Veliká příležitost

"Když mu dal soudruh Gottwald amnestii, tož my ho přece neodmítnem!" Nová doba, nový prezident, nová amnestia, nová príležitosť. Buduje sa kult osobnosti aj železničná trať začatá kapitalistami. Náš hrdina sa práce a zodpovednosti nebojí a vyberie sa poctivou prácou odčiniť vlastné nepoctivosti minulosti. Krásny protiklad je ukázaný v samotnom pracovnom procese pri výstavbe, ktorá za Baťu pripomína sovietsky gulag vrátane krutých dozorcov neberúcich v blate a daždi v rámci produktivity ohľady na život a zdravie vykorisťovaných skoro otrokov, zatiaľ čo pod slnečným patronátom socialistických mládežníkov ide s úsmevom a piesňou na perách práca od ruky jedna báseň a prípadné problémy so zásobovaním vodou a potravinami od socializmu neprajných kulakov, slabou pracovnou morálkou bagristu-alkoholika alebo reakcionármi nastrčeným záškodníkom sa riešia obratom. Všetci sú usmiati, optimistickí a na všetko odhodlaní, ako to v správnej budovateľskej agitke má byť. Herci hrajú ako sa od nich v tej dobe a žánri očakávalo, pokúšajú sa o juhomoravský dialekt, medzi brigádnikmi by sa mali vyskytovať aj Květa Fialová a František Peterka, ale v nadšenom dave sa mi ich nepodarilo identifikovať. Problém s identifikácoiu som mal celkovo, rovnaké tváre, rovnaké účesy, rovnaké montérky, holt pri budovaní nového krajšieho sveta nie je kedy na buržoázne individualistické maniere. "To víš chlapče, dycky a na všecko mosíš zpříma!" (09.12.2022)

Skvěle natočený politicko-propagandistický budovatelský film. Výborné herecké výkony všech. Boček v roli ředitele Baťových otrokářských závodů řádí. Kam se hrabou koncentráky. Po válce se promění na vyfantazírovaného nepřítele socialismu a chce si to s proradnými mládežníky budujícími o dovolené železnici vyřídit pěkně zvostra. Titulky novin by hlásaly: 500 mrtvých budovatelů. Všichni pokapali jako mouchy! Nikdo nepřežil. Zloduch uprchl za hranice! / Hlavní hrdina je proměnlivý chameleon. Pod Baťou otročit nechce, ale na stavbě mládeže otročí jak ten největší otrok s úsměvem na rtech a ještě si dobrovolně otrockou práci přidává. Další chameleonka nadšená budovatelka komunismu / protikomunistická disidentka Chramostová. Nářečí se mi líbilo. Hlášky: Už jste se nabúrali dost, kazisvěti zatracený, fčil sa bude stavjať. Když mu dal soudruh Gottwald amnestii, tak my ho přece neodmítnem. Ty mě sbratřuješ bolševiky s chalupníkama! (07.03.2021)

19.6.1948 se pouštělo na prezidentskou amnestii, to když se vrahoun a ožrala Gottwald stal prezidentem avšak elita národa hnila dál v kriminálech...Té se amnestie netýkala. Lidí vysokých morálních kvalit, lidí schopných a lidí statečných. Z těch měli pitomí soudruzi strach. Vědci, statkáři, továrníci, duchovní, příslušníci západního odboje a opozice, ti všichni si museli teprve počkat na rok 1953 a leckdo i po něm než ta zrůda Gottwald konečně pošla. Někdo se toho ani nedožil Buď byl popraven, nebo zemřel během výkonu trestu vlivem strádání či nehod při těžbě uranu atd... Film vykresluje lakomé sedláky, zlé továrníky i brutální prvorepublikové četnictvo. V kontrastu tomu je poúnorový příběh plný nadšeného budování na stavbě železniční trati. Co mohlo být lepšího než se stát členem úderky a bojovat o prapor? Ale ani při budování si nedá reakce pokoj a vystrkuje své růžky. Naštěstí soudruzi bdí, na ně si reakcionáři a záškodníci nepřijdou. Příběh sám je o vězňovi, který byl amnestován a rozhodl se amnestie využít k nápravě. Uvědomuje si jak velkoryse se k němu společnost zachovala a on jí to hodlá vrátit nadšeným budováním leč jeho minulost se za ním táhne a nejen ona. Z věznice totiž byli propuštěni i další jeho spoluvězni, ti však ale nehodlají budoval, ale škodit. Vedoucím brigádnické úderky je Vlastička Chramostová a je to fakt pekelná záležitost... Doba to byla šílená... Sice si člověk tak trochu říká co se tam asi na těch brigádách mládeže mohlo dít hlavně po večerech když kouká na všechny ty k budovaní natěšené mladé brigádnice, ale stačí aby si člověk uvědomil, že se film odehrává v létě a všichni běhají celý den v holinách... Když jsem viděl podmínky v jakých se brigádníci myli a těm bych i věřil, muselo to být večer na nocležně co se týče ovzduší opravdu nebezpečné...Tohle je na čistokrevný odpad. nemám nic proti budovatelským ,,klasikám'' ale tady ta nenávist ke všemu co nešlo s rudým proudem čpí jak ty nohy z těch holin... Tohle je propaganda jak vyšitá a natočená tak, aby ji pochopil i ten nepitomější divák od lopaty. Dávám tedy za 3 pláňata. * * * (14.11.2019)

Solidní agitační film - dobře natočený, slušně napsaný. Ovšem stylově trochu nejednotný a dramaturgicky rozklížený, takže nemá ten ultimátní tah na bránu jako "Zítra se bude tančit všude". Ale model dobové společenské fresky - samosebou značně překrucující historii - stále uspokojivě naplňuje. Z hlediska dramaturgie je problematický střed filmu, kde se osobní vzpomínka hlavního hrdiny Antonína rozleje v sáhodlouhý historický oblouk, díky němuž se vytrácí některé postavy z úvodu a nefunguje model skupinového hrdiny. Resp. nesledujeme paralelní osudy postav, s nimiž jsme se v úvodu seznámili - a to ve vězeňské cele. ...více zde...http://blacklsays.blogspot.cz/2012/07/velika-prilezitost-r-kmwallo-1949.html (26.04.2012)

Budovatelská agitka v krystalicky čisté podobě. Autoři toho do filmu nacpali hodně. Představitelé první republiky (boháči, podnikatelé, vedení Baťových závodů, policajti) jsou vykresleni jako uřvaná brutální hovada s fašistickými sklony a kolaboranti, kteří si navzájem říkají bratře, pak tu jsou sedláci, kteří dají mléko radši prasatům než komunistům, pak tu máme partyzány, kteří si říkají soudruhu, a hlavně svazáky, což je jednolitá masa nadšených, charakterově čistých lidí a celá Stavba mládeže je naprostá idylka. Bohužel výběr hlavních představitelů se moc nepovedl. Představitelé hlavní role Tondy a hlavního záškodníka Zubatíka jsou tak matní a nevýrazní, že jsem měl problém si jejich tváře vůbec zapamatovat, natož je v davu svazáků vůbec identifikovat. Ve filmu debutoval V.Menšík, ale v davu svazáků jsem ho nenašel. (24.03.2009)