Andrew - člen naší rodiny

Na začátku to vypadalo jako jeden z tuctových rodinných filmů o robotovi. Po chvíli ale film nabral vlastní a nečekaný směr skrze další generace, a začal se dotýkat etických otázek umělé inteligence a to od práva na vlastnictví až po právo na svobodu a nakonec i to "lidství". Bohužel se opravdu jenom "dotýkal", neboť tvůrci filmu tímto docela dobrým nápadem proplouvali tak, že diváka degradovali na úroveň IQ kde ta lidská inteligence začíná. Pokud k tomu všemu přičtu ještě prvoplánovou předojemnost čišící z každé minuty, přehoupl se pro mě film nezvratně za hranici dobrého vkusu. Pověstnou poslední kapkou je pak pro mě Robin Williams v hlavní roli jedinečného androida - dodnes mi není jasné jak si chlap může na svém univerzálně nasazeném pohledu zneužívaného králíčka vystavět celou kariéru a tolik let a filmů na něm přežívat (kéž by se aspoň jednou na starý kolena chyt za koule, pokud po těch všech Petrech Panech ještě nějaký má, a zahrál si třeba pořádně narušeného psychopata, aniž by na diváky házel ze stříbrného plátna svůj dojemný plachý pohled). 2* nakonec dávám za hezkou výtvarnou stránku a Hornerovu hudbu, jejíž motiv úvodní znělky (The Machine Age) až nápadně připomíná jeho o pár let mladší motiv z A Beautiful Mind (A Kaleidoscope of Mathematics) . (07.02.2013)

Nemůžu si pomoct, ale Robin je mi vážně nesympatický. Nemyslím tím, že by byl aspirant na nejšerednějšího herce planety a přilehlého vesmíru to nee, detailní záběr na jeho krásné oči mě vždycky rozněžní, ale vadí mi ty jeho role ve filmech. Kompletně všechny ty až příliš dramaticky nudné slaďárny. Stále stejný, unylý výraz v obličeji, neustále utrápený nad životem, doplněné uvzdychaným hudebním doprovodem ... tydlencty typické, americké filmy, u kterých si plačky přijdou na své fakt, fakt nemusím. (04.09.2018)

Začátek měl námět na fakt špičkový drama... jenže se to dalo směrem, kterým jsem to opravdu nečekal.. skoky v čase a celej ten filmovej záměr šel cestou, která se mi nakonec až tak nelibila a přišlo mi to horší a horší. Není to uplná shitka, ale mohlo to být o hodně lepší. Z části dobrej rodinnej filmek z tý druhý části romantická šmucka o rozmazleným robotovi, co chce víc a víc. (29.03.2019)

Možná jsem jen neměla den na přeslazené romantické filmy, možná mě jen naštvalo prznění Asimovovy skvělé knihy. Možná mi jen vadil přitroublý výraz Robinna Williamse, nebo jsem prostě jen čekala něco víc. Každopádně mě tenhle film hodně zklamal, a to i přez to, že jsem počítala s tím, že to Columbus zvorá. (06.10.2003)

Bicentennial Man je příjemná rodinná "pohádka" o robotovi, jenž se chtěl stát člověkem. Na to, že je to na motivy povídky od I. Asimova, jsem čekal trochu něco jiného. Bicentennial Man je totiž klasický Columbus - v tom dobrém, i v tom špatném slova smyslu. Je to rodinná, přeslazená a dojemná rodinná podívaná v tom nejameričtějším pojetí. Herecké výkony jsou dost dobré - Robin Williams umí hrát až neskutečně lidsky a člověk mu to naprosto žere. Hornerova "dojemná" hudba je rovněž pěkná. (10.07.2012)