poster

Následky lásky

  • Itálie

    Le conseguenze dell'amore

  • Slovensko

    Následky lásky

  • USA

    The Consequences of Love

  • Velká Británie

    The Consequences of Love

  • Austrálie

    The Consequences of Love

Drama / Krimi / Romantický

Itálie, 2004, 100 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • easaque
    ***

    hodně zvláštní film, u kterého jsem na rozpacích při jeho hodnocení. Je u něj vidět snaha o modernistickou stylizaci s pomalejším příběhem. Ze začátku jsem chtěl dát 4*, ale když se mi po pár týdnech od vidění téměř vykouřil příběh z hlavy, tak se přikláním je k lepším 3 hvězdičkám. [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ](13.5.2012)

  • pan Hnědý
    ****

    Film o sebeobětování za lásku a samotu. O člověku, který obětuje vlastní život, aby odčinil štěstí druhému za ublížení, které spáchal. Obětování za nenaplněné lásky, které se vzdáme příliš brzy, i když je velmi blízko. Sorrentino měl zůstat na stejné vlně originality, vizuální krásné optiky, než tvoří nyní - politicky angažované filmy o tom, jak ovlivnit člověka na bázi moderní společnosti a špinavých peněz.(25.9.2018)

  • POMO
    ***

    Formálne strhujúce a dejovo neustále prekvapujúce. Uhraničivý Toni Servillo. Po skončení ale s nulovou katarziou, vyšumené do prázdna. Tematicky podobný Corbijnov Američan nie je o nič menej artový, a je zmysluplnejší, harmonickejší a emocionálne aj myšlienkovo uspokojivejší.(14.10.2015)

  • Eoin
    *****

    Film síce nie je skoro vôbec romantického žánru, romantiky je tu minimum, ale o to tu nejde. Paolo Sorrentino je neskutočne nadaný, pre mňa novoobjavený talent európskej kinematografie. Nadchýna ma jeho cit pre obraz a precíznosť záberov až niekedy neskutočnej kamery (hlavne v jeho najnovšiom diele). Soundtrack, ktorý je pre mňa vo filme jeden z najpodstatnejších prvkov, vyniká v každom jeho snímku ktorý som doteraz videl. A Toni Servillo? Ten charizmatický talian s jeho vnútornými monológmi umocňuje môj celkový pocit z filmu a prekopáva sa do mojej topky.(19.11.2013)

  • Šakal
    *****

    Filmy P. Sorrentina by se daly přirovnat k následujícímu: přijdete poprvé do restaurace, o které zhola NIC nevíte. Ihned u dveří se vás ujme příjemná obsluha, nevtíravě vám pomůže se usadit ke stolu a následně vám splní sebemenší přání jako tu největší samozřejmost. Pokračuje to vynikajícím způsobem upraveným steakem a tím nejkvalitnějším vínem ( jehož lahodná chuť se vám po celou dobu převaluje v ústech ), ATMOSFÉRA útulná ( téměř domácí ), následuje přesun domů a to nejlepší možné milování s partnerkou ( ženou, milenkou...dosaďte si každý, jak je libo). Po čase byste tento večer rádi zopakovali, ale bojíte se, že napodruhé ( vzhledem k očekáváním) to nemůže již takto dopadnout. Téměř se bojíte to zopakovat, nicméně vám to samozřejmě nedá :o) Přesně takovéto pocity jsem zažíval JÁ ( po shlédnutí jeho filmového skvostu Božský ) . Sbíral odvahu a krotil očekávání. Paolo, totiž na film nahlíží jako na CELEK. Tzn. jde o dokonalé souznění obrazové, zvukové, herecké a režijní stránky a váš zážitek ještě umocňující působivý hudební doprovod. Při sledování jeho snímků nemám pocit, že koukám na FILM, ale před očima se mi rodí umělecké dílo. ( Takovéto pocity jsem naposledy zažíval u Kieslowskiho Tři barvy: červená ). Opět je tu Toni Servilo coby 50- ti letý Titty Di Girolama ( na první pohled chladný chlapík bez emocí, jak ten první pohled ale klame). BTW zkuste si toto zahrát. Dotyčný se s tímto nelehkým úkolem popasoval vkutku grandiózně. Potom tu máme kameru. Dovolte mi použít přízviska z Paolova posledního snímku..BOŽSKÁ, zejména ten jeho smysl pro DETAIL. Následuje další důležitý prvek a to sice hudební doprovod. Neskutečné, jak s měnícím se tempem snímku, jde ruku v ruce i ta nejlepší možná variace hudby. Na ZÁVĚR jsem si nemohl nechat nic jiného než smeknout před samotným P. Sorrentinem a jeho volně plynoucí ( nikam nespěchající ) režií, která nechává divákovi dostatečný prostor o všem přemýšlet a vše patřičným způsobem vstřebávat. Jestliže na maličkou chviličku jsem ( možná ) během snímku zapřemýšlel nad 4* hodnocením, tak( závěr,posledních cca 20 vteřin, poslední záběr) to rozhodl za mě! Ostatně, to již uživ. pet.lid napsala zcela výstižně " za mě ". NÁDHERA! p.s. již teď se nesmírně těším a netrpělivě očekávám tuto spolupráci http://www.csfd.cz/film/278447-this-must-be-the-place/zajimavosti/ . Samotné téma i herecké obsazení slibují mnohé. Troufám si tvrdit: o tomto režisérovi se v nedaleké budoucnosti bude ještě hodně mluvit a skloňovat jeho jméno.... p.p.s víte jaká otázka nejvíce nasere INSOMNIAKA po ránu? Vyspal jste se dobře pane? :o)(24.10.2010)

  • - Kniha, ze které dívka v kavárně předčítala, je „Voyage au bout de la nuit" z roku 1932 od autora Louis-Ferdinand Céline. (Kritiq)