Režie:
George P. CosmatosKamera:
Ennio GuarnieriHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Sophia Loren, Richard Harris, Martin Sheen, O.J. Simpson, Lionel Stander, Ann Turkel, Ingrid Thulin, Lee Strasberg, Ava Gardner, Burt Lancaster, Lou Castel (více)Obsahy(1)
Skvěle obsazený katastrofický thriller plný napětí o tom, jak teroristé při přestřelce ve výzkumném ústavu rozbijí baňky s plicním morem a ukryjí se pak v mezinárodním expresu. Ten je izolován a má být odvezen do karanténního tábora... Mezinárodní zdravotnickou organizaci v Ženevě přepadnou teroristé. Postřelený strážný stačí zalarmovat ostrahu, jeden z teroristů však unikne. U druhého doktorka Stradnerová diagnostikuje vysoce nakažlivý plicní mor, kterým se nakazil v přepadené laboratoři. Pacient zanedlouho zemře. Terorista, kterému se podařilo uprchnout, se schová v transkontinentálním expresu směřujícím do Stockholmu – i on je s největší pravděpodobností nakažený. Případ vyšetřuje plukovník Mackenzie. Při kontrole seznamu pasažérů expresu zjistí, že ve vlaku se nachází též známý neurolog Jonathan Chamberlain. Plukovník se s ním zkontaktuje a pověří ho, aby zjistil, zda se terorista opravdu nachází v tomto vlaku. Jonathan se svou exmanželkou Jenny objeví teroristu ukrytého v zavazadlovém prostoru. Zdá se, že nákaza u něj už značně pokročila a protože se předtím pohyboval mezi cestujícími, u mnohých z nich se také začínají projevovat příznaky plicního moru. Situace je kritická. Mackenzie dostane příkaz odklonit vlak přes přejezd Cassandra do Polska, kde má skončit v karanténě. To by ale pro většinu postižených znamenalo smrt… (TV Prima)
(více)Recenze (176)
Film s poměrně hustou koncentrací podivných náhod, které do jednoho vlaku svedly cesty špičkového lékaře a smrtelně nemocného člověka, manželky německého zbrojaře, pamětníka holocaustu či tajného policisty a drogového dealera, film s řadou nepřesností, chyb (nejen zeměpisných) a jiných renonců, který je ovšem tak napínavý, že si člověk ničeho z výše jmenovaného skoro (!) nevšimne. Čeho jsem si ovšem všiml, a to dost, byla poslední čtvrtina snímku, která se zcela zbytečně zvrhla v "napínavou" (jako by děj snad potřeboval být ještě dramatičtější) akční podívanou plnou doslova nablblých přestřelek a umírání... A té nás mohli pánové od filmu opravdu ušetřit. Tři a půl hvězdy i za hudbu J. G. ()
Jedna nafúknutá bublina tento katastrofický triler. Silne cítiť z neho, že to netočili Američania a napriek áčkovému obsadeniu niektorých hercov (Harris, Lancaster) ho pochováva slabšie remeselné spracovanie - také skoro až typicky taliansky odfláknuté. Spracovanie, ktoré by nemalo prejsť ani o 15 rokov skôr. Samozrejme nemožno mu uprieť určitú originalitu príbehu, celkový odkaz a aj atmosféru, teda hlavne teda prvej polky filmu a dobrej hudbe. Ale to ostatné - od réžie a scenár cez hercov, charaktery postáv až po dialógy, je na pováženie. A na zbabraný záver radšej ani nepomyslieť. ()
Největším problémem tohohle filmu je jeho délka. Ony ty dvě hodiny jsou fakt zbytečně moc a už jenom ten samotný úvod trvá moc dlouho. S tím souvisí i to, že je tady hromada vaty, která by tu vůbec nemusela být. Dále tu je celkem velký počet nelogičností (za jeden se objeví nebezpečný virus, co člověka zabije do pár hodin a ještě ten den se na něj najde lék? ale no tak...) a posledních zhruba 40 minut je dost nerealistických (celá ta přestřelka ve vlaku atd.). I tak to ale mělo nějakou atmosféru a napětí, taky sympatické postavy (ale moje oblíbená zase umřela) a když tam zrovna není vatová scéna, tak se na to dobře dívá. Celkem se mi ten film i líbil, ale víc jak silné 3* mu prostě dát nemůžu. ()
Průměrný evropský koprodukční příspěvek vlně katastrofických filmů 70. let v Pontiho produkci, Cosmatosově režii a s Goldsmithovou hudbou. Sice je překvapivě komorní a nesází na efekty, jinak ale tradičně láká na hvězdné obsazení a nevynechá snad jediné myslitelné žánrové klišé. Proměna sobeckého hrdiny ve spasitele, v krizové situaci obnovený milostný vztah, zlá byrokratická armáda, policajt musející spolupracovat se zločincem, dítě, pes... I když by to mohlo být kratší, svižnější i akčnější, je to řemeslně natočeno, slušně napínavé a místy dojemné (děda, co se při cestě do izolačního tábora rozpomene na léta strávená v koncentráku) a při finální scéně pádu vlaku z mostu (vyrobeného Gustavem Eiffelem), kdy vidíme jak se sešrotuje jedno kupé s lidmi uvnitř nebo jak jedním cestujícím proletí traverza, člověku zatrne. Rozesmál mě prostřih z vlaku řítícího se od záhuby na Lancastera umývajícího si (nad ním) ruce a jakkoli jsem nikdy neměl a nemám rád Martina Sheena, tady se mi mladý a ohárovaný líbil. ()
„Jste jen poslušný článek řetězu rozkazů...“ Ten bezskrupulózní plukovník v podání Burta Lancastera mi ale dovedl pít krev! Přes jednoznačně komerční styl snímku musím zde vychválit nejen samotný vynalézavý námět o rozšíření infekce i panice uvnitř vlaku, ale rovněž překvapivé rozpracování děje do zajímavě nadčasových rozměrů. Skrze postavu plukovníka, jeho personálu a roboticky poslušného týmu doktorů zde tvůrci dokonale vykreslili problém lidského konformismu ohledně až absurdně poctivého plnění rozkazů nadřízených, které mělo na svědomí tisícky lidských obětí mj. i za Hitlera. Napětí v rozjetém vlaku bez možnosti zastávky stoupá, i navzdory rozvláčnému rozjezdu jsme postupně svěkdy strhujícího thrilleru. Zatímco uvnitř vlaku se řítíme do zkázy „morové“, zvenčí se stále více blíží ještě větší zkáza v podobě nebezpečného území... polského mostu Cassandra. Škoda, že celkově silný dojem z velmi dobře rozehrané studie pestrých charakterů různých postav v hraniční situaci místy zabíjí dobové pojetí akčních scén. Cosmatos evidentně nepatřil v 70. letech k těm režisérům, kteří by uměli natočit realistickou akci, proto si mohl odpustit (na rok vzniku již opravdu směšné) pokusy plné zadních projekcí a místo zabírání osudové akce horolezce se raději v těchto chvílích ještě více zaměřit na psychologii uvnitř vlaku. 75% ()
Galerie (93)
Photo © International Cinemedia Centre Ltd.
Zajímavosti (9)
- Vojáci doprovázející vlak do Polska byli vyzbrojeni italskými samopaly zn. Beretta M12. (JohnSmith)
- Filmaři si evidentně nehlídali řazení vagónů rychlíku, protože červený restaurační vůz je v různých záběrech řazen obráceně (pozná se to podle toho, že tento vagón má na střeše sběrač elektrického proudu a ten je na vagóně jednou vpředu a pak zase vzadu). Ještě pět kilometrů před mostem nejsou na trati vidět žádné sloupy elektrického vedení s trolejí, ale kilometr před ním ano, ačkoliv nikde není žádná odbočka. Jízda vlaku se natáčela na různých místech a produkce si neohlídala, zda je trať elektrifikovaná či nikoli. Při vrtulníkové akci kolem trati opět chybí sloupy elektrického vedení a trolej. To by samo o sobě nebyla taková vada, kdyby vlak netáhla elektrická lokomotiva. Z minimálně tří záběrů těsně před katastrofou je vidět, že první třída (od lokomotivy po restaurační vůz) čítá šest vagónů. Ovšem do propasti se těch vagónů zřítí hned devět. (Robbi)
- Snímek byl v Československu promítán během Letního filmového festivalu pracujících, ale po necelých dvou měsících z kin zmizel. Důvodem měl být průjezd vlaku z nařízení NATO přes území ČSSR do Polska, což bylo ze strany členů paktu Varšavské smlouvy nemyslitelné. (Robbi)
Reklama