Bitka na Neretvi
The Battle of Neretva
La battaglia della Neretva
Bitka na Neretve
The Battle of the River Neretva
Režie:
Veljko BulajičScénář:
Ugo PirroHrají:
Yul Brynner, Ljubiša Samardžič, Franco Nero, Sylva Koscina, Orson Welles, Hardy Krüger, Curd Jürgens, Anthony Dawson, Milena Dravič, Sergej Bondarčuk (více)Obsahy(2)
Jako pocta jugoslávským partyzánům druhé světové války vzniklo v roce 1969 výjimečné dílo, ve kterém si zahrála také řada mezinárodních hvězd stříbrného plátna. Film se odehrává počátkem roku 1943, kdy se německá armáda vydává na osobní nařízení Hitlera na velkou ofenzívu proti jugoslávským partyzánům v západní Bosně. Němci mají velkou početní převahu. Jedinou únikovou cestu představuje pro partyzány a mnoho raněných a nakažených tyfem most přes Neretvu. Na jeho druhé straně čekají nepřátelské síly, chystající masakr raněných vojáků. Ti se však ještě nevzdávají a nařídí most strhnout. Překvapený nepřítel přemístí své síly, ale během jedné jediné noci partyzáni postaví provizorní most na místě toho zničeného a dostanou se na druhou stranu... (Řitka video)
(více)Recenze (65)
**3/4. ()
Sice se spousta dialogů a hrdinských sekvencí utápí v patosu jako artilérie v bahně, ale snímek i tak poměrně zdařile prezentuje obecně morálně správné myšlenky (důležitost kulturního bohatství národa, boj za raněné a nemocné) a ideje socialismu a komunismu předkládá velmi stravitelně a nenuceně. Apel na lidskost válečného jednání se projevuje také ve výrazném polidštění záporných stran, zejména Němců, což je na dobu vzniku filmu přinejmenším pozoruhodné. Podstatně více fascinující je pak pochopitelně technická stránka filmu - napříč šesti až sedmi plnohodnotnými bitvami a řadou krátkých útoků a náletů a skrze ohromující panoramatické záběry na stovky statistů se projevuje místy až lehkovážné, avšak oprávněně megalomanské zacházení s válečnou technikou a výbušninami. Závidím každému, kdo měl možnost tento film vidět na velkém plátně, a nezávidím každému, kdo se na film díval bez znalostí tehdejší politické situace. ()
Zapůsobilo to na mě velice rozpačitě. Obecně válečné filmy zrovna nemusím, ale tohle mně přišlo jako velkolepá, nákladná, zdlouhavá a nepropracovaná agitka. Skvělé obsazení celkově chabý scénář nezachránilo. Nadabování bylo ukrutné a chování většiny hrdinů prvoplánové. Německý generál byl samozřejmě bezradný, italský naivní, velitel Četniků nevěděl , co je to strategie - partyzáni byli udatní, spravedliví a vždy ze všeho vyklouzli. Samozřejmě neznám přesný průběh vojenských operací té doby, ale to ani nebylo cílem filmu. Většině postav chyběla hloubka. Režisér zjevně upřednostnil válečné scény a upozadil hrdiny. Ten film jsem viděl poprvé a od samého začátku jsem věděl, kdo padne a kdo přežije, a to nejsem žádný prognostik. Nějak se nemohu zbavit pocitu, že zásadním obsahem filmu je přesun lidí a vojenského materiálu z místa A do místa B. ()
Tenhle film jsem shlédnul den předtím, než jsem navštívil místo bojů - most přes řeku Neretvu. Pozůstatky mostu tam jsou zachovány dodnes.Když se k tomu přidal opar nad řekou....zážitek byl silnější než film, kterému bych jinak dal možná o hvězdu víc. Na mne v něm bylo postaveno na akčnosti a bojových scénách více, než bych si představoval. A nevyváží to podle mne ani skvělé herecké obsazeni. ()
Absolutně šílený scénář a dialogy. To mně skutečně znechutilo a vůbe nebavilo. Celek by ltak uměle natahovaný, že jsem vůbec nechápal o co momentálně jde, protože každá další akce byla úplně šílená, vojenští "poradci" filmu by měli být postaveni ke zdi a náležitě potrestáni. Beru že technika se dala jen těžko sehnat, to filmu nevyčítám, ale stupidní použití tanků, dělostřelectva (75mm Pak 40 používaný jako houfnice), střelba z mg34 od boku a podobné chuťovky... to vše spíše svědčí o tom, že společnost měla zůstat u svých céčkových hororů a nedělat filmy jako toto. Díky Bohu, že jsem neviděl tu 170m verzi, to je skutečně pro masochisty. Bylo to šílené až až. Ostatně například třeba jako filmový "soundtrack". Jedinou hvězičku dávám za obal české verze, který mne svým Tigrem přesvědčil o koupi, jina kje film skutečně šílený a doporučit ho mohu leda jako odstrašující příklad. ()
Já vím, že je to umění a ne doku, ale ty tanky T-34 s německým křížem útočící proti partyzánům tak shazují celý jinak solidní dojem z filmu, že to až není únosné (zřejmě filmaři sehnali asi jen jeden nebo dva opravdové německé tanky, nebo se snad domnívali že pro amerického diváka je to jedno?) ()
Videl som ostrihanú českú verziu. V tomto prípade našťastie. Tú dlhšiu by som asi neprežil. Pretože to nemalo žiadne atribúty dobrého filmu. Najlepšie to popísali Flakotaso a a Dopitak. Možno toto dokázalo zaujať divákov vo svojich rokoch, ale dnes... Jediné pozitívum filmu je J.B.Tito. Za to, že mal sebareflexiu a neurobil z toho hovadinu na svoju oslavu. ()
Když jsem to viděl jako kluk tak jsem byl tím filmem přímo uchvácen, bohužel v té době , nám ve škole nevysvětlili kdo byli "Četnici" a kdo "Ustašovci" tím spíše kdo byl "Tito"!!!! ()
Další skvost jugoslávské kinematografie! ()
Já jsem vlastně nadšen, protože bych velice těžko dokázal najít něco co v tomhle velkofilmu nebylo. Neskutečná škála archetypů postav, neustálé útoky a protiútoky, bitva střídá bitvu, herecké výkony střídají "zlatomalinové výkony), desítky zápletek, pathos až na půdu, megalomanské scény s tisíci komparzisty, Yul Brynner a jeho podivné legrácky:), přehrávající a přebíhající Franco Nero, neuvěřitelné dialogy tyfusem nakažených lidí, superchlapák Bata Živojinovič, dirigent dělostřelectva Bondarčuk...prostě paráda:)) 88% ()
Vydáno na DVD v kvalitě 100 x přehrané videokazety s kopií z jugoslávské TV. A ještě zkráceno. Asi dabingu došel dech, tak to střihli. 100 minut a jdi spát. To nechápu. Není se čemu divit, že to lze prodat tak maximálně v levných knihách. Jdu hledat originál, protože tato verze mě opravdu znechutila. ()
Dal som si tú robotu a stiahol som si (directors cut 175 min.), v pôvodnom znení a nemá to chybu. Samozrejme s realizom tituliek som sa natrápil 3 dni, ale konečný výsledok stál za to Skvelá vojnová epopeja a autentickosť sa diametrálne v tejto pôvodnej verzii líšia od dostupnej cz / sk.. ()
teploušské, prvoplánové... ()
Nechápu, proč v levné edici na dvd vyšel tenhle film sestříhaný snad o polovinu. Má pouze hodinu a půl a o postavách se toho příliš nedozvíme, spíše tak film připomíná dokument. Ale i to co jsem viděl, musím hodnotit velmi vysoko, rád bych někdy viděl celou verzi a teprve tu pořádně zhodnotím. ()
Je to jeden z nejlepších válečných filmů, jaký kdy byl natočen. Film je plný masivních bojových a válečných scén, které působí velmi věrohodně. Skvělé je také herecké obsazení, které tomuto filmu dodalo další punc. Pravda, pro některé hvězdy to byl jen štěk, ale objevily se tam. Obrazová kvalita ani nepodařený dabing nesníží kvalitu tohoto díla. Oskar je u tohoto filmu zcela zasloužený. ()
Na svoji dobu velkofilm - tanky, letadla, davové scény, horské scenérie a několik světových hereckých hvězd své doby ve vedlejších rolích. O příběhu se nedá moc mluvit, pouze sledujeme hlavní postavy od bitvy k bitvě a mezi nimi sem tam nějaký rozhovor a truchlení nad padlými, kterými se vskutku nešetří. Strukturou se film blíží klasice Nejdelší den, která šla do kin o 7 let dříve. Rovněž obsah dává připomenout jednu z mála evropských zemí, která se Hitlerovi nevzdala a nebyla ani rozdrcena během několika dní. Nedá se ani divit specifickému postavení Josipa Broz-Tita, který své kvality neukázal podlézáním velkému bratrovi na východě, ale obranou svého lidu. Rozhodně je to neprávem opomíjený válečný velkofilm srovnatelný se západní produkcí. ()
Poněkud ideologicky střižené, dialogy tupé, detaily tváří blbě romantické, smrt správňáků melodramatická, ale hlavně naprostý nedostatek citu pro gradaci akce, které je tam jinak hromada. Zřejmě pro udržení dané stopáže, neboť námět by vydal i na tříhodinový film nebo seriál. Technicky na dvd film nijak nevylepšen, takže obraz i zvuk adekvátní době vzniku. ()
DVD verze od Řitky a FILMagu je naprostá tragédie. Spolu s italskou verzí Robina Hooda z roku 1970 (silně zapršený a zarýhovaný obraz, spousta slepek způsobujících poskoky v obraze i zvuku) jde o suverénně a s velikým náskokem technicky nejhorší DVD v mé filmotéce. O ostrosti a barevnosti obrazu dostatečně vypovídá koláž fotografií 3 hlavních představitelů na obalu - celý film je přesně takový! Vizuálně snímek připomíná pátou až šestou kopii VHS pouštěnou na dosluhující barevné televizi - obraz je velmi neostrý, barvy zkreslené, časté tónování do modra. Navíc ve formátu 4:3, zatímco v kinech běžel ve formátu širokoúhlém (2,35:1). Délka této verze je přesně 102 minut. Takže sledujete v nejhorší myslitelné kvalitě pouze 58 % šířky obrazu a stejných 58 % (záměr?) délky filmu. Stěží jsem tak rozeznával Yula Brynnera od Franca Nera, Ljubišu Samardžiče od Orsona Wellese a dokonce i Sylvu Koscinu od Sergeje Bondarčuka :-( Pochopitelně také hitlerovce od partyzánů a italské vojáky od Ustašovců... U tak výpravného a mezinárodními hvězdami nabitého velkofilmu pokládám tuto DVD verzi doslova za válečný zločin! ()
Tento mezinárodní epický velkofilm (v němž hrají sovětští, jugoslávští, němečtí, italští a američtí herci) jsem bohudík mohl shlédnout v původní 170 minutové nezkrácené verzi, bez dabingu, s českými titulky. Film vypráví od začátku do konce o čtvrté německé ofenzivě proti Titovým komunistickým partyzánům, známé spíše pod jménem bitva na Neretvě. Na jedné straně stojí německé horské a tankové divize, italské divize, ustašovci a srbští četníci proti komunistickým partyzánům. Tanky, letadla a hromada pěchoty tu stojí proti lidské touze po svobodě. Řekl bych, že tento film, strčí do kapsy většinu sovětských válečných filmů. A teď přejdeme k plusům: výborná hudba, nulová ideologie, skvěle vykreslené hrůzy války, v podobě zraněných, lidí nakažených tyfem a i s blázny, výborné herecké hvězdné obsazení, dobová technika (především německá SDKFZ, zbraně, kromě MP 40, které nejsou původní, ale vyrobené až po válce v Jugoslávii, italské tanky a tančíky, které jsou vidět jen v málo filmech, respektive skoro v žádných), pěkně vykreslení srbští četníci. Mínusy: letadla, létající ve filmu nejsou německá, i když mají na sobě německé znaky, alespoň jsou druhoválečné. Tanky, jezdící jsou povětšinou T-34, předělané na Tigery (velmi povedeně), a na Panthery, nebo americké Shermeny. Dále mě docela citelně štvalo, jak partyzáni, využívali protitankové kanóny jako houfnice. I přes menší mínusy, se film velmi povedl, a za mě velmi zdařilý válečný snímek. ()
Je na tom moc vidět, jak je to vyrobené postarohrdinsku. ()