Pokoj v duši

"Víte, co je strašné. Tu, v srdci, jsem úplně prázdný …" Návraty jsou vždy nesmírně těžké, nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Počáteční fanfarónská euforie, kdy je hlavní hrdina přesvědčen o tom, jak bude nadšeně vítán a oslavován po návratu z vězení, se mění v hluboké rozčarování. Ani pomocná ruka přátel nedokáže Tónovi pomoci v tom, aby prošel očistcem, aby se ctí obstál ve střetu s novou realitou. Na pozadí nádherné, snově lyricky nasnímané, slovenské přírody rozehrává Vladimír Balko jednoduchý, čistý, ale o to působivější, příběh o přátelství, lásce, obyčejných lidských hodnotách a nemožnosti návratu. (Challenge Tour - duben 2015) (08.04.2015)

Na to, ze ide o slovensky film musim povedat, ze som v podstate spokojny. Klasicka krcovitost v dialogoch je na primeranej urovni az v takej miere, ze ma slova prezentovane postavami nevytacali! Snaha o rozsirenie dejovej reality pritomnostou linie Lubomira Paulovica a Luba Romana, vsak vo mne zanechala obvykly wtf pocit. Ale ako vravim...na slovenske pomery...vobec nie zle. (28.01.2014)

Nezačalo to úplně špatně, jenomže po asi půl hodině jsem se začínal nudit, později mě začal být celý osud hlavní postavy ukradený a konec je tak strašně klišovitý a laciný, že jsem skoro ani ty dvě hvězdy nedal. Filmu nijak nepomáhají ani herci, kteří bůhvíjak dobré výkony nepředvádí, kamera, která celou dobu pořád všechno divně zoomuje až to leze na nervy (popravdě leze to na nervy už ze začátku). A ani ta příroda moc nezabrala. Prostě to není nic odlišného od českých filmů, sice se tady toho děje víc než ve filmech od Krobota, ale i tak je to celé takové nijaké a nezanechalo to ve mě žádné emoce, maximálně tak to, že jsem se nudil. 2* (27.12.2018)

„Udať bonzáka je dovolené.“ Podpora v nezamestnanosti (pre chlapa, ktorý sa práve vrátil z basy) vo výške 6.000 slovenských korún? To som teda nevidel. No ale nič, POKOJ V DUŠI je jeden z mála „normálnych“ a v dobrom obyčajných slovenských filmov. Netopí sa v metaforách, podobenstvách ani popletených umeleckých víziách (také to, že hrdinka v spomalenom zábere uteká halucinogénnou nočnou jarnou ulicou a má to symbolizovať strach pred sexom). Namiesto toho obyčajný, nenápadný a „čistý“ príbeh. Stále je to „klasický SK film“ (= najakčnejšou scénou je pád z vlaku), ale okrem sympaticky priamočiareho scenára mu pomáha zdatné herecké obsadenie, atmosféra letnej horskej dedinky, krásna príroda a titulná pieseň Jany Kirschnerovej. (27.05.2011)

Pri sledovaní filmu som si neraz spomenul na Jakubiskov film Postav dom, zasaď strom. Popravde Pokoj v duší zdieľa s týmto filmom viacero paralel: westernový hrdina, vidiecke prostredie, kritika spoločnosti, zábery na krásy Slovenska... Téma úplatkárstva a alkoholizmu mi prišla veľmi nútená a umelá. Herecky a scenáristicky nijako zvlášť oslovujúce a záver bol spracovaný na môj vkus dosť chladne. Ale áno, máme tu NIE ZLÝ slovenský film. Hurá :) (31.01.2009)