Kráska v nesnázích

Bylo mi z té Krásky trochu smutno. Cesta do hlubin duše její i všech byla zasypána množstvím slov. Nevěrohodných, nepřirozených, prázdných slov a tak jsem se někde v půlce přestala snažit ji hledat. Jen dvakrát jsem zarezonovala s postavou: poprvé když hodný Evžen konečně vystrčil drápky a pronesl k vyčuránkům klidnou, věcnou ale uzemňující řeč. Podruhé, když malinko vyšinutá přesto milující matka obhajovala svého syna - dík hereckému umu Emílie Vašáryové jsem tu cestičku na krátko zazřela. (18.11.2006)

Hřebejk je takový typický středoproudař, jehož filmy jsou kvalitní nenáročnou zábavou. A tak Kráska v nesnázích potěší tím, že se autoři pokusili film obohatit o hlubší smysl. Ukazují věčnou pravdu o tom, jak s dobrákama každý zamete a že v naší zemí žije pěkných pár hajzlíků. Kráska v nesnázích tak tímto skepitckým tónem navazuje na vydařené Horem pádem a řadím je mezi autorovy silnější filmy. K dokonalosti snímku schází snad jen větší konzistence a údernost. Ale film má celou řadu silných stránek. Geislerová dokazuje, že si prostě zaslouží být jednou z nejobsazovanějších českých hereček, protože je prostě, podobně jako dříve Jirásková, či Bohdalová, excelentní. Například milostné scény ve filmu, jinde pouhý líbivý přívěsek, zde klíč k pochopení hrdinky, jsou zahrány tak bravurně, že vlastně vysvětlují veškerou motivaci hlavní postavy. Názorně demonstrují věčný konflikt rozum versus pudy. A protože hraní takových scén asi není nejpříjmnější, zaslouží si za herečka uznání za to jak dobře vtiskla věrohodný charakter své postavě i během těchto scén. Jíří Schmitzer září, nechápu kde tolik sympatický člověk jako je on, mohl vyčarovat tak slizkého hajzlíka. Za dobrý nápad považuji použití hudby Radůzy. Tato zpěvačka má spustu tklivých skladeb a stačí jen pát tónů, abych měl husí kůži. A tak si myslím, že měli film vybavit hlavně jejími skladbami, čímž by tvůrci docílili osobitějšího rázu. Písniřky G. Hansarda, ač pěkné se prostě k filmu nehodí tolik, jako ry Radůziny. (29.10.2008)

Vztahy v rodině, výčitky, vypjatost vztahů, lidská dramata, která vycházejí z problémů, jenž vyplívají ze života a možná je někdy bude řešit nebo již řeší každý znás. K dobru snímku připisuji schopnost nechat vyznít některé tragické situace komicky, ale kromě scény se sušenkami tu typicky komediální scénu nenacházím. A to právě dvojici autorů zazlívám, protože právě ta vypjatost vztahů mě v jejich podání zase tolik nebere. O tom, jestli někdo herecky vyčnívá bych si dovolil polemizovat. Dle mého je vše odvislé od napsaných dialogů ve scénáři. Každý z herců zde má svoji chvilku kdy vyčnívá a kdy zase v pozadí nechává vyniknout druhého. Bezesporu nejlepší dialogy má J.Schmitzer. Stejně tak nejlepšího scénaristu míval J.Hřebejk. Doufám, že se mu vrátí..... (25.06.2007)

Scénář: Petr Jarchovský .. Krásku v Nesnázích bych tak krutě neodsuzoval. Já odcházel z kina spokojený a podobná nálada panovala i v mém okolí. Scénář sice v příběhové kostře nenabízí pranic nového, protože „o sexu a penězích“ je na tomto světě úplně všechno, ale nesouhlasím s tím, že je to vyložený a dokonce trendy pokles pod nepovedený film Horem Pádem. Snímek drží pevně na nohou především dialogy. Dále herecké výkony většiny herců, byť jsou některé postavy nedopracované, ale s jistou a pochopitelnou motivací a taktéž formální stránka se skvělou kamerou a příjemnou hudbou. Najde se tu i obvyklá porce nejen konverzačního humoru a tzv. „čecháčkovských“ pravd o životě nás obyčejných.. 70%. (28.09.2006)

Absolutně nechápu, o čem ten film byl (měl být). Jarchovského scénář vykazoval jistou míru chaotičnosti už při Horem pádem, nicméně tam z chaosu alespoň povstával jasný obsah a záměr, při sledování Krásky jsem už jaksi nestíhal myšlenkové pochody (jsou-li tam nějaké). Zmatené hemžení postav v neorganizovaném orloji "příběhu", který by se dal s jistou mírou arogance a hrubiánství shrnout do věty "staří emigranti jsou pozorní, ale stupidní český automechanik šoustá lépe". Geislerová v tradičně zvulgárnělé poloze, šaramantní Abrhám a žlučovitý Šmicer, dozajista snana o pestré panoptikum postav. Nicméně pouze poslední jmenovaný má v sobě přesvědčivost. Ostatní figury mi přišly jako pimprlata v nudné hře, prošpikované opravdu pěknou hudbou. Krom Jarchovského bych ještě rád poznamenal, že Hřebejkova firma spěje k naprostému úpadku. Pokud jsem v Pupendu i v Horem pádem pár zajímavých nápadu byl schopen najít, v Krásce už jsem o žádný nezakopl. (15.10.2007)