Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Láska, válka a hrdinství jdoucí za hranice lidského chápání jsou hlavními postavami jednoho z nejúžasnějších příběhů hollywoodské historie. Charlton Heston hraje odvážného vojenského velitele, který společně s hrstkou věrných hájí proti mnohonásobné přesile americkou vojenskou posádku v jedné čínské provincii. Píše se rok 1900 a v Číně probíhá krvavý neklid, který vystoupil do historie jako Povstání boxerů. Odpor statečného majora Matta Lewise trval přesně 55 dnů, než... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (36)

Lacike 

všechny recenze uživatele

Dosť veľké sklamanie. Od takého veľkofilmu som očakával oveľa viac. Odohráva sa to akože v Pekingu, ale mimo štatistov, ktorí sa tam raz za čas mihnú v pozadí, tam na aziata nenarazíte. Vysoko postavených Číňanov hrajú belosi a s oholeným obočím vyzerajú jak Vulkánci zo Star Treku. Ok, dajme bokom tento trapas na úrovni toho, že by dajme tomu Annu Boleynovú hrala černoška. Aj tak je to neskutočne rozvláčny a nudný film. Postavy sú absolútne nevýrazné. Film sa viac venuje komickým karikatúram rôznych ambasád ako Mandžuom, takže o pozadí konfliktu som sa dozvedel snáď ešte menej ako to, čo je napísané na wikipédii. Je škoda, že tak hviezdne herecké obsadenie je absolútne nevyužité a všetci sa tvárili jak Willis vo svojich súčasných blockbusteroch. Film zaujme jedine megalomanskými kulisami, ktoré na konci pekne zlikvidujú. Z filmárskej stránky sú bojové scény takým nudným štandardom. Proste chlapík sa zakaždým po zásahu chytí za brucho a opatrne spadne na zem. Niečo ako bezzubá bojová vrava v starom Vinnetuovi. Bavilo ma sledovať len tú číru deštrukciu skutočných budov. Toho sa nikdy nenabažím. Celkovo to je, s prihliadnutím na vek filmu, absolútny priemer s vražedne dlhou stopážou. 5/10. ()

mortak 

všechny recenze uživatele

"Levný" velkofilm z dílny Samuela Bronstona natáčený (stejně jako těch pár ostatních) ve Španělsku (proto namaskovaní běloši hrají asiaty) je sice velkolepé nic, ale vcelku dobře napsané a zahrané nic. Odborníka na historii Číny sice po deseti minutách klepne pepka, ten nikterak veliký model Pekingu není zrovna moc přesvědčivý, ale každá postava má svůj vnitřní boj (i když ta holčička s vypočítavým vychytralým pohledem je na zabití) a historii, je tu prostor i na vedlejší postavy (hlavně anglický kněz s myšlením Leonarda da Vinci), takže ty dvě a půl hodiny uběhnou docela rychle. ()

Reklama

B!shop 

všechny recenze uživatele

Tohle je tak trochu promarnena sance. Mohly z toho bejt neskutecny jatka, spousta armad se mohla dve hodiny rubat, jenze prd. Tak za prvy mi nak nebylo jasny, o co ze jim to v ty cine vlasne slo. Za druhy, bitev tu je asi tak pul hodiny a za treti, film je neskutecne dlouhej a misty zdlouhavej. Navic nektery dialogy pusobi jak kdyby je napsalo dite. Ale ty bitvy musim pochvalit, ty byli fakt velkolepy a davovy sceny pusobi taky hezky velkolepe, cemuz taky napomahaj super kulisy. Navic tu jsou slusny herci v cele s Hestonem, kterej ale obcas da tak strasne tupej vyraz, ze to skoro neni mozny. Skoda, ze film nema 90 minut, vyhazet odsud spoustu nepotrebnejch dialogovejch scen, prvni hodinu hodne zkratit a pridat jeste nejakou tu bitvu, mohlo jit o jeden z nejlepsich velkofilmu, ale takle je to jen prumerny valecny drama. ()

Legas 

všechny recenze uživatele

Pastva pro oči, občas trápení pro uši. Působivou výpravu nelze ignorovat ani ve špatném filmu. 55 dní v Pekingu ovšem žádný "průser" není. Jen vás občas zatahají za uši prapodivné dialogy. V příběhu je spousta zbytečností, kdyby se film věnoval jen (a pečlivěji) ústřednímu problému, pak by měl kratší stopáž a byl by záživnější. Ale i tak jde o kousek historie, byť podané z druhé strany. Hrdiny 55 dni v Pekingu by podle mého měli být Číňané. Raději bych se podíval na film z jejich pohledu, jejich způsobem vyprávění. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Velké hollywoodské plýtvání. Herci, hudbou, podařenými bitevními scénami (dobývání zdi za pomoci Betsy!) a pravděpodobně také závratnou finanční sumou, za kterou nechali filmaři postavit (či jak to celé vzniklo) znamenitě vypadající historický Peking. Scénář je ovšem rozvláčná nuda (zejména v druhé polovině filmu), která navíc Číňany ukazuje příliš jednostranně, s jazyky cizinců nakládá prapodivně (všichni mluví anglicky, jen tu a tam se pro efekt ozve němčina, ruština, italština nebo čínština) a mnoha nijakými dějovými linkami (především malá holčička) také nijak nenadchne. ()

Galerie (86)

Zajímavosti (2)

  • Filmaři nemohli natáčet v Pekingu, a tak se jednoduše se rozhodli město postavit. U španělského Madridu vznikla 24hektarová replika Pekingu z roku 1900 v plné velikosti. Tvůrci museli sehnat stovky asijských komparsistů z celé Evropy, aby město zaplnili. (Dr Lizal)

Reklama

Reklama