Milovat Lizu

Na tento snímek je třeba mít tu správnou náladu. Ta správně melancholická jednou až dvakrát ročně zavítá i do mého pokojíčku. V jiné náladě zřejmě nemá velký smysl film sledovat. Philip Seymour Hoffman se předvedl zřejmě v životním výkonu. Vdovce čichajícího benzin a bezcílně se toulajícího životem si střihl s absolutní bravurou. Neskutečně psychologicky vymazlená a hlavně nesmírně uvěřitelná záležitost plná nefalšovaného zoufalství s, k mému překvapení, pár vtipnými vsuvkami. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka Mireldis. (04.09.2017)

Poměrně originální pojetí zcela neoriginálního tématu. Milovaná osoba se vám nečekaně sprovodí z povrchu zemského a jediné vysvětlení se nejspíš skrývá v tom vzkazu, který jste našli pod polštářem. Otevřít nebo neotevřít? Žít v nevědomí a celý život se tím drásat, nebo zjistit krutou pravdu? Přesně na tyhle otázky hledá odpověd Philip Seymour Hoffman s hadrou nasáklou benzínem přitisknutou na nose. Příběh bez jakýchkoli "kudrlinek", kterému dost často něco chybí pro to, aby se do něj divák mohl jakýmkoli způsobem ponořit. Prázdnotu a nepochopitelný odstup vyprávění bohužel nevyváží ani jako vždycky fantastický výkon PSH. Škoda nevyužitého potenciálu. (02.11.2009)

Volám sa Wilson, mám rád lietadielka a benzín. Sú to moje nové vášne, ku ktorým som sa uchýlil, pretože smútok nie je ideálna zábava ani droga. Zabila sa mi totiž manželka. Jej matka ma však stále chodí navštevovať. Len neviem, či preto, že ma má rada, alebo jej proste pripomínam stratenú dcéru. Či chce so mnou zdieľať spomienky, alebo len ukradnúť tie moje. Predsa len mám niečo, čo ona nie. Dopis na rozlúčku. No ešte som ho neotvoril. Je v ňom ukryté všetko živé, čo mi zo ženy ostalo. Preto si ho šetrím a preto sa ho bojím. Viem, že sa chovám divne, ale o to viac raz ocením, že ma občas chápete. (09.10.2015)

Smutná sonda do duše človeka, ktorému sa v momente zrútil celý svet a všetko tak stratilo svoj zmysel. Ostala len samota a smútok.Takto to vypadá, keď hercovi sadne rola ako uliata. Aj napriek tomu, že príbeh je pomerne jednoduchý a dal by sa zhrnúť do jednej vety - chlapíkovi sa zabije žena a on sa s tým nemôže vyrovnať - dokázal z toho P. S. Hoffman vyťažiť maximum. Hoffmanov herecký prejav na mňa pôsobí ako hypnotikum - nedajú sa od neho odtrhnúť oči. Jeho situáciu by som síce neriešil benzínom (dosť čudné a nezvyčajné, alkohol by som skôr pochopil), ale nad tým môžem privrieť oči. Ľudia sú rôzni a môžu na takéto tragické situácie reagovať rôzne. Jasný nadpriemer. 80/100 (01.10.2015)

Za mňa veľká slabota. Príbeh o nešťastníkovi, ktorý sa mu sa vysporiadať so samovraždou svojej ženy mi nepripadal ničím príliš zaujímavý. Tentokrát som sa nedokázal vcítiť do situácie hlavného hrdinu a keď začal fetovať benzín, tak to už išlo úplne mimo mňa. Ani Hoffman to nezachránil. Záver je očakávaný. Proste sa s tým nejak vysporiadal. 5/10. (23.01.2022)