Reklama

Reklama

Následky lásky

  • Itálie Le conseguenze dell'amore (více)

Jeden z nejprogresivnějších a nejoriginálnějších současných italských režisérů Paolo Sorrentino vytvořil v roce 2004 pozoruhodným snímkem Následky lásky rafinovanou kombinaci motivů kriminálního žánru s působivou analýzou stárnoucího člověka, kterému mezi prsty uniká život a okolní svět i život už jen bez známky jakéhokoliv sentimentu či emoce nečinně pozoruje. Padesátník Titta vede extrémně nudný, extrémně rutinní a extrémně nezáživný život v blíže nespecifikovaném švýcarském hotelu. Jeho každodenní rutinu, stávající z několika neměnných úkonů, však naruší láska a všechny problémy, které z ní vyplývají. Jeho dosavadní život bez práce, plný samoty, ticha, vykouřených cigaret a prázdných skleniček v hotelovém baru se najednou začne měnit. (Film Europe)

(více)

Videa (1)

Recenze (155)

emma53 

všechny recenze uživatele

Nepatřím mezi ty uživatele, kteří mohou srovnávat tento snímek s jeho jinými filmy, ale jedna věc je jistá, že Paolo Sorrentino patří mezi ty, kteří vědí jak na sebe upozornit. Je to jeden z mála filmů, který mě od začátku nutil být soustředěný a vnímavý vzhledem k vyvíjejícím se událostem příběhu o osamělém muži Titti Di Girolama, který vedl velmi zvláštní způsob života. Možná jako já si budete dost dlouho klást otázku proč působí celou dobu tak odtažitě, bezútěšně a zasmušile. Odpovědi se vám dostane, ale mně žel konečný vývoj událostí až tak neuspokojil a vyvolal ve mně trochu protichůdné pocity. Ale to je také mé jediné minus celého filmu, který byl jinak velmi vyjímečný, originální a navíc s výbornou kamerou. A zcela určitě se musím podívat ještě na nějaký jiný Sorrentinův film.75% ()

POMO 

všechny recenze uživatele

Formálne strhujúce a dejovo neustále prekvapujúce. Uhraničivý Toni Servillo. Po skončení ale s nulovou katarziou, vyšumené do prázdna. Tematicky podobný Corbijnov Američan nie je o nič menej artový, a je zmysluplnejší, harmonickejší a emocionálne aj myšlienkovo uspokojivejší. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Muž bez fantazie, bdění bez snění, tvář bez výrazu. Svět mimo hotelový pokoj pro něj již neexistuje. Život a smrt, komedie a tragédie probíhá tam venku. Náhlá změna stylu během převozu peněz je jenom jedním z režisérových ironických vtípků. Také z tohoto oživení se následně vyklube rutina, další z pravidelností, jimiž Titta di Girolamo žije, jež společně s opakujícími se pohyby kamery udávají jeho životu přesný rytmus. Vystoupit ze zvyku pro něj znamená riskovat všechno. Plynulé přechody mezi záběry, choreograficky domyšlené tance po horizontální i vertikální ose, vydávání objektivních záběrů za subjektivní a vytváření falešného napětí, udržují diváka přejedeného klasickým stylem neustále čilého. Bohatost formy důmyslně kontrastuje s „nudnou“ náplní hrdinova života. Záměrný nesoulad mezi dlouze neměnným „o čem“ a proměnlivým „jak“, Sorrentinovi umožňuje odpoutat se od veškerých vyprávěcích konvencí, promlouvat obrazy a pohybem, nacházet poetické v profánním. Drobná změna ve výrazu Servillovi pokerové tváře, sotva postřehnutelné pozvednutí koutků, značí velký pokrok ve vývoji postavy a zároveň spiklenecké zamrkání tvůrce, který se dokáže bavit tak, aniž by přestal bavit druhé. V podstatě jako Tarantino, jen trochu dospěleji. 85% Zajímavé komentáře: O*R*I*N, FlyBoy, iNKa 1104 ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Režisér Paolo Sorrentino mě svým filmem Velká nádhera natolik zaujal, že jsem si dal za domací úkol číhat na jeho filmy v kině a při první příležitosti na ně vtrhnout. Upřimně řečeno Následky lásky mě sedly ještě líp, než Velká nádhera. Jedná se o příběh, který je plný osamělosti, ale nikoli smutku, to zejména proto, že k hlavní postavě si až do finálové fáze těžko hledáte vztah. Neznáte, nevíte, emočně se nějak neprojevuje, ale způsob vyprávění je veden tak zajímavým způsobem, že mě ta emoční neutrailta totálně dostala. Některý dialogy skvěle navazovaly na předchozí scény (chybějících 100. tisíc + scéna s Oliviou v garáži ) a pokud jde o souhru Toni + Paolo, tak ta funguje výborně a skvěle tam zapadá i krásná Olivia (taky bych si s ní střihnul nějakej ten následek lásky, to ne že ne ). Tuhle modrookou Italku bych ještě rád někdy potkal na plátně. Líbí se mě jakým způsobem jsou pojaty všechny dramatické scény, jsou dělány v duchu "jako by nic", ale přitom jsou neskutečně silný (invalida, zpověd, telefon s rodinou ) . Hudební složka filmu je taky kvalitka nad kvalitku, ale všechnu tuhle chválu zastiňuje závěr, ten považuji za hodně zdařilý, silný, emotivní, ale přitom v duchu celýho filmu, tedy "jako by nic" . ()

pan Hnědý 

všechny recenze uživatele

Film o sebeobětování za lásku a samotu. O člověku, který obětuje vlastní život, aby odčinil štěstí druhému za ublížení, které spáchal. Obětování za nenaplněné lásky, které se vzdáme příliš brzy, i když je velmi blízko. Sorrentino měl zůstat na stejné vlně originality, vizuální krásné optiky, než tvoří nyní - politicky angažované filmy o tom, jak ovlivnit člověka na bázi moderní společnosti a špinavých peněz. ()

Galerie (36)

Zajímavosti (1)

  • Kniha, ze které dívka v kavárně předčítala, je „Voyage au bout de la nuit" z roku 1932 od autora Louis-Ferdinand Céline. (Kritiq)

Reklama

Reklama