L'Eden et après
Eden a potom
Eden and After
Režie:
Alain Robbe-GrilletScénář:
Alain Robbe-GrilletKamera:
Igor LutherHudba:
Michel FanoHrají:
Catherine Jourdan, Pierre Zimmer, Juraj Kukura, Ľudovít Króner, Jarmila Koleničová, Slávo Drozd, Ivan Krajíček, Catherine Robbe-Grillet, Richard Leduc (více)Obsahy(1)
Detektivní příběh o krádeži obrazu na rozhraní snu a reality... Skupina univerzitních studentů ve volných chvílích tráví čas v kavárně Eden a oddávají se intenzivním improvizačním hrám často naplněných vášní a násilím. Do Edenu jednoho dne zavítá neznámý muž (P. Zimmer), který zcela evidentně do kavárny svým vzezřením nezapadá. Okamžitě na sebe strhne pozornost a svým uhrančivým vystupováním a vyprávěním o životě všechny zaujme a záhy se stane jejich guru. Také osazenstvo Edenu seznámí s „práškem strachu“ navozujícím těžké halucinogenní stavy. Studentka Violetta (C. Jourdanová) vyzkouší drogu jako první a chce se s mužem následně sejít u řeky. U břehu ale nalezne jeho tělo bezvládně ležet se zakrvácenou pohlednicí ostrova Džerby v náprsní kapse. Jakmile k mrtvému přivede i své spolužáky, tělo je zničehonic pryč. Když se poté dívka vrátí do bytu, zjistí, že její starý obraz po prastrýci zmizel. Tyto události si nijak nedokáže vysvětlit a jediné vodítko k rozluštění záhady pro ni je ona pohlednice s adresou... Eden a potom… z roku 1970 byl druhým snímkem francouzského spisovatele a režiséra Alaina Robbe-Grilleta natočený ve spolupráci se slovenskou Kolibou. Natáčení mimo jiné probíhalo i na tuniském ostrově Džerba. Stejně jako v předešlém koprodukčním snímku Muž, ktorý luže i zde režisér záměrně rozbíjí klasickou strukturu vyprávění filmového příběhu a za pomoci matoucích halucinací a představ, pohráváním si s kauzalitou, nejasné psychologie postav a dezorientace v nekonečném labyrintu světa znesnadňuje do něho proniknutí. Hlavním motivem je prolínání reality a snu, jejichž rozpoznání je nemožné, neboť splývají v jeden celek – skutečnost se stává představou a představa se stává skutečností. Po roce se Robbe-Grillet rozhodl vytvořit alternativní verzi snímku s odlišným uspořádáním scén a také se scénami původně nepoužitými. Nesl název N. a pris les dés…, tedy N. vzal kostky, a daleko více využívá motivu hry v kostky představující nahodilost a nevyzpytatelnost celého díla. (Česká televize)
(více)Recenze (44)
Estetika filmu kolísá mezi vypjatým intelektualismem Nového románu a pokleslostí detektivky, starých erotických filmů (Emanuelle), romantického filmu (Angelika!!!), béčkového hororu a experimentální kinematografie. Zpočátku jsou zřetelné vlivy J. L. Godarda, v minimalismu vyprávěcích prostředků pak lze nalézt spojitost s filmy Robbe-Grilletovy souputnice, filmující spisovatelky Marguerite Duras. Experimentální kinematografické počiny jednoho z klíčových spisovatelů hnutí Nového románu Alaina Robbe-Grilleta jsou v první fázi jeho tvorby několikrát překvapivě spjaty se slovenskou surrealistickou skupinou. Pro současného českého diváka je to v Eden a potom zjevné zejména díky třem osobnostem slovenské kultury, které podobu filmu zásadně ovlivnily – kameraman Igor Luther mu vtiskl maximálně estetizovaný obraz těžící z důrazu na barevnost a kompozici záběrů, Juraj Kukura a Ludovít Króner pak připomínají našinci přítomnost slovenského elementu svou výraznou fyziognomií. Režisér Alain Robbe-Grillet ve svých textech rád rozkládá linearitu času a namísto dialogů, které by posouvaly děj se omezuje výhradně na co nejvědečtější popis. V Eden a potom nesou funkci popisu dlouhé nedějové scény beze slov (tanec, bloudění, honičky). Chvílemi je film nádherně snímán, je to však žel většinu času ukrutná nuda. ()
Jedna z najväčších sračiek, aké som v živote videl. Istému typu ľudí by malo byť zakázané sa akokoľvek umelecky vyjadrovať, a režiséri prekliatej francúzskej novej vlny do tej skupiny patria všetci. A po tejto psychopatickej príšernosti, tváriacej sa ako film, som presvedčený o tom, že Alain Robbe-Grillet je ich hovnami pomazaným kráľom. Naozaj iba málokedy sa mi pri sledovaní filmu stane, že by som si neželal nič iné, než jeho tvorcu nakopať do gulí za to, že má vôbec tú nebetyčnú drzosť podobnú prašivú skurveninu naservírovať ľuďom a myslieť si, ako to tým fuj fuj komerčným (rozumej dobrým, príbehovo normálne vyrozprávaným) filmom frajersky natrel. Kokot jeden pojebaný artový. ()
No nazdar, tady si někdo hraje na umění. Parta pseudointelektuálů si natočila improvizaci pro sebe. Mám moc rád experimentální filmy nové vlny, ale tohle jde mimo mě. Ani by mě nevadilo, že příběh nemá hlavu ani patu, ale je mučivé sledovat otřesné neherecké výkony a utahaný těžkopádný styl, který je mizerně a nudně natočen. A nezachrání to ani zvířátka bobříci a kozenky, které jsou zastoupeny v docela hojném množství. Předchozí Grilletův Muž, ktorý luže, byl úplně na jiné úrovni. V tomto případě se hulilo a používalo LSD, řekl bych až nezdravě. ()
Grilletův Nouveau Roman a potažmo také Nouveau Cinéma, už sice trochu zestárnul, ale pořád má pel určité novosti, ale především novátorství. V rámci existenciální úzkosti se tu (v tomto filmu) proplétají sny, tužby, prožité stavy a stavy čekající na prožití. Vrcholem jeho tvorby je však nedosažitelně L'Année Dernière à Marienbad, jehož režii však vedl Alain Renais. Sám Alain Robbe-Grillet jako režisér, i přes své ještě intenzivnější filmové nazírání, na tento film nedosáhl. Maroko, jeho orientálního prostředí a architektura, patří k jeho nedílné vyjadřovací abecedě a jeho filmům dává exotický šmrnc. Motiv modrobílého obrazu se ve filmu pochopitelně rozplývá, je však velice příjemným zarámováním tohoto děje/neděje. ()
Divní lidé dělají divné věci, divně se chovají a pak po nich někdo jde kvůli divnému obrazu a celé je to takové divné. No jo, surrealismus. V první polovině celkem funkční a zajímavý, v druhé jenom nudný, jelikož tam tolik nezaujme.Vyprávění děje ala Godard, tudíž zmateně a divně (i když tady se to aspoň o něco chvílema snažilo). Mainstreamový divák ať od toho jde rychle pryč, bude z toho všeho úplně v háji. No, jenom škoda, že to magoření a snovost nezůstala i v té druhé polovině, asi by se mi to líbilo víc. 3* ()
Hrůza, katastrofa, nemožné - tak pitomý a doslova blbý film už jsem dlouho neviděl. V pár scénách nahé dívky, jinde otrávený Kukura, jinde nahá dívka s prostřelenou hlavou. A vše kolem dokola neuvěřitelně tupé, pomalé, nezajímavé a zcela postavené na hlavu. Ano, je to experimentální, ale jen pro totální artovsky naladěného diváka. ()
Po oáze /s/poušť. Labyrint. P/r/opadnutí slasti. Zkouší se akt kafkovin. Hřích person. Zpoza póz hypnóz. Tu i tam vykukuje /ne/patřičně temný a divoký výkřik, mumraj. Slovenský Dewaere Patrick. Kukura Juraj. ()
L'a-t-on jamais vu? Taková krásná šmíra. V hlavě. Nebo ne? Jak praví doktor Pingitzer: "Psychiatrii já nerad. Já vždycky nerad práci. Já rád zábavu, hru, fantazii, kouzla a čárymáry." (3,5*) ()
Veľmi zvláštna psychárina, miestami nežne násilná, miestami sexuálne explicitná. Musím to zopakovať po ostatných - s naozaj peknými dievčatami, najmä hlavnou hrdinkou Lorraine Rainer, ktorá tu vôbec nie je uvedená medzi hercami. To všetko je ale nanič, keď absencia zmysluplného deja robí film otravným a núti ma prepnúť program. Čakal som, že aspoň presunom z opustenej továrne do zaujímavého púštneho Tuniska sa niečo zmení, ale nie. (29.5.2013) –––– Po pár rokoch sa takýto raritný film dokonca zopakoval v tv a keď už viem, čo je francúzska nová vlna, tak sa na film viem pozrieť aj ináč. Ale aj tak môžem k tej jednej hviezde za dievčatá pridať len jednu hviezdu za film a pár zaujímavých obrazov. (9.4.2016) ()
V titulcích filmu uvedeno: slovenský název Eden a potom... ()
Z môjho pohľadu priam nepochopiteľný úlet, ktorý drvivú väčšinu času postráda akúkoľvek pointu či logiku, avšak zároveň istým spôsobom oceňujem odvahu a inovatívnosť tvorcov, v snahe priniesť niečo úplne iné, než na čo bol (a doteraz, o niekoľko desaťročí neskôr, stále je) bežný česko-slovenský divák zvyknutý. Nápad dobrý, prevedenie "pokulháva". Vznikol z toho totižto viacmenej obsahový miš-maš so zaujímavou vizuálnou stránkou. Absurdita. 45% ()
Vizuálně perfektní, nějak surreálné, pokud trochu předvídatelné, pak zhruba tak, jak by mělo-mohlo být vzhledem k tomu, o co v ději jde. Spoustu pěkných ženských, prostředí továrny skvělé, domy na Djerbě skvělé. ()
Vizuálně sice zajímavý snímek, obsahově ovšem naprosto o ničem. K tomu příšerné postsynchrony a téměř nesrozumitelný zvuk. Celkově to působí jen jako falešná hra na artový film, místy až křečovitě kýčovitá. ()
Tenhleten film zrovna nebyl můj šálek kávy. Na můj vkus byl moc "uměleckej". ()
No tak tohle jsem nedal ani omylem. Někde jsem vyčetl, že jde o experimentální film. Podle mého soudu se experiment nepovedl a vznikl z toho exkrement. Je to prostě věc, které asi rozumí jen autor sám a v tomto případě i o tom pochybuji. Režiséra filmu poslat na detox a pak zakázat chlast. Nebo odstřelit, vyjde to nastejno. Chtěl jsem vydržet poctivě celých třicet minut, co u každého filmu slibuji, ale bohužel. Vydržel jsem dvacet a to ještě ani netuším proč.271120112000/9346/0 ()
Já na ty experimentální díla moc nejsem, ale nechal jsem se zlákat zařazením do kategorie horor. Pravděpodobně ale film natáčeli lidé podobní hrdinům z filmu. Takže pod vlivem nějaké experimentální látky. Je totiž hrozně těžké se ve filmu vyznat. Kde končí sen a začíná realita? Kde končí hra a začíná skutečnost? Představy se mísí se skutečností tak dokonale, že se v tom asi vyznal jen tvůrce sám. Jistě překvapí plno nahoty, která v roce sedmdesát byla dost odvážná. ()
"Ak vás ten príbeh nudí, znamená to, že ste bez srdca." Zdá sa, že budem musieť navštíviť kardiológa. Napriek osvedčeným ingredienciám ako sex, násilie a exotické destinácie ma táto experimentálna zmeska umeleckých scén prepojená halucinačným príbehom väčšinu času nudila. Jediné spestrenie boli fešné Francúzky, hodne často polo alebo úplne nahé. Dal som po čase zase raz príležitosť obávanej množine filmov s názvom "Francúzi v 60. rokoch točia na Slovensku umenie", s ktorou síce mám neblahé skúsenosti z minula, ale v rámci aktuálnej exoticko-koprodukčnej výzvy som neodolal. Predpokladám, že mi to ako poučenie na pár rokov zase vydrží. Za jednu limonádu s horkastou príchuťou. ()
Jednotkou filmové nudy není jeden militarkovský, ale jeden Alain Robbe - Grillet. ()
Alain Alain... knihy z tvojho pera mám určite radšej.... ()
Tak toto je seriózne avandgadný film. Skupina študentov stretávajúcich sa v študentskom bufete Eden, hráva rôzne dekadentné hry. Príbeh sa točí okolo drahej maľby patriacej Viole. Dej však nie je lineárny a prebieha akoby v snovej rovine, takže to vyzerá ako Twin peaks, z ktorého niekto vystrihal väčšinu deja. Zaujímavá je napríklad zmena miesta z Bratislavy do Djerby, ktorá prebehne preľnutím skutočnosti s dokumentárnym filmom, ktorý študenti sledujú. Niektoré momenty sú ukázané vopred a iné spätne. Scény sú často sterilné a dialógy takmer absentujú. Zvukovú kulisa je minimálna a tvoria ju často len kakofonické zvuky a akordy. Nahotou sa tu nešetrí a po zostrihaní by z tohto dielka mohol byť kľudne celkom dobrý erotický film. Forma tu však zvíťazila nad obsahom a tak sa celok stal ťažko stráviteľný. ()
Související novinky
Francúzske filmy v Trenčíne
Už siedmy ročník Festivalu francúzskych filmov štartuje 21. novembra 2008, teda už tento piatok, v Trenčíne. V sekcii „Nový francúzsky film“ uvedie 9 snímok – hraných, muzikálových, animovaných i… (více)