Příběhy obyčejného šílenství

Příběhy obyčejné šílené rodiny, a šílených lidí kolem nich, které ona rodina přitahuje, .... jenom se mi zdálo trošku přehnané jak jel tím vozíkem až ke své lásce, se mi zdálo, že to bylo dělané že jel přes noc a přijel k ní časně ráno, tam měl být mnohem rychleji (( :: jinak vcelku dobré, pobavil jsem se a to byl účel filmu (24.01.2006)

Režisér Petr Zelenka už dlouho dokazuje, že český film nemusí být stále jen o tom samém (komunisti jsou zlí, ale měli jsme se za nich dobře apod.). Ivan Trojan je takový malý herecký zázrak a troufám si říct, že jeden z nejlepších žijících českých herců vůbec. A Příběhy obyčejného šílenství jsou sice šílené, ale rozhodně ne obyčejné. Jsou prostě správně zelenkovské... (06.03.2005)

Navzdory všem šílenostem je to nejnormálnější Zelenkův film. Rozpohybování divadelní hry dopadlo nad očekávání dobře a s řadou scén si autor opravdu vyhrál (úžasný rozhovor chodce s řidičem popojíždějícím v zácpě, jízdy s vozíkem), ale stejně mi scénář připadal poněkud nedotažený. Řada hlášek má (podobně jako u předchozích filmů) slušnou šanci na zlidovění. Ivan Trojan je opět dokonalý, ale ještě víc mě zaujal Miroslav Krobot. To se skoro nechce věřit, že to je neherec ve své první roli (na divadle i ve filmu)! (07.03.2005)

TV/// Obsazení 8/10 Děj 7/10 Hudba 7/10 Prostředí 7/10/// +docela úsměvné, bavilo mě to, výborný Miroslav Krobot i Ivan Trojan, dobrý soundtrack -závěr mírně stagnuje, někdy si říkám, že ty postavy jsou až moc divné/// Když mi film vyloudí na tváři úsměv, tak je to jen dobře. Jinak ale těžko dokáži pobrat tento snímek, který lavíruje na pomezí komedie a dramatu. Je zvláštní, stejně jako postavy a situace ve kterých se objeví. Celé je to ovšem takové příjemné, nevinné a úsměvné, že se vám to spíš bude líbit. Jo a Miroslav Krobot opět ukázal, že hercem se člověk může stát kdykoliv./// Celkem 71%/// (27.10.2009)

"Mám prostě smůlu na divný lidi." "To není smůla. Přitahuješ takový lidi, protože jsi uvnitř takovej." Film, jehož název přesně odpovídá tomu, co uvidíte. Jeho hrdinové sice nejsou blázni uzavření v Bohnicích, ale každý má svou úchylku. Hlavní hrdina chce ostříhat svou přítelkyni, aby mohl uvařit koktejl, kterým by ji získal zpátky. Jeho otce fascinují bublinky vycházející z piva a následně chytne druhou mízu s ženou mladší o 30 let. Sousedi v podání Jiřího Bartošky a Zuzany Bydžovské si nedokáží užít sex, pokud se na ně někdo nedívá. Hrdinův nadřízený ve své pracovně obléká plastovou figurínu ženy, které už několik let kupuje oblečení. A tak dále. A tak dále. Svět je jednoduše plný bláznů a na hlavním hrdinovi je něco tak zvláštního a upřímného, že ho všichni kolem nechají do teď svých životů nahlížet. Trojan vlastně hraje jen takového pozorovatele, lehce naivního člověka, který ovlivněn lidmi okolo prochází z jedné šílené situace do druhé. A s tím přichází i můj hlavní problém s tímto filmem; postavy, které mi přijdou nejzajímavější - jako otec v podání perfektního Miroslava Krobota - jsou odstrženy na vedlejší kolej. A když o tom tak přemýšlím, nejen oni. Příběhy obyčejného šílenství totiž žádnou hlavní postavu nemají. (28.02.2009)