Přejezd Cassandra

Myslím si, že už samotná nosná časť námetu priťahuje pozornosť. Aspoň teda mňa osobne vždy bavili tematiky nebezpečných vírusov, nakazených ľudí a boj o holý život, či prekonanie tejto nákazy. Prejazd Kassandra je na tom výborne tak po príbehovej, napäťovej, ako aj hereckej stránke. A Sophia má tiež svoje čaro ;). (24.07.2008)

Docela zajímavý katastrofický film s rozjetým vlakem a slušným obsazením. Do vlaku z Ženevy do Stockholmu nastoupí muž s neléčitelnou nemocí. Během chvíle ji po vlaku roznese a vznikne panika. Velení odmítá vlak zastavit a rozhodnou se ho odklonit a zapečetit. Začíná tedy závod s časem i s nemocí. Podaří se cestující zachránit? Je tam docela dost akčních scén a kaskadérských kousků Závěr je dost drsných. Můžeme zde vidět například Sophia Loren, Richarda Harrise, nebo O.J. Simpsona. Film se docela hodí vidět v současné situaci. "Jsi přece horolezec, ne?" (12.10.2020)

Tak konečně jsem mezinárodní expres směřující k obávanému přejezdu po letech znovu dostihnul. A znovu se mi dostalo jedinečného filmového zážitku. Vlak obsadila tehdejší herecká smetánka a režisér s jejich pomocí vytvořil výbornou psychologickou studii. Samozřejmě nejočekávanějším prvkem filmu je most a jeho konfrontace s rychlíkem, režisér to moc dobře ví a proto se přejezd poprvé ukáže až po celé hodině snímku. Když se však zchátralá mostní konstrukce vyloupne ze zamlženého údolí, naskočí mi nefalšovaná husí kůže. Od té chvíle je dění ve vlaku několikrát prostřiženo záběry na zrezivělý a nepoužívaný filmový klenot a tyto pohledy jsou doplněny dramatickou hudbou Jerryho Goldsmithe - výsledek mi utkvěl v paměti navždycky. Každým metrem, kterým se expres k přejezdu blíží, se napětí stupňuje, začíná se přitvrzovat v akčních scénách. Když se pak před lokomotivou zjeví poslední mírně levotočivá zatáčka, za kterou již vlak vjede do jámy lvové, přestal jsem dýchat. To, co se pak odehraje v následujících desítkách vteřin, je ohromné. Překoná rozjetý stroj Cassandru, kterou ohlodal zub času?? Neřeknu, ale vězte, že film mě zcela pohltil, je svou atmosférou pro mě absolutně jedinečný a je jen škoda drobných logických nedostatků. Snímek obsahuje několik technicky náročných scén, na tehdejší dobu velice dobře natočených. Skvělá hudba, dobří herci, napínavý děj a nad tím vším neznámem obestřený přejezd. 90% (25.12.2007)

Průměrný evropský koprodukční příspěvek vlně katastrofických filmů 70. let v Pontiho produkci, Cosmatosově režii a s Goldsmithovou hudbou. Sice je překvapivě komorní a nesází na efekty, jinak ale tradičně láká na hvězdné obsazení a nevynechá snad jediné myslitelné žánrové klišé. Proměna sobeckého hrdiny ve spasitele, v krizové situaci obnovený milostný vztah, zlá byrokratická armáda, policajt musející spolupracovat se zločincem, dítě, pes... I když by to mohlo být kratší, svižnější i akčnější, je to řemeslně natočeno, slušně napínavé a místy dojemné (děda, co se při cestě do izolačního tábora rozpomene na léta strávená v koncentráku) a při finální scéně pádu vlaku z mostu (vyrobeného Gustavem Eiffelem), kdy vidíme jak se sešrotuje jedno kupé s lidmi uvnitř nebo jak jedním cestujícím proletí traverza, člověku zatrne. Rozesmál mě prostřih z vlaku řítícího se od záhuby na Lancastera umývajícího si (nad ním) ruce a jakkoli jsem nikdy neměl a nemám rád Martina Sheena, tady se mi mladý a ohárovaný líbil. (25.12.2007)

Tahle legendární žánrovka bohužel patří do kategorie těch, z nichž si zub času už něco ohlodal. V tomto případě to schytal hlavně rozvleklý úvod a občas poněkud teatrální herci. Plusové body v podobě obejití zažitých archetypů hlavních postav, solidně budovaného napětí v druhé polovině a grandiózního, svým způsobem nečekaného, finále, však nakonec táhnou snímek téměř až na nejvyšší metu. (01.11.2008)