Snídaně na Plutu

Začínám věřit, že s Neilem Jordanem se vlním na stejné myšlenkové kmitací frekvenci. Jeho Interview s upírem je jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděla, a o Snídani na Plutu se dá říci totéž. Na film jsem se velmi těšila, neboť jsem toužila zahlédnouti svého oblíbence Cilliana Murphyho v netypické roli transsexuála, a výsledkem jsem byla tolik ohromena, že jsem se skoro nemohla zvednout ze sedačky (v téměř prázdném kině - nechápu). Jednotlivé epizody byly tak silné, že jsem div nekřičela, slzičky se dostavily několikrát - ale za tyhle jsem se vůbec nestyděla. O hlavní postavu Patrika jsem se celou dobu nevýslovně bála - zkrátka to vypadalo, že to s ním nijak dobře dopadnout nemůže. Cillian ze sebe opravdu dostal, co jen mohl, a vyčítat mu přehrávání v případě této role je myslím nemožné - vždyť onen způsob vyjadřování a jednání by byl myslím pro tento typ postavy "nutný". Ostatní epizodní roličky zahrané taky skvěle, byť v Cillianově stínu, ale musím zmínit aspoň Gavina Fridaye, jež mě velmi pobavil svým podáním zpěváka Billyho Hatcheta. (29.03.2007)

Príjemné a najmä nečakané prekvapenie. Transvestitov a ostatných "inakých" vôbec nemusím, takže začiatok filmu poznačila moja predpojatosť. Ale postupne ma moja obľúbená hudba a neskôr i príbeh a jeho stvárnenie začali vťahovať a pôvodne uvažované dve hviezdičky sa znásobili. A ktovie ako to dopadne, ak sa mi podarí vidieť ho opakovane? (17.07.2010)

There was a boy. A very strange enchanted boy. They say he wandered very far, very far. Over land and sea. A little shy and sad of eye. But very wise was he. And then one day. A magic day he passed my way. And while we spoke of many things. Fools and kings. This he said to me. "The greatest thing you'll ever learn Is just to love and be loved in return." (03.02.2010)

Ve středu jsem Snídal na Plutu. Se Cillianem Murphym. Člověkem, který vytvořil jednu z nejobdivuhodnějších filmových postav. Patricka zahrál naprosto fantasticky (dlouho mě nikdo takhle nestrhl svým talentem), jeho přirozenost hraničí až s představou, že je opravdu poloviční žena. Z počátku mi Kotě přišlo až moc přehrávaný. Prostě pochybuju, že někdo může být až tak prapodivný. Jenže při bližším pohledu, se do něho/ní zamilujete. Záporné vlastnosti přetváří v kladné, to co vás na něm zprvu odpuzovalo se stává kladivem pro vaše city. Jeho rozbouřený život mě chytil za srdce a aniž jsem si to vlastně uvědomoval, tak ke konci jsem skoro brečel. A to je úžasný, poněvadž přesně tohle na filmech obdivuju. Jordan mě na dvě hodiny vytrhl z mého života, který v tu chvíli nebyl tak úžasný, jak jsem si v danou dobu představoval. Vhodil mě do naivního světa. Světa, kde lidé pozorují život z pod těch růžovejch brejlí, které jsou někdy opravdu ku prospěchu. Patrick věřil, že pesimistický pohled na svět je totální blbost a podle toho se taky choval.__ Snídaně na Plutu mě zkrátka dostala. Stala se pro mě filmem, který budu mít zaškatulkovaný jako jeden z nejlepších, které jsem doposud viděl (a to neříkám často). Je to spíš film pro bláznivý lidi, kteří chtějí od života něco víc a možná ještě víc. A ještě jednou obrovský potlesk pro Cilliana!!!!!!!!!! (01.05.2009)

veľmi, skutočne veľmi (skoro päťhviezdičkovo) podarená komédia, ktorá mi (možno to bude niekomu pripadať zvláštne, viem) svojim optimizmom pripomínala Améliu. Vskutku nevšedný životný príbeh mladého Íra, ktorému jeho nevšednosť (ktorú si on dobre uvedomoval) a neustále obracanie všetkého na srandu, neustále prežívanie v ríši rozprávok a ružových negližé pomohlo dostať sa z každej kaše. REžijne veľmi skvele, scenársiticky taktiež a herecky naozaj pôsobivo urobený film, ktorý ma naozaj príjemne naladil a očaril (01.07.2006)