Videodrom

"Televize je realita a realita je méně než televize", takže pozor. Je přirozené přestat rozlišovat úrovně, meziúrovně i nadúrovně reality a z břicha si vytáhnout bouchačku. Nikdo se nemusí dozvědět o vaší smrti, pokud jste natočili dostatek kazet se svými promluvami (monolog jako preferovaná forma diskuze). Přístroj na nahrávání halucinací. VIDEODROME! Něco tak chorobného mohlo vzniknout jen v chorobném mozku Davida Cronenberga. Pozn.: Mám náladu oprášit svou sbírku stokrát přehraných videokazet. (30.04.2014)

Na mě příliš kyberpunkové. Když se tam začali vzájemně ovládat pulsujícíma videokazetama v břiše, nebo když to břicho někomu sežralo ruce, tak jsem to přestal chápat. Měl jsem za to, že se jedná o halucinace, ale přitom na toho řvoucího týpka bez ruky reagovali i normální civilisté. Dneska by měl Cronenberg natočit Internetodrome. To by teprve byla jízda :) (22.02.2014)

David Cronenberg je odjakživa jiný režisér a ukazuje věci odlišným způsobem než ostatní. Jeho vize a nápady, které se projevují efekty působícími velmi reálně, jsou jednou fantastické, aby podruhé byly spíše odpornými. tato nevyváženost je i ve Videodromu, který se věnuje studii nejen lidské touhy po uspokojení, rozkoši, ale také samotnému kultu VHS nebo spíše televizního vysílání obecně. Některé scény nebo náznaky mi trochu připomínají pozdější dílo Cronenberga ExistenZ, které se však dokázalo ponořit do paranoie a chápání reality ještě hlouběji a děsivěji. Videodrom je pokus, který svým paranoidním způsobem reaguje na televizi a její obrovskou rozšířenost a možná i všechny záporné (i zdravotní) vlivy na lidstvo, ale také ukazuje člověka samotného, kterému je představen svět, po kterém začne toužit a on ho prostě musí chtít. Chtěl bych vědět, jak Cronenberg udělal tu scénu s tuším televizí a vlnami na ní ... (05.10.2008)

Jeden z tech slabich Cronenbergovo filmu. Ze zacatku se to tvari jako nejaky drama o snuffu, ale po pulhodine to uz rejza nevydrzi, nastoupi halucinace, film dostane slusnou atmosferu a vcelku se rozjede a dojde i na par libove prasackejch, i kdyz trikove slabsich zaberu. Problem je, ze se to tak nak furt mota v kruhu a postupny odhalovani, o co ze to tu vlastne jde, neni buhvijak zajimavy a za chvily uz cloveka ani nezajima, jestli se zrovna kouka na "realitu" nebo halucinace hlavniho hrdiny. Nastesti tu je docela charismatickej Woods, takze tenhle pomalu plynouci film docela osvezuje. Neni to vylozene spatny, uz sem videl od Cronenberga daleko vetsi nudy, ale zadnej velkej horor se nekona a tech par dobytkarskejch zaberu to nezachrani. (11.08.2009)

Brucho vagína, pištoľ ruka, obrazovka plná vnútorností. Bičíky. Pálenie cigarety o prsník. Maznanie sa s obrazovkou. Blikajúca helma. Famme Fatale v červenom. James Woods behajúci z jedného miesta na druhé. Škrtenie. Snuff. Televízia. VHS kazety. Aj statické aj tie čo sa hýbu a vzdychajú. Sekty a organizácie ovládajúce mysle. Bizarnosť. Prapodivná dcéra. A James Woods zase raz behajúci z jednej časti mesta na druhú. Skvelé zúžitkovanie všetkého čo dovtedy Cronenberg nakrútil. Film o ktorom sa dá diskutovať s rovnakou radosťou ako sa to robí s ranným Lars Trierom. Vie to znechutiť v rovnakej miere, v akej to vie aj pobaviť. Takmer na plný počet. (07.12.2021)