Bitka na Neretvi
The Battle of Neretva
La battaglia della Neretva
Bitka na Neretve
The Battle of the River Neretva
Režie:
Veljko BulajičScénář:
Ugo PirroHrají:
Yul Brynner, Ljubiša Samardžič, Franco Nero, Sylva Koscina, Orson Welles, Hardy Krüger, Curd Jürgens, Anthony Dawson, Milena Dravič, Sergej Bondarčuk (více)Obsahy(2)
Jako pocta jugoslávským partyzánům druhé světové války vzniklo v roce 1969 výjimečné dílo, ve kterém si zahrála také řada mezinárodních hvězd stříbrného plátna. Film se odehrává počátkem roku 1943, kdy se německá armáda vydává na osobní nařízení Hitlera na velkou ofenzívu proti jugoslávským partyzánům v západní Bosně. Němci mají velkou početní převahu. Jedinou únikovou cestu představuje pro partyzány a mnoho raněných a nakažených tyfem most přes Neretvu. Na jeho druhé straně čekají nepřátelské síly, chystající masakr raněných vojáků. Ti se však ještě nevzdávají a nařídí most strhnout. Překvapený nepřítel přemístí své síly, ale během jedné jediné noci partyzáni postaví provizorní most na místě toho zničeného a dostanou se na druhou stranu... (Řitka video)
(více)Recenze (65)
Žiadne špeciálne efekty, ktoré by sa zdali na rok výroby nadštandardné. Počas natáčania vyhodili do povetria most nad Neretvou, aby to bolo autentickejšie a žiadaný efekt sa skutočne dostavil. Nielen Tito, ale aj bežný divák musel byť spokojný. Battle of the River Neretva mu nedá vydýchnuť, jedna bojová akcia strieda druhú, popri tom sa vyfarbujú postavy, ale na rozdiel napr. od filmu Sutjeska bez ideologického skresľovania. ()
Tohle bych si přála vidět znovu ! Jsem zvědavá, zda by mi nadšení zůstalo i po těch letech ! Ale tehdy - no prostě v těch 70 tých letech to bylo něco úžasného ! Nedivte se. Hraje zde 10 absolutních světových hvězd ( včetně pana SERGEJE BONDARČUKA). A Jugoslávský herec Ljubiša SAMARDŽIČ to byl kořen - no zkrátka lahůdkový válečný film. ()
4/10 Hmm, tak jsem zase naletěl na plagát - zřejmě tyto nečisté praktiky nejsou jen dominantou současných kapitalistických distributorů... Kdybych nebyl líný, tak si dám tu práci a se stopkama změřím čas, který před kamerou zvládli a kolik replik utrousili Brynner, Wells, Kruger a Nero. Jestli to bylo dohromady 20 minut a o něco málo víc než "I'll be BACK!", tak jsem asi moc hodný. Postav je tam mraky, ale každá má tak málo prostoru - snad vyjma lev(n)ejšího Bondarčuka, takže chybí jakákoliv divácká sounáležitost. A při tom prostor by na to byl: zpěv v kostele, obrana hřbitova. Tak nevím na koho se zlobit, jestli na rekvizitáře, který do pelotonu tanků narval téměř všechny kromě opravdu německých - kde by se tam kurnik vzali byť ukořistěné shermany nebo T34? - střihače, díky jehož agilnosti zdá se, tam toho hodně chybí a nebo režiséra, co to všechno dovolil? Témeř jakákoli postava má tedy životnost jako reálný pěšák - 4 sekundy a konec a pokud možno musí sebou tahat těžký kulomet MG34 a frajersky napáskované střelivo přes obě ramena - docela jasná inspirace pro americké akční filmy 80.let. Pro mě to bylo velké zklamání, tak jsem zvědav zda aspoň Sjuteska zachrání partyzánskou koprodukci. Jednou z mala usmevnych veci bylo videt Pavle Vujisiče jako řidiče autobusu o deset let před Kdo to tam zpívá. PS: Jak jsem se právě dověděl nemuselo to být tak špatné. Tímto "děkuji" společnosti Řiťka za krásný sestřih z původně 175 minutového filmu. ()
Ruce pryč od vydání z Řitky. O regulernosti formátu 4:3 nejsem přesvědčen, ještě horší však je, že obraz vypadá jako přepis z 20 let staré videokazety a zvuk snad nahrávali v prázdném vinném sudu. To se pak režisér se svými nepřerušovanými záběry plnými statistů může snažit, jak chce...S hodnocením vyčkám, dokud nezhlédnu nezkrácenou verzi (ta "řitčí" je pouze stominutová) v pořádné technické kvalitě. P.S. Viděna britská edice (širokoúhlý formát, německá zvuková stopa s anglickými titulky,145 min.) ()
ocenenia : Oscar 1970 - Nominácia na najlepší zahraničný film ()
Uz som videl Bulajicovu Sutjesku a teraz padla volba na Bitvu na neretve. Vyborny vojnovy film, ktory siel aj v cs. kinach a vtedy to bol teda boom a ne ze ne. Perfektne vojnove sceny, este lepsie dialogy, masakrozne sceny, k tomu legenda svetovej kinematografie ako Orson Welles /Obcan Kane, Malpertuis, Dama ze sanghaje/, slusny Franco Nero, dokonca aj Curd Jurgens a prorezimny Sergej Bondarcuk tu hrali. Juhoslaovanski herci mi uz toho az tak vela nehovoria : 100 % ()
Veľkolepé zobrazenie vojny medzi juhoslovanskými a nemeckými jednotkami vrátane úchvatných bitiek (na tu dobu veľmi dobre spracované.) 6/10 ()
Nejdrazsi jugoslavsky film predevsim zaujme zajimavym mezinarodnim hereckym obsazenim. To pusobi skoro jako rarita, v zemi vychodniho bloku. I pres delku film udrzi divakovu pozornost a i kdyz se valecne sceny nemou rovnat se sovetskymi filmy te doby... Bitva o Neretvu umi zaujmout i divaka, ktery valecnym filmum neholduje. ()
Film aj na vkus končiacich 70-tych rokov bol príliš patetický. Je spevom oslavou hrdinstva juhoslovanského oslobodzovacieho boja na čo využil množstvo dymu, výbuchov, ohňa, húfy útočiacich a húfy mŕtvych, či dokonca spev ranených v Nemcami ostreľovanom kostole. Cele to bolo popretkávané zahraničnými hercami, ktorí sa pridali k teatrálnosti a tak bondarčuk sťaby nejaký dirigent neohrozený nechránený (nie a nie ho trafiť) oduševnene dirigoval streľbu z kanónov, „antifašista“ Nero s posledným dychom umiera pri stenách kostola spokojný že aspoň jeden tank trafil, kovboj brynner zase búral a staval a zase búral most na Neretve ... no skratka kopec hercov a a príbehy na nič , násilne poprestrihované , nesledovateľné. Film svojou pompéznosťou predbehol dokonca aj slávne sovietske vojnové epopeje. ()
V najdrahšom filme bývalej Juhoslávie sa rozpočet odzrkadľuje hlavne na mohutnej vojnovej akcii, ktorá tvorí väčšinu stopáže filmu. Musím uznať, že dobre spracovanej vojnovej akcii. Na môj vkus je jej ale priveľa, a to som videl našťastie zostrihanú verziu, a to na úkor lepšieho a zaujímavejšieho príbehu, pretože popri akcii a postupnom umieraní postáv neponúka žiadnu nadstavbu. Forma tak prevyšuje obsah. Ešteže koprodukčný projekt prilákal plejádu známych hercov z rôznych kútov sveta, na ktorých sa dobre díva. Ich výkony sú však iba priemerné. ()
Bohužel jsem zatím neměl štěstí vidět originální více než stosedmdesátiminutovou verzi filmu. To co se před časem objevilo díky Řitce na stáncích je ale katastrofa. Zajímalo by mne ale, jak k této verzi vůbec přišli. Soudě podle informaci na obalu i log před začátkem filmu má zmršení tohoto velkofilmu na svědomí obskurní společnost Troma, proslavená především díky nízkorozpočtovým céčkovým filmům jako je Toxický mstitel (kterého mám jinak docela rád...). Kluci z Tromy si zřejmě řekli, že je to pro jejich publikum příliš dlouhé, tak sem tam něco namátkově vystřihli. Jak to pak lepili dohromady, tak jim to asi nějak upadlo a správnou posloupnost už nedokázali dát dohromady. Toto vydání filmu má cenu pouze jako rarita. Hodnotit původní film se podle něj ale nedá... / Po dvou letech se mi končně poštěstilo vidět původní verzi. A musím říct, že se mi potvrdilo to, co jsem tušil již podle zmrzačené verze z Řitky. Je to opravdu VELKOFILM se vším všudy. Válečné scény jsou impozatní a myslím, že nezestárly ani trochu. To se ovšem nedá říct o obsahu, který je velmi poplatný době. ()
Velmi slušný válečák, bohužel hrozně hnusný namodralý obraz. Všichni doufají, že to přežijí, povede se to tak 10%. Jinak nemám vítek. Romantiku poplatnou r. 1969 nekritizuji, jsem poměrně profesionální divák. ()
asi najlepsi vojensky juhoslovansky film s hviezdnym hereckym obsadenim, narocnou vypravou, velkym mnozstvom partizanov, fasistov a zbrani. Ma to napetie, bojove nasadenie, gradujuci dej a velmi krasne juhoslovanske hory a doliny. - http://www.youtube.com/watch?v=x-qq107mI2I&feature=related ()
Celkem svižný a hodně hlasitý válečný film, který nemá jednoho konkrétního hrdinu, ale víc hrdinů. Bitevní scény jsou natočeny velice dobře, ale kdyby byl propracovanější scénář, určitě by to nevadilo. Potěšilo mě, že tvůrci netahali do děje moc romantiky, jak bývá zvykem. ()
Povinná jazda vojnových filmov, hviezdne obsadenie,na to obdobie skvelé vojnové scény. Len pár poznámok (videl som skrátenú verziu) : Podľa obsahu tam mali bojovať Ustašovci spolu s Četnikmi. Nevidel som ich ale je fakt že títo vzájomní nepriatelia pod velením Nemcov sa na niektorých akciách zúčastnili spoločne. Ako jediný sa YU oslobodili sami, s Červenou armádou to Titovi partizáni len pozametali, spolu s Finmi hlboká poklona čo predviedli vo WW II Spolu s mužmi bojovali aj ženy v predných líniách, to aj u Rusov mimo ostrelovačiek bolo výnimočné, v Nemeckej armáde asi žiadna Nerozumiem čo do toho ideológovia natiahli spoločný internacionálny boj proti fašistickým vojskám s pioniermi fašizmu Talianmi. Po vojne YU dostala tučnú korisť v podobe Istrie ktorá bola jasne Talianskym územím od nepamäti (Koloseum v Pule a i. asi sotva postavili Slovanské kmene). A ešte sa im málilo viď Terstska kríza. Spomeň Talianovi Istriu a škrípot zubov je zaručený. ()
Jeden z nejlepších válečných filmů vůbec. V podstatě velkofilm, který se po každé stránce vyrovná válečným velkofilmům USA, Británie nebo SSSR, ba dokonce je i předčí. Koprodukce se povedla a hvězdné mezinárodní obsazení jenom podtrhuje kvalitu snímku. Bojové scény jsou natočeny věrohodně a bez zbytečných krváků a superdrastických scén, ve kterých si libujou dnešní režiséři. Perfektní režie, od které by se současníci mohli něco naučit. I hrdinství obyčejných juhoslovanských lidí je vykresleno bez zbytečného patosu a nadsázky. Ustašovci a Četnici se pak stali symbolem problémů, které po pádu železné opony paradoxně vyvrcholily rozpadem Juhoslávie a zničujícími bratrovražednými válkami. ()
Viděl jsem divně nadabovanou verzi ( nevím, jestli zde byla promítána i jiná verze ). Poprvé jsem to viděl asi v roce 1970, podruhé teď. Samozřejmě - defilují zde Yul Brynner, Sergej Bondarčuk, Orson Welles, Ljubiša Samardžič, ale jinak nic moc....Tenkrát jsem z toho byl nadšen, ale to mi bylo mi asi tak 10 let. ()
Dobrá řežba. ()
Tito a jeho partyzáni prokázali velkou odvahu s vojsky Osy, Franco Nero jako italský zběh je taky plus, ale na film z roku 1969 bych čekal kvalitnější obraz. ()
Jugoslávský válečný film vzdávající hold udatným Titovým partyzánům, jež dokázali vzdorovat po několik dlouhých let nacistické okupaci v neuvěřitelně nehostinných horských podmínkách. Příběh se odehrává v lednu 1943, kdy je na Balkán poslán německý generál, aby zničil veškerý odpor místních obyvatel. Veškeré boje se v tomto snímku soustřeďují do jižní Bosny, hornatého a nepřehledného území, kde je armáda chrabrých vlastenců nucena se přesunout od obrany města Bihaće cca 250 kilometrů na jihovýchod, kde dojde k opakovanému pokusu o prolomení italské obrany města Prozor. Italové jsou zde zobrazeni jako zbabělí vojáci s mizerným velením, o jejichž slabinách jejich kamarádi Němci jistě dobře věděli. Závěrečná bojová scéna se odehrává u řeky Neretvy v blízkosti města Jablanica, kdy jsou partyzáni, na dálku řízeni šéfem Titem a v poli disponujícími až pohádkově schopnými důstojníky, nuceni odrážet útoky mnohem početnější, motorizované a obrněné německé armády a čelit frontálnímu útoku fašistických Četniků. Bojové scény doprovází snímek v celém průběhu, jsou natočeny velmi poutavě, válečná morálka heroických Jugoslávců překvapivě neustále na vysoké úrovni. Současně zaujaly nádherné balkánské krajinné scenérie a pochopitelně luxusní herecké obsazení. Muže, mající pod palcem veškeré záležitosti spojené s výbuchy a umístěním náloží, si zahrála asi největší hvězda charismatický Y. Brynner. Italského důstojníka, jenž se po fiasku u Prozoru vzdal a připojil k povstalcům, ztvárnil modrooký F. Nero a v malé roli zástupce kolaborantské chorvatské vlády se představil O. Welles. Neznámým nedopatřením jsem shlédl pouze 102 minutovou verzi tohoto jugoslávského velkofilmu, avšak i tak bylo jasné, že Bitva na Neretvě V. Bulajiće má vše, co má každý válečný film obsahovat. Pro složení poklony statečnému jugoslávskému lidu, jež se bránilo okupantům obdivuhodně udatně, slouží ideálně. ()