Horká hlava

Spoiler! Vtipná francouzská komedie o tom, jak věčný smolař ke štěstí přijde a dá za vyučenou všem falešným pochlebovačům a patolízalům. Mistr Annaud s komediálním mágem Veberem přesně vystihli nadčasovou neupřímnost většiny, která by jednoho dne křivě obviněného klidně ukamenovala, zatímco na druhý den, když se onen obviněný vyhřívá na výsluní, by mu dali svoji dceru za ženu. Asi první film, kde jsem viděl Patricka Dewaera a jsem nadmíru spokojen. A když si přečtete o jeho životním osudu, nemůžete se divit, že Raphael Haroche složil takový šanson na jeho počest, jaký složil. (30.08.2016)

Další Veberův skvost a podle mého skromného názoru určitě ne tak hořká, ne-li depresivní podívaná, jak by se z komentářů mohlo na první pohled zdát. François Perrin má totiž v tomhle případě (dosti netradičně) všechno pod kontrolou - možná zčásti zdánlivě, ale má. Tím malým kouskem světa se protlouká s velkým nadhledem a suverenitou, o což ho nakonec kupodivu nepřipravuje zhola nic. Ano, záblesky neurvalosti a zádumčivosti se sem tam objeví a člověku z nich dovede jemně mrazit, nicméně to vše se odehrává jen v rámci hořčího podtónu a mistrné náladovosti snímku jako celku, která má být (věřím) paralelou k zobrazované náladovosti fanoušků i funkcionářů. Teprve odtud potom pochází ústřední melodie Coup de tête, již tvoří zejména unikátní semeniště trefnosti, co se shazování fotbalové byrokracie týče, respektive ten nejvybranější francouzský humor. (A pěkné ženy.) --- "Prima, tak bude dělat plavčíka" - "A umí plavat?" - "Nekomplikuj to zas" (28.01.2014)

Francois Perrin (případně Pignon, chcete-li), tentokráte trochu jinak. Žádný roztžitý smolař a "dotěrný chlap", který svými zmatky nevědomky hází klacky pod nohy ostatním. Spíše paličatý rebel v podání tipově přesného Patricka Dewaera. A také patrně nejvíce trpký scénář Francise Vebera, jaký jsem kdy viděl. Sice na nějaké kritičtější motivy u něj můžete být zvyklí, ale až tak hořká byla snad jen Hračka. Na ni navazuje v postavě všemocného podnikatele, zde navíc majitele místního fotbalového týmu, kterým maloměsto Trincamp, ve kterém se film odehrává, žije. Za srdečným fanouškovstvím se ovšem schovává pokrytectví, tahání za zákulisní nitky a falešné přátelství. Díky svěžím dialogům a hudbě slušný kousek, ale rozhodně ne nepřetžitý proud smíchu. 70% (06.02.2011)

Druholigový fotbalista je zatčen a neprávem obviněn ze znásilnění mladé ženy, která ho při identifikaci označí za pachatele. Jeho cílem je uprchnout, vyhledat svou údajnou oběť a vykonat čin, za který byl odsouzen... Rád bych si někdy tento zábavný tragikomický příběh vychutnal znovu - je to přece jen už více než 20 let, kdy jsem ho viděl naposledy. Snímek hodnotím na základě veskrze kladných vzpomínek, díky nimž mám Coup de tęte v paměti jako černohumorný a překvapivě chytrý film z fotbalového prostředí. (15.06.2006)

70% Fotbal nemusím, ale jako komedie to funguje a Annaud se za svůj druhý celovečerní snímek nemusí stydět (popravdě, on se nemusí stydět za žádný ze svých filmů, vyjma Minora:-P). o Patricku Dewaereovi jsem v životě neslyšel, ale teď vidím, že bych si na něj měl dát pozor. Škoda, že umřel tak brzy. (01.08.2011)