Daleko do nebe

Zlatá padesátá. Krásná auta, nablýskané hospodyně a jejich ještě nablýskanější domácnosti. Pod tím vším maloměšťácká omezenost, rasismus a předsudky. Bohužel, film jaksi plně nevyužívá možností, které daná doma a dané téma nabízí a chvílemi mám pocit, že jde o jakési povrchní nakouknutí na problém. Ale to díky přesvědčivé Julianne ani tak nevadí, pokud si pouze chcete užít smutný film o nenaplněné lásce v podzimních barvách. (14.11.2009)

Julianne Mooreovou a Dennise Quaida jsem přesvědčivěji zahrát ještě neviděl žádnou z jejich dosavadních rolí. Snímek nádherně ukazuje poměry v Americe v polovině dvacátého století, jak se společnost stavěla k homosexualitě a osobám barevné pleti. Režisér Todd Haynes obsadil do hlavních rolí již zmíněné Julianne Mooreovou, která se role starostlivé matky a manželky ujala s přehledem a předvádí svůj dosud nejlepší herecký výkon. To samé se dá řici o Dennisu Quaidovi, který se nezalekl role homosexuála, a věříte mu absolutně vše. Dennis Haysbert zahrál přesvědčivě roli ponižovaného černého otce a tak nezbývá než dát plné hodnocení. Navíc skladatel Elmer Bernstein složil dobrý soundtrack, na dnešní poměry originální. (21.07.2005)

Celé je to dělané ve starém stylu. Jak kdyby se snažili napodobit filmy ze starých dob. I ta hudba a její použití tomu naznačuje. Ta hudba je teda pěkně blbá. Bohužel si to až moc uvědomuju a to mě ruší. Navíc si myslím, že to jejich hraní je hodně umělé. Ta atmosféra mi tam připadala tak umělá, jak třeba ve Stepfordskejch paničkách, akorát tohle nebyla komedie. Ale ten námět byl fakt zajímavej. (24.06.2007)

„Niektorí pacienti vyskúšali už aj... náročnejšiu liečbu.“ – „Náročnejšiu?“ – „Elektrošoky.“ Niekto pravdaže tieto malé drámy nemá v láske alebo ho skrátka nebavia, bolo by ale nespravodlivé kvôli takému detailu hanobiť príbeh, ktorý je taký poctivý a pôsobivý a zaujímavý po hereckej stránke (Julianne Mooreová ma pravdupovediac ako herečka otravuje, ale mužný Dennis Quaid a skvelý Dennis Haysbert to zachraňujú). Nenápadné, ale o to viac sa vás dotkne. Príjemné. A farebné. Ako jesenné lístie. P.S. Snímka je zaujímavá tiež pôsobivým „zachytením doby“ (v päťdesiatych rokoch 20. storočia naozaj nebolo múdre priateliť sa s Afroameričanom a homosexualita sa „dala/mala liečiť“). (23.10.2005)

Sklamanie. Vizuálne spracovanie na jedničku, námet je zaujímavý, bohužiaľ, nevyšlo to na sto percent. Pekne to síce nastavuje zrkadlo vtedajšej morálke a spoločnosti - dokonalá rodinka, bohatá, so skvelou povesťou, čo organizuje večierky pre "priateľov", - hovoriť s černochom absolútne neprípustné. Toto je hlavný ťahák filmu. Bohužiaľ ten zvyšok už veľmi pokrivkáva, herecké výkony ústrednej dvojice sú síce skvelé, ale film je únavný, chvíľkami až nudný, a nemôžete sa vžiť do príbehu. Aspoň že tej Julianne Moore to vždy sekne a hlavne v kostýmoch z 50.rokov. (08.01.2015)