Režie:
Eva SadkováScénář:
Karol SidonKamera:
Alois NožičkaHudba:
Luboš FišerHrají:
Jan Kačer, Jaromír Hanzlík, Ilja Prachař, Miloš Willig, Jaroslava Pokorná, Marie Málková, Jana Šulcová, Vladimír Šmeral, Zdeněk Dušek, Marie Vášová, Jan Kotva, Oldřich Musil, Josef Koza (více)Obsahy(1)
Jan Kačer v roli mladého lékaře, jehož životní cestu zkříží prázdninové milostné setkání s osudovou ženou... Dílo Ivana Sergejeviče Turgeněva patří ke skvostům ruské i světové literatury. Mistrná psychologická kresba, úchvatné líčení přírody, to vše jsou hodnoty, ke kterým se každý čtenář rád vrací. Stěžejní dílo I. S. Turgeněva, román "Otcové a děti", byl napsán začátkem šedesátých let devatenáctého století a je jedním ze základních pilířů ruského kritického realismu. Inscenace z roku 1972 je dílem režisérky Evy Sadkové. (Česká televize)
(více)Recenze (11)
...mno, typická inscenace 70. let s velmi skromnou výpravou. Nějak jsem se ale v ději ztrácel. Až po následném nastudování na Wik. jsem (možná) pochopil proč se ten román tak jmenuje. Jinak jsem se Turgeněva jednou nebo dvakrát pokusil číst - nedokázal jsem to. Strašně rozvleklé, popisné, pomalé... A ty dialogy. Co věta, to hlubokomyslná filosofická myšlenka. Takhle přece "normální" člověk nikdy nemluvil, nemluví a mluvit nebude... ()
Turgeněvův román, jeden z vrcholů jeho literární tvorby, rozkresluje generační nesoulad mezi příslušníky staré šlechty a jejich dětmi, mladými lidmi, kteří teprve hledají své místo v životě. Televizní adaptace v režii zkušené Evy Sadkové odpovídá přísným nárokům kladeným na interpretaci textu: v tomto směru se jeví jako zcela ideální obsazení uhrančivého Kačera do role nihilisty Bazarova, člověka prudce racionálního, neuznávajícího nic z toho, co bylo. Tyto konflikty, jejichž jádro je soustředěno v rodině bratrů Kirsanovových, podávají plastický obraz o životě tehdejší společnosti. ()
Přesvědčivý příběh, který se naštěstí velice věrně drží Turgeněvovy předlohy, a tak poskytne možnost seznámení s jedním z nejklasičtějších děl ruského, vlastně i světového, realismu i těm trochu méně pilným čtenářům . Hlavním plusem samotného zpracování jsou pak dokonalé výkony většiny herců i slušné netelevizní tempo celého filmu. ()
Dramatizovat Turgeněva považuji za nesnadné, pro Hollywood za zhola nemožné. Zde mi sice (zpočátku) vadil Jan Kačer, ale nakonec jsem si na jeho příliš expresivní pojetí a přepjtou dikci přece jen zvykl. Proč dal Turgeněv název svému románu název "Otcové..." a ne "Rodiče..." může být podstatné. Zamysleme se nad tím někdy! Za šlechtickou (či rabínskou) práci považuji i zpracování pro film Karola Sidona; na románu je možno jen máloco měnit - podívejte se na Turgeněvův portrét od Ilj Repina, a vše je jasné. ()
Dokončeno roku 1971, kdy Marie Málková a Jan Kačer ještě mohli na obrazovky, normalizátoři tehdy ještě nebyli dost silní. Kačer hraje hlasem příliš na sílu, ale zjevem tu sedí. Málková je úžasná jako vždy (ty její oči a hlas!), té je nejvíc škoda, pak už jsme ji vídat a slyšet nemohli...Velmi dobrá inscenace, Karolu Sidonovi (ten taky ještě mohl a o tom, že bude jednou rabín se mu asi ani nesnilo) se dramatizace povedla a Sadková byla spolehlivá vždy../Chvála patří televizi za ČT3, kde uvádí podobné lahůdky. Na její současnou produkci se bohužel dívat nelze/.....(90%). ()
Reklama