Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Láska, válka a hrdinství jdoucí za hranice lidského chápání jsou hlavními postavami jednoho z nejúžasnějších příběhů hollywoodské historie. Charlton Heston hraje odvážného vojenského velitele, který společně s hrstkou věrných hájí proti mnohonásobné přesile americkou vojenskou posádku v jedné čínské provincii. Píše se rok 1900 a v Číně probíhá krvavý neklid, který vystoupil do historie jako Povstání boxerů. Odpor statečného majora Matta Lewise trval přesně 55 dnů, než... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (36)

cheyene 

všechny recenze uživatele

Tomuto říkám velkofilm! 55 dní v Pekingu má zajímavý historický námět o velikém spojenectví a diplomacii, dobře zvolené prostředí pro filmování, perfektně hrající herce - Charlestona Hestona, Davida Nivena a také upozaděnou Lynne Sue Moon (Teresa) - dále podmanivou hudbu v mnohých scénách, dobře zpracované "akce v utajení", celkem povedené válečné záběry a v neposlední řadě poutavé dějové linie života vojáků, z nichž nejpůsobivější je ta mezi Teresou, jejím otcem a Mattem Lewisem. Výhrad vůči tomuto snímku bych moc nenašel, snad jen stopáž, ovšem slabých momentů, u kterých bych se nudil, nebylo mnoho. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Zabudnuty klenot, prva polka sa neskutocne tiahne az som myslel, ze to vypnem. Potom uz ale druha polka bol brutal se vsim vsudy. Rezisersky genialne natocene, nechybaju vojnove sceny, krasne baby - Flora Robson, Ava Gardner a Elizabeth Sellar - posledna herecka Sellars mala fakt nadherny vek /96 rokov/ : 76 % ()

Reklama

curunir 

všechny recenze uživatele

Možno, že film nezaujme tak ako v dobe svojho vzniku, ale aj tak je to slušný film, ktorý patrí vysoko nad priemer. Prvá polovica je viacej vydarenejšia než tá druhá, kde sa filmu miestami stráca dych. Poňatie je vskutku veľkolepé: strhujúce výprava, hudba nominovaná na Oscara, na svoju dobu hviezdne herecké obsadenie a k tomu ozrutné bojové scény. I keď herci tu určite nepodali svoje životné úlohy, rozhodne sa hereckým výkonom nedá čo vyčítať. Veľkofilm ako sa patrí! ()

Paldini 

všechny recenze uživatele

Absolutně nevyužitý potenciál. Tohle mohla být taková malá spojenecká (Američani, Angličané, Rusové, Japonci, Italové, Francouzi, Němci, Rakušané) bitva u Thermopyl odehrávající se v roce 1900. Hrstka nepříliš dobře vyzbrojených vojáků (tedy přesně 400) chrání diplomatickou čtvrť v Pekingu proti mnohonásobné přesile čínských boxerů a posléze i čínské císařské armády (teda rubrika Obsah / Info je úplně mimo a je opsána z textu autora (distributora), který tenhle film očividně neviděl). Takže docela slibný námět, jehož zpracování mohlo dopadnout mnohem lépe. Scéna, o které se dá říct, že je bojová je ve filmu vlastně jenom jedna, dále se hraje spíše na diplomatickou notu, ve stylu vyjednáváme, nějak rozhodíme nepřítele. Vůdce Číňanů a čínská císařovna jsou vyobrazeni jako nepříliš inteligentní, namyšlení mocipáni. A zůstává pro mě záhadou, proč některé Číňany hrají neorientálci (rozumějte, špatně namaskovaní běloši). ()

Lacike 

všechny recenze uživatele

Dosť veľké sklamanie. Od takého veľkofilmu som očakával oveľa viac. Odohráva sa to akože v Pekingu, ale mimo štatistov, ktorí sa tam raz za čas mihnú v pozadí, tam na aziata nenarazíte. Vysoko postavených Číňanov hrajú belosi a s oholeným obočím vyzerajú jak Vulkánci zo Star Treku. Ok, dajme bokom tento trapas na úrovni toho, že by dajme tomu Annu Boleynovú hrala černoška. Aj tak je to neskutočne rozvláčny a nudný film. Postavy sú absolútne nevýrazné. Film sa viac venuje komickým karikatúram rôznych ambasád ako Mandžuom, takže o pozadí konfliktu som sa dozvedel snáď ešte menej ako to, čo je napísané na wikipédii. Je škoda, že tak hviezdne herecké obsadenie je absolútne nevyužité a všetci sa tvárili jak Willis vo svojich súčasných blockbusteroch. Film zaujme jedine megalomanskými kulisami, ktoré na konci pekne zlikvidujú. Z filmárskej stránky sú bojové scény takým nudným štandardom. Proste chlapík sa zakaždým po zásahu chytí za brucho a opatrne spadne na zem. Niečo ako bezzubá bojová vrava v starom Vinnetuovi. Bavilo ma sledovať len tú číru deštrukciu skutočných budov. Toho sa nikdy nenabažím. Celkovo to je, s prihliadnutím na vek filmu, absolútny priemer s vražedne dlhou stopážou. 5/10. ()

Galerie (86)

Zajímavosti (2)

  • Filmaři nemohli natáčet v Pekingu, a tak se jednoduše se rozhodli město postavit. U španělského Madridu vznikla 24hektarová replika Pekingu z roku 1900 v plné velikosti. Tvůrci museli sehnat stovky asijských komparsistů z celé Evropy, aby město zaplnili. (Dr Lizal)

Reklama

Reklama