Pouta války

Válečný film, který svými 140minutami dokáže odvyprávět krásný a v důsledcích zničující příběh dvou bratrů. Dokonale se dokážete ponořit do atmosféry válkou zmítané Koreji a do obou bratrů, kteří jsou nuceni opustit vše co mají a bojovat za svou vlast. Jak už to tak bývá, jeden z bratrů musí být ten "silný" co ochrání toho "slabšího". Postupem času a dospíváním obou hrdinů se tyto dvě pozice mění. Film se nebojí krve, ani lehké kritiky a proto se stává dost realistickým ve chvílích, kdy to je od válečného dramatu třeba. Jsou tu slabší pasáže, ale na celkový dojem nemají takový vliv. Je těžké srovnávat tento Korejský počin s čímkoliv natočeném ve zbytku světa. Každý film je jiný ať jsou to zmiňovaná Apokalypsa, Full Metal Jacket nebo Thir Red Line. Každý snímek se snažil ukázat něco jiného a tento vítězí v ukázce bratrské lásky napříč diktátem strany, která dokáže rozdělit i na první pohled nerozdělitelné. (15.03.2007)

Smutna, kruta, hlupa a bezvyznamna. Taka je vojna a o tom je tento vojnovy opus, obrovskych epickych a citovych rozmerov. Film opisuje pribeh dvoch bratov vo vojne severnej a juznej korei. Pribeh sa zo zaciatku drzi zabehnutych schem, avsak s pribudajucimy minutami sa komplikuje, pribudaju necakane zvraty a situacie, a film nabera na obratkach takym sposobom, ze ku konci som bol absolutne duchom nepritomny. A ano, dostavili sa aj slzy, ale vobec sa nehambim. Na filme je krasne ako zo zaciatku ukazuje vojnu ako vseobecne zlo, dej sa toci mimo hlavnych postav aj okolo inych hrdinov, avsak cim dalej sa film sustreduje uzsie a uzsie na bratov a vrcholi to v zaverecnej scene, kde vrcholiaca vojna sluzi len ako kulisa pre zakoncenie pribehu dvojice bratov. Velmi posobive. Prevedenie akcnych scien, je fantasticke, hudba je chytlava, a herecke vykony predstavitelov dvoch bratov su bezchybne. Co k tomu dodat. Ak by sa ma niekto opytal, ci sa mi to pacilo viac ako Ryan, odpovedal by som - Je to lepsi film. (10/10) (19.05.2007)

Ne tedy, jsem zlamán. Kde to vzalo těch 85 % ? Neříkám, že Pouta války nejsou dobrým čistokrevným válečným snímkem, ale tyhle plné palby hvězd... Námět o dvou bratrech jdoucích do války přičemž ten starší dohlíží na mladšího a snaží se ho z bojů dostat není nijak originální. Vzpomeňme http://www.csfd.cz/film/13350-legenda-o-vasni/... , http://www.csfd.cz/film/8652-zachrante-vojina-ryana/. O tom, že Jižní Korea celkem s přehledem zvládá točit válečné filmy jsem se přesvědčil už u tohoto mladšího snímku. http://www.csfd.cz/film/278454-pohwa-sogeuro/. , Jenže on takový granátem pěkně zasažený jeep, který ve vzduchu metá kotrmelce či věrohodně ustřelená hlava či ruka x20 při zásahu zákopu plného vojáků dělostřeleckou palbou ještě nezaručuje kvalitní válečný film. Co se týče většiny bojů, nemám Poutům co vytknout. Sem tam to ,,tancování"" vojáků zasažených palbou těžkých kulometů působilo skoro až směšně, ale budiž. Výbuchy granátů v zákopech, boje muže proti muži i boje v Pekingu či noční přepad stály za to. Tady opravdu když Sherman trefil dům, půlka se jej zbořila a mezi sutinami se kutáleli vojáci.... Proti nedávno viděnému Mostu, kde po zásahu Shermanu do domu ze stavby odlétly jakésy kartonové desky byla Pouta o několik levelů dál. Nasazená technika bez chyb, včetně zbraní i uniforem. Škoda jen, že na těch B29 a hlavně na zákopy útočících Corsairech nemákli grafici víc.... Tím ale končím s klady. Zbytek filmu si nese klasické syndromy asijských produkcí. Dojemné scény jsou točeny tak moc dojemně, že pro západního diváka působí trapně a nevěrohodně. Většinou jsou provázeny flasbacky se zpomaleným přehráním nějakého klíčového momentu převážně ze začátku snímků, kdy hrdina byl šťasný a na které si většinou při umírání vzpomíná. To vše je křečovitě doprovázeno mohutným smyčcovým orchestrem a přehráváním herců... To je další problém. Někteří z herců hráli a u tohoto typu snímků hrají opravdu afektovaně, dělají výrazná gesta grimasy což místo vážného tónu působí směšně a amatérsky. Těch papetických řečí tam také bylo na můj vkus až až. Asijskému divákovi (asi obzvlášť z dodnes rozdělené Korei) možná má snímek co říci, Jihokorejcům jistě zabrnká na patriotickou hrdostní strunu a dědečkové co bránili zem před rudým morem možná i zaslzí. Já jsem ale opravdu čekal víc. Škoda. * * * (09.01.2013)

Po skončení filmu jsem neměl slov. Něco tak krutého jsem ještě neviděl. Severokorejci a Jihokorejci se mezi sebou řezali jako zvířata. Bestiálního krveprolití sledujeme skrz příběh dvou bratrů. Jejich srdcervoucí bratrská láska mě skutečně dojala. Tak silný (a brutální) příběh se jen tak nevidí. Technická stránka filmu (až na digitální stíhačky) je na velice dobré úrovni a režie je přímo úchvatná. Musím to ještě rozdýchat. BTW: Film je místy opravdu až nechutně násilný. Původně jsem chtěl za to dokonce odebrat hvězdičku, ale holt to byly kruté časy. (09.05.2005)

Co se patosu týče, Pouta války si nijak s Ryanem a další plakátovou produkcí made in USA nezadá, všechny ty strojené věty, naivní zpomalované retrospektivy... přesto je tu zásadní rozdíl. Patos nesměřuje k propagaci vlajky, ale k vykreslení vztahu dvou bratrů, jejichž vztah brutálním způsobem poznamená válka. Takřka sadomasochisticky zapletená epopej možná občas oplývá až zbytečným množstvím pastelových barev a křiklavostí emocí, ale to ve své podstatě není nijak na závadu. Nejde tu o ideologii, ale o čiré humanistické poselství o síle lásky a ceně obětování. Jednotlivé strany korejského konfliktu vypadají v Kangově filmu stejně šeredně, propagandisticky tupě a tmářsky. Velký svět prostě vytváří obludnou kulisu malému lidskému příběhu, který je velmi sympaticky opentlen adrenalinovými bojovými sekvencemi. Ruční kamera, křečovité škuby, zmatek boje muž proti muži a občas okaté CGI doplňky. Ber jak ber, pohltil mě jak příběh lidský, tak válečný, sice bych v obou rovinách uvítal trochu míň vypočítavosti a efektu, nicméně Pouta války narozdíl od amerických melodramat představují velmi povedený obraz války a člověka. (20.04.2007)