Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Láska, válka a hrdinství jdoucí za hranice lidského chápání jsou hlavními postavami jednoho z nejúžasnějších příběhů hollywoodské historie. Charlton Heston hraje odvážného vojenského velitele, který společně s hrstkou věrných hájí proti mnohonásobné přesile americkou vojenskou posádku v jedné čínské provincii. Píše se rok 1900 a v Číně probíhá krvavý neklid, který vystoupil do historie jako Povstání boxerů. Odpor statečného majora Matta Lewise trval přesně 55 dnů, než... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (29)

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Velké hollywoodské plýtvání. Herci, hudbou, podařenými bitevními scénami (dobývání zdi za pomoci Betsy!) a pravděpodobně také závratnou finanční sumou, za kterou nechali filmaři postavit (či jak to celé vzniklo) znamenitě vypadající historický Peking. Scénář je ovšem rozvláčná nuda (zejména v druhé polovině filmu), která navíc Číňany ukazuje příliš jednostranně, s jazyky cizinců nakládá prapodivně (všichni mluví anglicky, jen tu a tam se pro efekt ozve němčina, ruština, italština nebo čínština) a mnoha nijakými dějovými linkami (především malá holčička) také nijak nenadchne. ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Tohle je tak trochu promarnena sance. Mohly z toho bejt neskutecny jatka, spousta armad se mohla dve hodiny rubat, jenze prd. Tak za prvy mi nak nebylo jasny, o co ze jim to v ty cine vlasne slo. Za druhy, bitev tu je asi tak pul hodiny a za treti, film je neskutecne dlouhej a misty zdlouhavej. Navic nektery dialogy pusobi jak kdyby je napsalo dite. Ale ty bitvy musim pochvalit, ty byli fakt velkolepy a davovy sceny pusobi taky hezky velkolepe, cemuz taky napomahaj super kulisy. Navic tu jsou slusny herci v cele s Hestonem, kterej ale obcas da tak strasne tupej vyraz, ze to skoro neni mozny. Skoda, ze film nema 90 minut, vyhazet odsud spoustu nepotrebnejch dialogovejch scen, prvni hodinu hodne zkratit a pridat jeste nejakou tu bitvu, mohlo jit o jeden z nejlepsich velkofilmu, ale takle je to jen prumerny valecny drama. ()

Reklama

cheyene 

všechny recenze uživatele

Tomuto říkám velkofilm! 55 dní v Pekingu má zajímavý historický námět o velikém spojenectví a diplomacii, dobře zvolené prostředí pro filmování, perfektně hrající herce - Charlestona Hestona, Davida Nivena a také upozaděnou Lynne Sue Moon (Teresa) - dále podmanivou hudbu v mnohých scénách, dobře zpracované "akce v utajení", celkem povedené válečné záběry a v neposlední řadě poutavé dějové linie života vojáků, z nichž nejpůsobivější je ta mezi Teresou, jejím otcem a Mattem Lewisem. Výhrad vůči tomuto snímku bych moc nenašel, snad jen stopáž, ovšem slabých momentů, u kterých bych se nudil, nebylo mnoho. ()

Paldini 

všechny recenze uživatele

Absolutně nevyužitý potenciál. Tohle mohla být taková malá spojenecká (Američani, Angličané, Rusové, Japonci, Italové, Francouzi, Němci, Rakušané) bitva u Thermopyl odehrávající se v roce 1900. Hrstka nepříliš dobře vyzbrojených vojáků (tedy přesně 400) chrání diplomatickou čtvrť v Pekingu proti mnohonásobné přesile čínských boxerů a posléze i čínské císařské armády (teda rubrika Obsah / Info je úplně mimo a je opsána z textu autora (distributora), který tenhle film očividně neviděl). Takže docela slibný námět, jehož zpracování mohlo dopadnout mnohem lépe. Scéna, o které se dá říct, že je bojová je ve filmu vlastně jenom jedna, dále se hraje spíše na diplomatickou notu, ve stylu vyjednáváme, nějak rozhodíme nepřítele. Vůdce Číňanů a čínská císařovna jsou vyobrazeni jako nepříliš inteligentní, namyšlení mocipáni. A zůstává pro mě záhadou, proč některé Číňany hrají neorientálci (rozumějte, špatně namaskovaní běloši). ()

Lavran 

všechny recenze uživatele

Vítězství kvantity nad kvalitou v načechraném 70 mm exkurzu do lekce z čínského dějepisu, který měl přispět k vzkříšení starého dobrého hollywoodského velkofilmu, ale spíše mu na dlouhé léta zasadil ránu z milosti. Na vině je hlavně enormně špatný a mělký scénář, jehož autoři zřejmě zaspali celá desetiletí filmové historie a snadno se svezli na proudu stokrát znečištěné řeky. Úspěšně nakydali jedno trapné klišé na druhé v řadě přebytečných, násilně natahovaných, nikam nevedoucích a únavných tlachů a zjednodušeného politikaření, přičemž cokoli vhodného pro rozvedení (pospolitost národů) nechali nevzrušeně proplazit kolem sebe. Na celém filmu paradoxně nevyzvednu ani tak obstojné a patřičně přelidněné bitvy (ke všemu nestrategicky rozmístěné) nebo ústřední hvězdné trio Heston-Gardner-Niven, které si své party odehrálo čistě z vlasteneckých povinností, ale výtvarně pojaté titulky a zvláště orámování příběhu emblematickou hrou navzájem se přehlušujících vojenských kapel. Idiotské obsazení bělochů do rolí Číňanů snad netřeba rozmazávat. ()

Galerie (71)

Zajímavosti (1)

  • Filmaři nemohli natáčet v Pekingu, a tak se jednoduše se rozhodli město postavit. U španělského Madridu vznikla 24hektarová replika Pekingu z roku 1900 v plné velikosti. Tvůrci museli sehnat stovky asijských komparsistů z celé Evropy, aby město zaplnili. (Dr Lizal)

Reklama

Reklama