Grand Prix

Záběry ze závodů nezestárly, jsou vskutku adrenalinotvorné, jen kvůli nim stojí za to tento film vidět. Ten příběh okolo, plný nyní někdy až směšně působících "psychologických sond" do myslí závodníků a jejich blízkých, notně zestárnul. Na jednu stranu je pln "kritiky" nesmyslného cirkusu F1, složeného z peněz, smrti a sexu (závěrečná scéna opuštěného závodiště, kde jen vítr prohání odpadky je příznačná i přízračná), na druhou stranu závodníky glorifikuje na způsob takořka válečných hrdinů. Slabé, ale přec jen 4*. (06.10.2012)

Keďže je mi zákulisie, prostredie i priebeh závodov formule 1 úplne ľahostajné, ťažko zodpoviem na otázku, čo ma primälo, aby som si pozrel klasický film Johna Frankenheimera. Bol to predovšetkým tento zaujímavý režisér a najmä možnosť porovnať jeho film s filmami, ktoré vznikli z tohto prostredia o desiatky rokov neskôr. Frankenheimer ma nesklamal, organizačná a technická stránka formule 1 prekonala výrazný vývoj, pričom je cenné, že sa nemalá pozornosť venovala aj zvýšeniu bezpečnosti pilotov. Ale nemôžem pominúť, že popri všetkých pozitívach som film viac-menej pretrpel a neutrálne hviezdičky sú maximom mojej veľkorysosti. (05.03.2023)

Kdykoliv na obrazovce svištěly formule, byl jsem si jistý, že se dívám na jeden z nejlepších závodních filmů všech dob. Když se děj přesunul na jezdce a jejich složité osudy, tak zábavnost upadla. Nešlo o vyloženě jalové pasáže, ale kontrast mezi svižnými a pohlcujícími sekvencemi z okruhů, a zručně natočenými, přesto nijak zvlášť výjimečnými dialogovými scénami byl až příliš velký. Emoce v nich moc nefungovaly a ani závěrečná zamýšleně drtivá pointa neměla takový efekt, jaký asi režisér zamýšlel. Vzhledem k téměř tříhodinové délce je skoro zázrak, že film nestihl nudit. Přesto by myslím o nic nepřišel, kdyby zmizely všechny lyrické vsuvky. (29.09.2021)

Tento film som chcel vidiet len koli tomu, ze v nom hra Toshiro Mifune. Z tohto hladiska vsak film nema skoro ziadnu hodnotu, pretoze Mifune mal skutocne len malicko priestoru na to aby predviedol svoje umenie. Avsak objavil som zrejme najlepsi zavodny film vsetkych cias! Nejde o pribeh, ten je skor standartny a poctivo vyplnuje miesto medzi zavodmi. Avsak tie ZAVODY! Nieco tak surove, gulervuce a nebezpecne vyzerajuce som skutocne este nevydel! Prejazd klopenymi zatackami mi doslova nahanal strach. A hucanie motorov, dym zo zhorenych pneumatik a ten pocit rychlosti! A kamera a celkovo vizual, to je skutocne nieco. Nehladiac na skor priemernu dejovu stranku je tento kusok skutocne povinnostou nie len pre milovnikov silnych motorov. (8.5/10) (03.07.2007)

Tuto filmovou Grand Prix jsem poprvé sledoval před pár lety společně s tátou, díky kterému jsem měl sledování doplněné o výklad s porovnáním závodních tratí a bezpečnostních opatrení tenkrát a dnes i dalších zajímavostí kolem Formuly 1. Táta je totiž letitým fanouškem F1, takže jsem ho přesvědčil na společnou projekci, přestože podobně starým filmům neholduje. Já zase příliš neholduji auto-moto závodům, jejich sledování mě obvykle nenaplňuje a mohly by mi být stokrát ukradeny, jenže tohle je film vrcholních tvůrčích sil Johna Frankenheimera. Jeho režisérské umění v oblasti na svou dobu novátorsky pojatých akčních scén, nápadité střihové skladby včetně vícezáběrových montáží i práci s vizuálem a zvukem nemůže tady nechat snad žádného filmového fanouška úplně chladným. Ve filmu sledujeme dlouhé sekvence z celkem snad šesti závodů, ale každý je natočen a sestříhán úplně jiným způsobem a dokáže svým pojetím strhnout, v případě druhého závodění ještě ke všemu „Frankie“ proměnil scény závodění za doprovodu Jarrého hudby a romantického snění Montanda o krásné Evě Marie Sant v jedinečný audiovizuální balet formulí na trati! Na poli tří hodin rozpracoval pan režisér vlastní osobitý koncept akčního sportovního dramatu, jaký pak zopakoval v mírně skromnějším provedení i v The Gypsy Moths nebo Jezdcích – totižto jeho opakovanou specialistou se staly strhující příběhy, v jejichž nitru zdaleka nejde jenom o akci. Přestože ta připraví svým autentickým pojetím divákovi samostatný adrenalínový zážitek, zároveň v rámci celku tvoří plynulou součást dramatu, jež se výrazně soustředí i na psychologii postav se všemi vnitřní pocity a vzájemnými vztahy, kdy film nechá odeznít i nejeden silný lidský příběh. Dnes jsem viděl Grand Prix podruhé a znovu šlo o nezapomenutelný filmový zážitek, po němž tuším, že většina dalších tematicky spřízněných snímků pro mě zůstane ve stínu Frankenheimerova opusu. [100%] (04.08.2023)