrdina James Stewart a padouch/nepadouch Henry Fonda. Stewart jakoby hrdinou ani nechtěl být a jeho ustrašený výraz je neuvěřitelně realistický. A Fondův Larkin. To je úplně jiný záporák než v Tenkrát na západě. Tam to byl chladnokrevný brutální zabiják. Tady jakoby ani padouchem nechtěl být. Vynikající western ()
Nazývají to městečkem, ale jsou to asi tři dřevěné boudy, které sotva drží. Jediný bar je další bouda se dvěma stoly. Šerif je farmář a pomocníka mu dělá retardovaný kluk. V městečku uvidíte asi pět obyvatel. Celý scénář je hodně kostrbatý a postavy černobílé. Bohužel i řemeslo je na konec šedesátých let mizerné. Světelná atmosféra neexistuje a přestože je venku den, v interiérech mají zatažené závěsy a svítí bůhvíčím. Asi lustry se stovkami svíček. Vše je v ateliéru a směr světla jde zrovna odtamtud, kde to kameraman potřebuje. Ztracený čas. ()
Sice hodně pomalý western, ale to čekání na pořádný průšvih a postupné odhalování vztahů mezi postavami mě vlastně bavilo. ()
Western se starých dobrých časů se skvělými herci (zejména Henry Fonda coby skorozáporák graduje), skvělou kamerou a vynikajícím závěrem. ()
Na konci 60 let si vzali američani vzor z italů a začali točit westerny konečně reálně, tedy ne jako v divadelních kulisách. Proto je i tento film koukatelný. ()
Film režiséra Vincenta McEveetyho slibuje divákům psychologický western, který ovšem je spíše výraznou patlaninou a slátaninou, které bohužel vévodí dvojice Henry Fonda a James Stewart. Nutno říct, že ani jeden nepředvádí nějaké veliké herecké umění. Trochu se snaží Henry Fonda a dodává své postavě nějaký psychologický profil. Nicméně James Stewart hraje tak mimo, že se mu dá těžko něco věřit. Nebyl opilý během natáčení? Jeho hraní se dá charakterizovat jako herecká bída. Celý film má zvláštní nádech, samotní grázlové, co přijíždí do města, tak ani nestupňují svůj teror, udržují ho v určité rovině, která jde/nejde za hranice. Co mě dostalo je během přestřelky chyba, která je tam způsobená: jeden z grázlů je zastřelen a zapřažen koňmi, kteří ho táhnou po ulici a hned v další scéně se objeví ve stáji jako znovuobživlý grázl. Tak bylo grázlů 5 nebo 6? A tamto bylo dvojče? Každopádně ostatní postavy jsou tak nevýrazné, že člověku přijde, že každá minuta je jako hodina... Cítil jsem, jak jsem stárl u tohoto filmu... Nikdy více, gratuluji k zaslouženému odpadu! ()
Vynikající snímek. Nečekejte mraky indiánských šípů ani divoké přestřelky, kde se záporné postavy nemohou strefit do hrdinů. Tenhle film je o hranici mezi dobrem a zlem, o hranici mezi osobní statečností a lidskou zhovadilostí. Každý z nás ve svém životě musí někdy rozhodnout o tom, co je správné. A podívat se svému rozhodnutí do tváře. Tohle beru spíše jako psychologický snímek na pozadí osidlování Ameriky než jako western. ()
Velmi průměrný western, který se rozjíždí 90 minut k celku povedenému, leč nerealistickému finále. Hodně se řeší vztahy mezi postavami a psychologický aspekt. Nechci říct, že je to špatně, ale moc mě to nebavilo. Stewart za 10 let strašně zdědkovatěl. ()
Démonickej Fonda vypadá jako syn o tři roky mladšího Stewarta,který snaživě uhrává mladistvého budoucího taťku,ale nebezpečností neoplývá a to je chyba pro město Firecreek.Snaha o klidnou pauzu a odjezd ztížena též chtíčem mladších pistoleros.Jack Elam,duch Wild West movies zde poznává význam slova"Vidlák" ()
Všechno působilo hodně naivně. ()
Takhle se buduje napětí! Zprvu se zdá, že Firecreek nebude patřit k těm westernům, které by člověk musel vidět, ale zdání klame. Čím více se toho o jednotlivých postavách dozvídáme, tím lépe chápeme motivy jejich jednání. Zhruba po hodině navíc atmosféra filmu neuvěřitelně zhoustne a závěrečná přestřelka patří k těm nejlepším, jaké jsem kdy viděl. Pouze superlativů jsou hodni také herci, zejména pak James Stewart a Henry Fonda, kteří se spolu sešli také o dva roky později ve výrazně odlehčenějším Cheyennském klubu. Pro milovníky westernů by měl být Firecreek povinností, pro fanoušky Stewarta a Fondy jakbysmet. ()
Jak je vidět není pravdou co se psalo, že v Tenkrát na Západě se poprvé objevil Fonda v záporné roli. Jinak mě tenhle western moc nevzal. Více-méně ze stejných důvodů, které zde již popsali jiní, takže bych jen opakoval již napsané. Režisér je mnohem úspěšnější v seriálové tvorbě, než ve filmové. ()
Firecreek je pro mě zcela neznámý film, o to lepší ale z něj mám pocit. Nejedná se totiž o klasický western. Je zde sice tlupa banditů, ale chybí nám typický kladný hrdina - pistolník. Šerif totiž není ani tak moc šerifem, vlastně jim ani nechtěl být, se zbraní to taky zrovna neumí a hlavně ani nemá chuť někoho zabíjet. Jenže okolnosti jej nakonec přinutí vzít spravedlnost do svých rukou. Snímek je totiž pokládá otázku, kdy se postavit evidentnímu zlu ačkoli dobro nemá tolik síly nebo schopností. I ostatní obyvatelé městečka se bojí a tak raději nedělají nic a nechávají si všechno líbit. Nakonec se ale střetává šerif s úplně opačnými osobnostmi, postaví se zlu i za cenu ztráty vlastního života. Dokonce bojuje i když už to v závěrečné chvíli vypadá beznadějně a prohraně. Tím úplně šokuje svého soka, který nechápe. Tato postava je navíc také zvláštní. V jednu chvíli to vypadá, že své bandity drží na uzdě, že je to ten, který má nejvíc rozumu, ale v jistou chvíli jako by podléhá vlastnímu opojení a pouští uzdu všemu dalšímu dění. Je to zkrátka snímek o tom, kterak se postavit viditelnému zlu ačkoli jsem podstatně slabší a nemám moc šancí vyhrát. Ne každý by to ale dokázal. Za mě je takovým hrdinou současnosti třeba Michal Velíšek. Když ale opomineme tragický konec, zastat se slabšího respektive dovolit si na agresora se moc nevyplácí. Žijeme totiž v době, když ten kdo pomohl může být klidně agresorem zažalován a ještě mu platit těžké peníze... Žijeme v zemi i kontinentu a nakonec i století, kdy zločinec má víc práv než oběť. ()
Neustále stoupající napětí ve filmu, který se dá označit za western hlavně díky umístění děje, ale o vůni střelného prachu zde jde až v druhé řadě. ()