• mortak
    ***

    "Levný" velkofilm z dílny Samuela Bronstona natáčený (stejně jako těch pár ostatních) ve Španělsku (proto namaskovaní běloši hrají asiaty) je sice velkolepé nic, ale vcelku dobře napsané a zahrané nic. Odborníka na historii Číny sice po deseti minutách klepne pepka, ten nikterak veliký model Pekingu není zrovna moc přesvědčivý, ale každá postava má svůj vnitřní boj (i když ta holčička s vypočítavým vychytralým pohledem je na zabití) a historii, je tu prostor i na vedlejší postavy (hlavně anglický kněz s myšlením Leonarda da Vinci), takže ty dvě a půl hodiny uběhnou docela rychle.(31.12.2010)

  • Legas
    ***

    Pastva pro oči, občas trápení pro uši. Působivou výpravu nelze ignorovat ani ve špatném filmu. 55 dní v Pekingu ovšem žádný "průser" není. Jen vás občas zatahají za uši prapodivné dialogy. V příběhu je spousta zbytečností, kdyby se film věnoval jen (a pečlivěji) ústřednímu problému, pak by měl kratší stopáž a byl by záživnější. Ale i tak jde o kousek historie, byť podané z druhé strany. Hrdiny 55 dni v Pekingu by podle mého měli být Číňané. Raději bych se podíval na film z jejich pohledu, jejich způsobem vyprávění.(7.1.2008)

  • majo25
    ***

    Príbeh odohrávajúci sa na prelome starej a novej Číny je filmovaný Američanmi, hraný Američanmi a je určený pre Američanov. Číňania sa v boji o moc a samostatnosť správajú čisto ako Američania, čo uberá z celkovej dôveryhodnosti. Sú na svojom území, bojujú o svoje práva a ešte oni sú tí zlí a my "musíme" nadržiavať 'kolonizátorom'. Film však možno radiť k historickým veľkofilmom, plným kvalitných bojových scén a hercov, na ktorých sa dá spoľahnúť - okrem môjho obľúbeného Hestona musím vyzvihnúť aj vždy elegantného a dôvtipného Nivena. K tomu ešte treba pridať bohato zdobené čínske kulisy a kostýmy, niekoĺko vybuchovacích scén - taká všehochuť, akurát tej romantickej vaty mohlo byť menej.(17.7.2017)

  • Paldini
    ***

    Absolutně nevyužitý potenciál. Tohle mohla být taková malá spojenecká (Američani, Angličané, Rusové, Japonci, Italové, Francouzi, Němci, Rakušané) bitva u Thermopyl odehrávající se v roce 1900. Hrstka nepříliš dobře vyzbrojených vojáků (tedy přesně 400) chrání diplomatickou čtvrť v Pekingu proti mnohonásobné přesile čínských boxerů a posléze i čínské císařské armády (teda rubrika Obsah / Info je úplně mimo a je opsána z textu autora (distributora), který tenhle film očividně neviděl). Takže docela slibný námět, jehož zpracování mohlo dopadnout mnohem lépe. Scéna, o které se dá říct, že je bojová je ve filmu vlastně jenom jedna, dále se hraje spíše na diplomatickou notu, ve stylu vyjednáváme, nějak rozhodíme nepřítele. Vůdce Číňanů a čínská císařovna jsou vyobrazeni jako nepříliš inteligentní, namyšlení mocipáni. A zůstává pro mě záhadou, proč některé Číňany hrají neorientálci (rozumějte, špatně namaskovaní běloši).(4.1.2007)

  • curunir
    ****

    Možno, že film nezaujme tak ako v dobe svojho vzniku, ale aj tak je to slušný film, ktorý patrí vysoko nad priemer. Prvá polovica je viacej vydarenejšia než tá druhá, kde sa filmu miestami stráca dych. Poňatie je vskutku veľkolepé: strhujúce výprava, hudba nominovaná na Oscara, na svoju dobu hviezdne herecké obsadenie a k tomu ozrutné bojové scény. I keď herci tu určite nepodali svoje životné úlohy, rozhodne sa hereckým výkonom nedá čo vyčítať. Veľkofilm ako sa patrí!(19.9.2007)

  • - Filmaři nemohli natáčet v Pekingu, a tak se jednoduše se rozhodli město postavit. U španělského Madridu vznikla 24hektarová replika Pekingu z roku 1900 v plné velikosti. Tvůrci museli sehnat stovky asijských komparsistů z celé Evropy, aby město zaplnili. (Dr Lizal)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace