Režie:
Bob RafelsonKamera:
Michel HugoHrají:
Micky Dolenz, Davy Jones, Michael Nesmith, Peter Tork, Annette Funicello, Vito Scotti, Teri Garr, Victor Mature, Bob Rafelson, Dennis Hopper, Frank Zappa (více)Obsahy(1)
Snímek je sledem psychedelických až surrealistických epizod a hudebních čísel, jež si dělají legraci téměř ze všeho. Snímek, spjatý s dobou svého vzniku nejen hudebně ale i výtvarně, se při svém poměrně nešťastně načasovaném uvedení do kin nesetkal s větším ohlasem (měl premiéru dva měsíce po zrušení seriálu The Monkees), ale dnes je zajímavým dobovým artefaktem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (15)
Občas mě ČT dokáže velmi překvapit a snímek tohoto ražení bych opravdu nečekal.. no... o čem to vlastně je?? říct o ničem by byla asi urážka filmu... inspirace Beatles-komediemi je zde očividná a vzhledem k typu hudby i ušislyšná... hudba je ale to co drží snímek nad vodou.. pokud máte rádi pop 60ých let, tak budete spokojeni (ovšem deska Head je už z období, kdy byla sláva Monkees na ústupu).. obzvlášt Propoise Song mezi nimi vyniká.... pokud máte rádi psychedelicko-surrealistké grotesky, tak je pro vás Head jasnou volbou.. ale já si radší pustím desku.. takže 2 hvězdy (především za hudbu) a jednu za Jacka :) takže tak ... ()
Séria surreálne pospájaných scénok, počas ktorých sa členovia skupiny Monkees ocitajú v rôznych prostrediach. Uletenosť na spôsob amatérskejšieho Monty Pythonu (opakovaním prostredí, návratom k zobrazeným motívom, postavám, nezmyselným humorom). Zopár scénok pobavilo - automat Coca-coly na púšti; lupiny v hlave, obsah vysávača, vzdanie sa američanovi, no množstvo rozpačitých chvíľ s absenciou čohokoľvek zaujímavého prevažovalo. ()
Jako děcko jsem si myslel, že skupinu The Monkeess si vymysleli tvůrci Simpsonových coby parodii na Beatles, ale jinak reálně neexistovala - a nakonec je to tak, že ta skupina skutečně existovala, akorát vznikla ve stejnojmenném seriálu (který vznikl po úspěchu Perného dne, hold Američani to potřebovali nějak zkopírovat, když tenhle úspěch neměli na svědomí oni...) o fiktivní hudební skupině, ze které se později stala skutečná. A ta snaha být jako Beatles je na většině jejich písní zde uvedených znát, ale zůstává to jen u té snahy a s Beatles mají podobné jen melodie. Textem to málokdy dává nějaký smysl (až jsem si vzpomněl na tu úvodní píseň z filmu Frank) a stejně tak i tenhle film je úplně o ničem, jedná se jen o sled surrealistických a psychedelických výjevů, co nikam nevedou, možná jen tak do té smyčky a ani ta nemá logiku. Ne, že bych ji u tohohle vyžadoval, jen konstatuji. Žel, písniček je málo a kromě jedné mě žádná vůbec nezaujala a i přes pár dobrých nápadů (automat na Coca-Colu uprostřed pouště, třeba) mě to nezaujalo ani ničím jiným a většinu času jsem se prostě jenom nudil. Ale tak na svou dobu, kdy byli populární hippies, se existenci tohohle filmu nedivím. Zajímavé to bylo, ale znova už to fakt vidět nemusím. 2* ()
Paradoxní dílko, ve kterém Američani používají anglický humor, aby si udělali legraci z britské komerce. Seznam nadmíru povedených vtipů bych mohl opsat od Radka. A že se hudba zdá některým nekvalitní? Osobně s tím nesouhlasím, ale všimněte si názvu kapely. Rafelson a Nicholson moc dobře věděli, co dělají. ()
Snímek notně poplatný dobové módní psychedelii, takže barevný a obrazově často luzný, leč vnitřně nesoudržný, spíše jakési přelévání motivů plné hříček a zřejmě i snahy o výpověď o stavu světa. Je možné, že se v tom našinec motá více i z neznalosti dobových reálií. Několik zábavných absurdností připomínajících poetiku Monthy Pythons, a hlavně několik okouzlujících hudebních klipů (zvláště ten s těmi vířícími harémovými tanečnicemi). ()
Galerie (9)
Zajímavosti (7)
- Film a jeho autor je řazen do tzv. nové generace tvůrců, kteří v 60. a 70. letech změnili tehdejší "továrnu na sny". Mezi další režiséry a jejich tituly patří například Martin Scorsese a jeho Zuřící býk (1980), Peter Bogdanovich a Poslední představení (1971), Dennis Hopper a jeho Bezstarostná jížda (1969), Sam Peckinpah a snímek Pat Garrett a Billy Kid (1973) nebo Americké graffiti (1973) od George Lucase. (J.A.K.)
- Reklamní kampaň k filmu zahrnovala i samolepky. Koluje městská legenda o údajném zatčení Jacka Nicholsona, který se prý snažil nalepit samolepku na přilbu příslušníka jízdní policie města New York. (Terva)
- Natáčení probíhalo v Burbanku, Pasadeně, San Franciscu a na Bahamách. (Terva)
Reklama