Videodrom

Přibližně jednou roka se vzbudím a zjistím, že mám úchylnou náladu. A to pro mne znamená, že je čas na další kousek z dílny strejdy Cronenberga, protože kterýkoli jiný den v roce by mi smyslné řezání nožem do ramene, bičování televize či ukrývání pistole do vlastního břicha, připadalo snad až nenormální. Dnes jsem s tím problém neměl, ale na to, abych si to řádně užil, jsem příliš mizerný haluškista i sádlomáslochista. (26.03.2014)

Není to ani dobrý, není to ani špatný, jenom se to hrozně utápí ve snaze být něčím víc, než jen trochu jetým béčkem, kterým je. Námět je sice možná zajímavej, ale provedením sakra nevyužitej (tam kde jsou halucinace hybatelem děje jako tady, musí být zapojeny MNOHEM lépe do děje) a jeho nejzajímavější motivy vyzní do hluchého ztracena, docela škoda, s lepším scénářem a ujasněným směrem kam se vydat by totiž mohl bejt výsledek atmosferický techno-thriller, kterej by fungoval i dnes, jen by stačilo přítomné televize zaměnit za internet. (26.12.2014)

Solidní nelogický blázinec těžící z oslavy videokazety a osmdesátkový výplod šíleného režiséra. Tak nějak bych popsal jednou větou film Videodrome. James Woods tu svoji divno postavičku hrál s takovou vervou, že pokaždé, kdy vykulil na plátno ty svoje oči, tak to ve mně evokovalo nepříčetný strach a každá vyhřezlá vnitřnost nekonečný hnus. Solidní hororová hříčka v duchu Věci od Carpentera, která, podle mě, dosahuje podobných kvalit. (23.07.2019)

Hlavně neudělejte tu chybu, že si tenhle film pustíte před spaním! :-D Moc to nedoporučuji... Ale k věci. V podstatě se jedná o vykreslení vlivu televize a médií na člověka a jeho pokřivené vnímání skutečnosti, takže vlastně stále aktuální téma. Hlavní hrdina Max Renn, ředitel sporně vnímaného Kanálu 83, se po shlédnutí jedné ilegální pásky rozhodne na vlastní pěst vypátrat její původ. A stane se mu to osudným, protože se sám ocitne v kruhu, který mu velmi brzo nabourá jeho "realitu". A ono vlastně co je to vlastně realita? Jedná se o poměrně náročný film, který ty zvídavé donutí bádat, co tím vlastně autor chtěl vyjádřit. David Cronenberg svými fantasmagorickými scénami opravdu zavede diváka tam, kde by jste to nejméně čekali - a to velmi hluboko pod povrch... Buď vás první shlédnutí odradí anebo tuhle podívanou absolvujete ještě jednou. Myslím, že není nic mezi. (11.09.2013)

Toto už je klasický Cronenberg so všetkým čo od neho čakám (aj dobrým aj zlým), neistotou čo sa vlastne deje, zobrazením pomätenosti a naturálne nechutnými a na tú dobu jednoduchými ale pôsobivými scénami vkladania mechanizmu do ľudského tela (čo ma dostalo aj teraz) a jeho kombinácia. Špecialitka vo forme vybuchnutého TV prijímača s vychrstnutými ľudskými pozostatkami a s peknou záverečnou scénou ku koncu s rozkladajúcim sa človekom na javisku. (19.09.2008)