The Tango Tangle
Režie:
Mack SennettScénář:
Charlie ChaplinHrají:
Charlie Chaplin, Ford Sterling, Roscoe 'Fatty' Arbuckle, Chester Conklin, Minta Durfee, Alice Davenport, Edgar Kennedy, Al St. John, Billy Gilbert (více)Obsahy(1)
Tři muži - kapelník, klarinetista a Chaplin - se na taneční zábavě utkají o přízeň jedné ženy. Kdo ji získá? (ČSFD)
Recenze (19)
Tady si Chaplin to první místo v hereckém obsazení rozhodně nezaslouží. V hlavní roli Ford Sterling - jako pěkně nažhavený a žárlivý kapelník, který si to společně s Charliem a klarinetistou Fattym rozdá o dámu svého srdce. Smát se není čemu, a tak jsem celý film pouze usilovně hledal Charlieho knírek - a on tam snad skutečně není! ()
Tato kratičká groteska stojí za pozornost už kvůli tomu, že tu uvidíme Charlieho bez knírku a obligátního tuláckého oblečení. ()
Prípad tanečný parket - tak časté prostredie v Chaplinových neskorších filmoch. Ako inak, ústredným motívom je trenica o ženu, avšak tentoraz to je už rovno milostný štvoruholník. Dôvod, prečo si to pozrieť: Chaplin bez fúzikov vyzerá ako Johnny Depp v Ospalej diere. Zvyšok je bohužiaľ mimo moje chápanie 35% ()
Nanicovatá groteska se začínajícím Chaplinem. Založeno na klasických vozembouších a prakticky ničem jiném. Chaplin jako opilec (kdo ví, jestli nebyl skutečně nalitý) byl, ač nebyl hlavní hvězdou, tím nejlepším. Nicméně laťka kvality je tady hodně nízko. Tuctové a nenápadité, grotesky dokážou nabídnout mnohem lepší zábavu, tohle víc připomíná první experimenty s filmem a v roce 1914 už byla ta filmařina přece jen jinde a Mack Sennett má mraky lepších "kraťasů", stejně jako Charlie. Jedna hvězda a není na chodníku slávy, bohužel. ()
Nieje Charlie, ako Charlie. Hrá iba opileckého mladíka, ktorý má ,,chute,, a rád by si to rozdal...s hocikým. ()
Elegantní Chaplin bez kníru a jakéhokoliv dalšího náznaku Tuláka (je vysoký) ve hvězdně obsazené grotesce, která je ale nezáživná a velice nudná s nulovým počtem zajímavých nápadů (možná až na ten úplný závěr, když se svalili na záda) a nejde o nic, co by kdokoliv potřeboval vidět. Opravdu slabota, navíc Charlie bez klasického kostýmu opravdu není tím pravým Charliem. 40%. ()
První kroky Ch. Chaplina a "Tango tangle".¬ Rok 1914 byl úvodním rokem Chaplinovy tvorby filmové. Na třicet pět krátko- případně středometrážních grotesek plus jeden dlouhometrážní snímek ve směs postrádaly větší kvalitu, žertéřství rovnalo se sotva tak jednomu a půl míčku artisty, místy bylo až rozpačitě trapné. Je zřejmé, že společnost "Keystone Studios", s níž měl Chaplin uzavřenu roční smlouvu, si spíš než na kvalitu potrpěla na množství.¬ Podobně tomu bylo i následujícího roku a počátkem roku 1916, kdy Chaplin pod hollywoodskou společností "Essaney" natočil svých dalších patnáct krátko- příp. středometrážních snímků. Ač v té době už znám a oblíben natolik, že mohl diktovati podmínky producentům a vybírati z nich, nebyla úroveň Ch. snímků ve směs vysoká, ze jména hledíme-li na ně nedobovýma očima.¬ Není však třeba odsunouti tyto první filmové krůčky a kroky někam do zapomnění, svou kvalitou spolu s vkusností se vyrovnají řadě nynějších zábavných pořadů tak jistě, jako že Ch. Chaplin natočil později taková díla jako "Moderní doba" či "Diktátor".¬ Snímek "Tango tangle" byl jedním z prvních, v nichž Chaplin hrál (pozn.: natočeno v březnu 1914) a jeho herectví nelze označiti za dobré, jak tomu v jeho prvních snímcích bylo takřka pravidlem.¬ [Zdroje: 1. Wikipedie, English (en.wikipedia.org/). 2. Filmová databáze IMDb (imdb.com/)] ()
Chaplin bez fúzikov a svojej typickej chôdze je takmer na nespoznanie. Dokonca je tu iba jednou z troch hlavných postáv, ale choreografia bitiek je typicky chaplinovská, v tom sa nezaprie, vlastne nič iné ako bitky vo filme ani nie je. ()
Charlie je tu elegán, bez fúzov, no zato opitý a s potmehúdskym kopaním do zadku. Jeho choreografia bitiek je taká, ako sú diváci zvyknutí aj z neskorších filmov. Roscoe Fatty Arbucle až tak vtipný nie je. Oboch tu prekonáva Ford Sterling, tiež komik, ktorý sa dočkal hviezdy na Hollywood Walk of Fame. Každopádne bitkám chýbajú poriadne nápady, skoro nikto tu nikoho poriadne neurazí. Neskorší Chaplin, hneď o rok v roku 1915, je lepšou voľbou. ()
Nemůžu si pomoct, ale bez tuláka to prostě není Charlie. Ale všeobecně ani zápletka mě příliš nezaujala. ()
[Keystone - Premiéra 9.3.1914] Ačkoli je veřejně dostupná kopie v mizerném stavu, tak nemůže zakrýt vyčpělost a především nedostatek kvalitních gagů. Tři postavy, které na střídačku padají jak přes kopírák a do toho přehrávají otřesení z úderů a zdůrazňování Arbucklovy síly, to člověka už ani nezačne bavit. Navíc i tak je tam těchto scén jen pár, zbytek je absolutně bezúčelná vata. Holt Chaplinovy začátky nebyly zas tak vtipné, proto buďme rádi za to, k jakému progresu došlo. [10%] ()
"She's mine. I saw her first." To, že boli grotesky z Keystone štúdia poväčšine veľmi chabej kvality, je známe, ale táto v tom ohľade tuším všetky tromfne. Traja nápadníci sa tu bijú o jednu sympatickú mladú dámu (Minta Durfee hádam ako jediné pozitívum filmu), pričom prvým je Charlie v mimoriadne otravnej polohe (zlomyseľný ožran), druhým je môj "obľúbenec" Fatty a tým tretím je neskutočne trápna postavička kapelníka (odporne prehrávajúci Ford Sterling). V tomto prípade už ani nemôžem napísať, že humor je nevtipný, pretože ten je tu väčšinou veľmi trápny (hlavne pri tých vzájomných bitkách rivalov). Videná verzia z roku 2010 s dobrou hudbou Stephena Hornea. ()
V titulcích filmu uvedeno: český název Chaplin v opojení jara. ()
Charlie byl bez knírku opravdu sexy... :D ()
Tak toto bola teda dosť nudná groteska. ()
Charli Chaplin ještě bez knírku a ve vedlejší roli opilého tanečníka, který se utká se svým sokem Fordem Sterlingem o dívku. Groteska chudá na dobré gagy. ()
Pár pádů a několik málo kopanců je vše, co charakterizuje tuto grotesku. ()
Chaplin má konečně jednu z hlavních rolí, ale furt žádný make-up. Ano, Ford Sterling je hlavní postavou a svým hereckým výkonem, zde byl lepší než Chaplin podle mýho. Ten hromotluk taky nebyl marnej. Hraje tam klidná dechová hudba, což je super u klidného tance, ale k těm rvačkám se mi vůbec nehodí. Čekal bych tam nějaké bubnování a pořádnou ránu (zvuk gongu nebo silného bubnu), když tam někdo někoho praští, ale celý film tam hraje ta stejná klidná melodie. Celkově to je dobrý, ale není to groteska kterou musíte nutně vidět (že by nějaká klasika, to ne). Na druhou stranu je tam jedna pamětihodná scéna a to na konci, když ti dva spadnou na záda a nohy se jim zvednou do vzduchu (což pak bylo zopakováno nespočetněkrát v nespočetně filmech, především v animovaných). ()
Nic moc, někdy jsem si říkal, jestli to nevypnout. Možná byla ta nuda způsobena právě tím, že groteska nevznikla pod taktovkou samotného Chaplina a sám tam nedostal tolik prostoru. ()