Popelka

I když Mistr Tříska neumí nijak světoborně zpívat, jako vypravěčský bard působil parádně. Pro mě úplně neznámá verze Popelky ovšem trpí hned několika nešvary - jednak postrádám nějaké odlehčující proložení plesů (3. ples je už vyložená nuda), Štědroň jako princ Mojmír je brutální prkno a vykulená slečna popelavá mi svým teen hláskem způsobovala stavy tlakové beztíže. Ani písničky mě nenadchly (krom Třískovy melodie). Za podívání tahle verze určitě stojí, nicméně klasické verzi nesahá ani po střevíček. (29.08.2010)

Dle mého nejvíce zapomenutá a přehlížená pohádka. Zapomenutá tím, že o pár let byla natočená novější verze, dnes možná nejslavnější česká pohádka TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU, a každý si už vybaví především právě ji. A to se právě odrazilo i v tom, proč je zároveň přehlížená. Určitě za to může i fakt, že tato Popelka je černobílá, a tak moc děti neupoutá jako kdyby byla barevná. Dále je to především televizní pohádka, a to je na ní hodně poznat. Ačkoliv se jedná hned po ZLATOVLÁSCE o nejslavnější a nejlepší pohádku Vlasty Janečkové, naší přední režisérky televizních pohádek. Jenže když se natáčí jen na dvou místech, a to v interiérech, ve skromných podmínkách, tak se nemůže prostě rovnat s Vorlíčkovou verzí. Leda tak jen kostýmy jsou srovnatelné, možná i ještě bohatší. A podle mne je to i ten důvod, proč je tato Popelka kolikrát odsunuta v televizním programu hned na brzké ráno po šesté hodině ranní. Dalším pro nás Čechy je netypickým znakem Popelka coby blondýna. Sice v té nejslavnější verzi, kreslené od Walta Disneyho je právě blondýnou, tak podle mne se k Popelce více hodí bruneta, tak jak to bylo se Šafránkovou. Navíc blonďaté vlasy a až příliš mírumilovný výraz Evy Hruškové, dělají z této Popelky až moc líbeznou holčičku. Nepovedla se ani forma muzikálu. Především princ Jiří Štědroň je podle mne největším zklamáním. Štědroň je zpěvák, ale hrát prostě neumí. Na prince byl až příliš moc toporný. Jediné, co se mi na celé Popelce líbilo, byl zpívající Tříska s mandolínou. Ten mě opravdu překvapil. [6706. hodnocení, 147. komentář, 80%] (10.01.2019)

Klasická černobílá Popelka, která u mě nemá na Tři oříšky ale i tak dávám 4 puntíky. Popelka Evy Hruškové je roztomilá a sympatická, Jiří Štědroň bohužel není tak charismatický, jak by měl princ být. Ale moc se mi líbil Jan Tříska (proč jeho neudělaly princem?) a macecha Dana Medřická. Písničky byli, až na ty Třískovi, trochu nudné. (18.11.2011)

I když jsou mezi filmem od Janečkové a Třemi oříšky od Vorlíčka pouze čtyři roky, vždy mi tato černobílá verze přišla o dost starší a archaičtější, což však nemá vliv na její kvality. Na televizní poměry jde o solidně natočenou a zahranou pohádku, která sice není tak vymazlená jako její o čtyři roky roky mladší "sestřenka", nicméně i tak je svým způsobem stále kouzelná a milá. Ať už díky "dětské" Evě Hruškové, charismatickému Jiřímu Štědroni, macechovité Daně Medřické, starostlivému Ladislavu Peškovi či uzpívanému Janu Třískovi. I přes několik scenáristicky nedomyšlených (a občas i humorných) failů jde stále o poutavý film, který osloví i dnešního diváka. P.S. "Já s ním jako ve vatičce a on na mě křičí-íí?!" (23.12.2020)

Pohádka jako taková by byla pěkná, ale kazí to pár neduhů, jako je amatérský dabing holoubka (rve to uši), Popelka není žádná uhrančivá krasavice, princ jakbysmet a Popelka ještě k tomu nemá pěvecký talent a taktéž to bije do uší. Novější a nejslavnější verze této pohádky "Tři oříšky pro Popelku" s Trávníčkem a Šafránkovou, to je jiný kafe. (17.12.2016)