Kafe a cigára

Varianty odkrývajúce pozadie štyroch slov "Dal som si kávu" v 11. čiernobielych krátkych poviedkach. Ich súhrn vystihuje životnú skúsenosť mestského človeka, ktorý občas zájde si na kávu, na čaj (s niekým alebo sám) a dôležitá debata, intelektuálne plkanie, slovné vaty, rozoberanie aktuálnych pocitov, významné pomlky, náhle precitnutie, či obrat môžu začať. Každý si nájde svoje silné miesta, a aj keď v súhrne bol film o ničom, bol zároveň o všetkom čo vypĺňa podstatnú časť nášho kontaktného fungovania. Ahoj, ako sa máš, čo robíš, kam ideš, čo riešiš, čo sa stalo, jééé to si ty, skoro som ťa nepoznal....... Ak sa k tomu pridruží typický jarmuschovský humor a Bill Murray o dobrý zážitok je postarané. (11.02.2005)

Skutečně nevyrovnaný mix (epizoda s Cooganem a Molinou jednoznačně vede) za účasti několika mých oblíbených hereckých es, minimalistická filmařina, místy notně pokulhávající, bez vizuálního nápadu - mimochodem nekouřím a dávám přednost čaji!! Je třeba ale vzpomenout si na řadu situací, kdy si (ať už na kterýchkoliv místech) taky povídáme vlastně "o ničem"!! (18.04.2007)

prosté pití kafe a hulení cigaret, doplněné mlčením či konverzací o ho*ně, snímané černobílou statickou kamerou s prostřihy na stůl shora, mě po prvním shlédnutí vůbec nenadchlo... ovšem pokud jste měli stejné dojmy, neházejte hned cigáro do obilí a dejte jimovi druhou šanci - snímek totiž nabízí mnohem střízlivější a méně kritický prožitek, vidíte hlouběji než poprvé, i když stále forma značně převyšuje obsah... seřazení povídek je až na výjimky prakticky od nejslabších po nejlepší, takže vydržte, celkově je to (zejména herecké výkony a některé dialogy) skutečně šperk kultovního filmu počátku tisíciletí, i když ne zcela dokonale opracovaný... leč pokud víte, co zhruba čekat, nebudete zklamaní. závěrečná informace pro ty, kteří přecejen nemají odvahu na film koukat: sežeňte si alespoň velmi povedený soutdrack! 60% (28.05.2008)

Jak jsem si teď přečetl pár komentářů, koukám, že tentokrát moc nebudu trčet z davu, když napíšu, že úplně nejvíc se mi ze všech povídek líbili Bratranci, ze všech herců Alfred Molina přímo v této povídce, dále vyzdvihnu výkon Cate Blanchett v dvojroli Sestřenic (ačkoliv jako celek mě tato povídka zase tolik nedostala) a dodám ještě větičku o tom, že mě hodně pobavil i Bill Murray ve společnosti dvou černošských hudebníků. I v tom zbytku se najdou silné klady: dobrá hudba v pozadí nebo jiný zajímavý prvek (listování časopisem), postava (němý kluk) či herec (kromě výše zmíněných mě ještě zaujal Tom Waits) a nevšední poetickou atmosféru všedního rozhovoru v kavárně si Jarmuschův film udržuje po celou dobu. Ta atmosféra filmu se mi asi tak kolem třetí povídky již začla zamlouvat, přestože kávě ani cigaretám vůbec neholduji. Jenže právě proto, že atmosféra všech 11ti povídek je vesměs stejná a některé z povídek tu prošumí bez pointy nebo bez vyvolání silnějšího dojmu, jen ta nezávislá atmosféra s černobílým vizuálem celý film plný repetitivních záběrů na kávu a hosty zhůry vždy neutáhne.     *** S Jimem Jarmuschem a jeho filmy to mám různě, některé mě naprosto pohltily a nadchly, jinými jsem se spíše pronudil, občas (spíše zřídka) se dělo i něco mezi tím a asi takto střídavě jsem to měl s tímto jeho povídkovým snímkem. [65%] (02.01.2023)

Nekouřím a kávu jsem měl dvakrát v životě (jednou z mladické nerozvážnosti, podruhé už jen z nerozvážnosti), nicméně při sledování Kafe a cigár to naštěstí žádný velký hendikep nebyl. Jim Jarmusch napsal vynikající povídky s Iggy Popem, Tomem Waitsem, Cate Blanchett (dvakrát), Alfredem Molinou, Stevem Cooganem a Billem Murraym, proložil je roztomilými legráckami typu Teslův transformátor či Elvisovo zlé dvojče, a další originální kousek, tentokrát plný kofeinu a nikotinu, byl na světě. Že by některý z příběhů byl vyloženě nezáživný či jaksi navíc, říct nemůžu. Přesto mi ale film připadl o pár minut delší než bylo nutné k absolutní spokojenosti. (11.05.2014)