Jak se krotí krokodýli

Zklamání pro ty, kteří čekali další kvalitní snímek ke svým nepřekonatelným bratříčkům, jako je " Stolička"a "Tatínek". Velkou slabinou je však výměna hereckého obsazení a herci se svým předchůdcům, co do uchopení a hravosti postav, nemohou rovnat, ani kdyby se rozkrájeli. Rovněž režie Marie Polednákové je o několik tříd horší, než jsem byl zvyklý, ale je třeba ocenit vervu, s jakou do natáčení šla a její úmysl setkat se po letech s oblíbenými postavami a sledovat jejich osudy o řadu let později, i když přesvědčivost se vytratila. I tady se najdou výborné momenty, ale pochopitelně není to už s takovou lehkostí jako kdysi. Nejsem zklamaný. Čekal jsem to přesně takové. Mé hodnocení: 40% (18.01.2009)

Ty tři obecně oblíbené a nejznámější filmy Marie Poledňákové mám rád a tak když jsem slyšel, že nátáčí pokračování, byl jsem docela nadšenej a těšil jsem se. Inu, neměl jsem. Mělo mě napadnout, že když se jedná o návrat na režisérskou stoličku po dvaceti letech, nemuselo by to dobře skončit, že když to produkuje N@va, nemuselo by to dobře skončit, že když je to natočený po roce 1995 v ČR, nemuselo by to vůbec dobře skončit. Ale nenapadlo, nebo jsem to spíš potlačil. Filmy Marie Poledňákové byly dobrý jenom natolik, nakolik byli dobří herci, kteří v nich hráli. Nevím, jestli je to hereckou improvizací, nebo vůbec jen herectvím a uměním hrát, ale vtipné a nápadité a humorné dialogy se úplně vytratily. Všechno je to trapné, dříve zábavné dětské naivní hlody vyznívají příliš křečovitě a uměle. Příběh, mno, od zábavné rodinné komedie to přešlo spíš k estrádě plné hrubého humoru a nepovedených gagů. Srovnávat herce nemá vůbec smysl. Etzler jen napodobuje svýho zápornýho klaďase z Pojišťovny štěstí, Postránecký (i když byl tedy jediným kladem filmu) není děda-štverák jak si ho pamatujeme, ale spíš třetí mízou přetýkající postarší kámoš. Ingrid Timková je sice Janě Preissové dost vizáží podobná, ale protí ní je naprosto nevýrazná, ale pravděpodobně za to může scénář a nedostatek prostoru. No a zmiňovat se, že jestli by z Tomáše Holýho vyrostl Mádl, že by rotoval v hrobě, to už snad ani nemusím. Zbylý ánsámbl je tak prvoplánový a neumětelský, že co se mě týká, snad bych ho radši ani neměl blížeji rozebírat. Jeden jak druhej prostě předvádí variaci na své estrádní vystupování v různých zábavných šou na N@vě (třeba Novoty atd). No a Eva Holubová mi zase moc do téhle role neseděla, ale jak sama jednou řekla: To neřeš, prosimtě. Po tom nepátrej. a kvůli srdečnímu tlaku asi opravdu nebudu, nebo by to se mnou švihlo. Jen ještě jednu drobnou poznámečku nakonec. Věřte nevěřte, Vojtkova hláška: A hlavně nezapomeň dát na noc do lednice jogurty... mě fakt dostala, i když hudba v tom vilmu je naprosto úděsná (prostě to Nekonečný brumlání a bručení). (31.03.2007)

Je mi ľúto, ale tých pár mnou obľúbených českých hercov (nie, Jirka Mádl k nim naozaj nepatrí) tento film nedokázalo vytiahnuť ani na priemer. Nechápem obsadenie dvojice Pepa Vojtek a Dan Nekonečný, podľa mňa násilne osadených len kvôli sledovanosti. Tiež som sa nemohol ubrániť pocitu, že pani Poledňáková až moc často odkazuje na svoj najúspešnejší film S tebou mne baví svět. (pochodujúce a spievajúce deti v Tatrách atď.) Ako rodinná komédia je to pre väčšinu rodiny bohužiaľ neprijatelné. (16.09.2008)

Kouzlo je nenávratně pryč!! Možná až drzý krok nevyšel. Až komorní příběhy trojice Němec-Preissová-Holý se neotřesitelně usadily v diváckém zájmu tak vysoko, že o pokračování nemůže být řeč. Absolutně nevtipný a zoufale natahovaný spletenec bez špetky citu pro načasování gagu, plný otřepaných situací a křečovitých kreací á la duo Vojtek-Nekonečný. Splašený děj jen nekontrolovatelně poskakuje od jedné nejednoznačné postavy k druhé, ještě hůře je to se střídáním lokací (i když jejich výběr se povedl). Celou dobu hlavně neví, o čem chce vyprávět, jaké osudy chce upřednostnit před jinými a předkládá nám tak několik nesourodých linií. Neústrojně tak sledujeme děti, kterým „jde“ o život, vzápětí se díváme do výstřihu Báře Štěpánové. Potěší tak maximálně tým lidí, kterými se Marie Poledňáková obklopila (kameraman Martin Duba, střihač Alois Fišárek, zvukař Jiří Klenka nebo hudební skladatel Petr Malásek). Herci bohužel jen předvádějí jasně čitelná a otřepaná gesta (Mádl, Konvalinková), málokdo z nich má ale šanci svoji nahrubo předhozenou postavu výrazněji polidštit. Řada scén a rádoby dojemných zápletek mě nechala absolutně chladným. Abyste mě špatně nechápali, Krokodýli mě sice neuráželi jako všichni ti Panicové a Kameňáci, ale o to víc zklamali svou otřepaností žánrových variací, neambiciózností a vidinou jen shrábnout co největší množství diváků. Jen co vyběhly titulky, dostavila se hodně nepříjemná pachuť z právě viděného. Režisérka a scenáristka v jedné osobě bohužel po letech dokonale ztratila soudnost. Takové malé filmové týrání!! (01.11.2007)

Tohle nemělo vůbec navazovat na dva dobré filmy M. Poledňákové.***Určitě je zajímavé ale sledovat, jak i ona je bezradná v dnešní době, jak spadá do dnešního českého filmu, který už nedokáže natočit ani komedii za pár korun, kde by vše právě tak odsýpalo, jak to šlo i M.Poledňákové dříve.Není-li příběh, nejsou-li přesvědčivě napsány charaktery osob, pak nepomůže žádná kulisa, i kdyby se to točilo kdekoli na téhle planetě, ani hudba, i kdyby byla sebelepší, ani zvukové efekty, ani výtvarné pojetí...Není-li příběh, nepomůže nic.***(2.10.2010) (02.10.2010)