Apartmá v hotelu Plaza

Typický produkt studiového systému 70. let - konverzační komedie na téma partnerských vztahů s uznávanou hvězdou v hlavní roli, která měla zaručit komerční úspěch. Walter Matthau je opravdu výtečný a už jen kvůli jeho herectví stojí za to film vidět. Dalším kladem je kvalita dialogů a jemný ironický humor. Celkový dojem: 80 %. (11.04.2009)

Mr. HEREC trojjediný - v mile ležérní povídkové - docela i hořké - konverzační komedii... Sedmička je sice šťastné číslo, leč nezdá se, že hotelové apartná číslo 719 v sedmém patře stárnoucího luxusního hotelu na Manhatannu by bylo tím pravým místem, sloužícím coby zdroj šťastných chvilek jeho krátkodobých návštěvníků... :o) . . . Sam & Karen, Jesse & Muriel, Roy & Norma (& Mimsey ;-) - tři páry se svými >životními< peripetiemi, gradujícími právě v neutrálním a přes všechen půvabný luxus svým způsobem neosobním prostředí, dávajícím vyniknout situační komice jednotlivých příběhů... A A. H. se podařilo natočit film, který přes svoji divadelní formu a uplkanost až zas tak moc nezestárnul, protože ty tři malé příběhy jsou vlastně v principu jako modely lidského chování a vztahů velké a věčné... - - - - - (Poprvé viděno dávno pradávno v kině či televizi ještě Československé, repete pak 18.3.2009 na ČT2, komentář zde jako jedenáctý - 18.3.2009) (18.03.2009)

Neil Simon píše dobré divadelné hry a Waltra Matthaua bytostne neznášam, aj keď nedokážem racionálne zdôvodniť prečo. Z filmu som si pamätal iba prvú a tretiu poviedku a keď skončila prvá, mal som veľmi dobrý pocit, v rámci ktorého som dokonca uvažoval o zvýšení pôvodného hodnotenia. Potom však prišla druhá a tretia poviedka, úroveň filmu sa kontinuálne zosúvala dolu a ja som na pôvodný zámer rýchlo zabudol. Takže ostáva pôvodné hodnotenie a ja sa bude dôsledne vyhýbať filmom, v ktorých hral Walter Matthau. (17.10.2020)

Komediální triptych na téma krize středního věku, aneb velká příležitost pro Waltera Matthaua. 1. povídka Výročí - s trochou bujné fantazie by se dalo říci, že se jedná o trochu odlehčenější verzi "Kdo se bojí Virginie Woolfové?". Walter Matthau zde má zcela rovnocenou partnerku v podobě Maureen Stapletonové. 80%. 2. povídka Setkání po letech - povídka nejslabší hlavně kvůli tomu, že na svoji náplň je přespříliš dlouhá. Jednoduchá blbinka tak na deset minut, při své půlhodinové stopáži tím pádem nudí. 60%. 3. povídka Svatba - povídka jednak nejlepší a jednak se v ní Walter Matthau nejvíce vyřádil. Brilantní one man show cholerického otce (role jako pro Louise De Funése), který se ani na chvilku nezastaví. 100%. Dodatek: "Apartmá v hotelu Plaza" je bezpochyby skvělá podívaná, která stojí na skvěle napsaných dialozích a vynikajících výkonech Waltera Matthaua. Jenom nečekejte žádnou velkou řachandu. Jedná se spíše o úsměvné a humorně odlehčené lidské etudy. 80%. (23.03.2009)

Ach, Pierre, Pierre... vy jste ale výtečník. :-) Doporučit mě, americký film, připomínající svým stylem sitcom??!... Ale tak proč ne, konverzačku dle divadelní předlohy snad ještě zvládnu. První povídka: Ale tak jo, nic hrozného. Dá se na to dívat. Ale plyne to trochu pomalu, ty dialogy jsou občas takové nemastné neslané. Zvláště ty monology hlavní herečky o samotě. Pár vtipných slovních přestřelek ano, ale ty se tam porád už dobrých 40 minut dokola opakují a ti dva se tam poráád hádají, usmířují, mají rádi, nemají rádi...Ech, tohleto že napsal scenárista Vraždy na večeři? "Nevěřím svým očím. Jseš to ty?" :D Hmm, ono je to celkem fajn zábava, pointa dobrá, ale táhlo se to a víc bych to nepřeháněl.                                    . . .         Nicméně jedeme dál, povídka druhá: Takže z příběhu spíše nadčasového jsme se přesunuli do příběhu specificky vázaného na bohaté americké velkoměsto. ♫ Yeah, I want to be a part of it New York, New York ♪... No jo, panička má hodně ráda Franka Sinatru, ale jejím partnerem se stává producent, který teď má točit s Lee Marvinem. "Jo, když se setkáme, tak spolu mluvíme." :D Vcelku jiná zápletka a odlišný vztah dvou partnerů – přibližně stejný výsledek trochu otravného střídání hádky s milováním a vtipných dialogů s poněkud zdlouhavým zacyklením v bludném kruhu. Vše obohacené tentokrát o opakování si jmen vybraných hollywoodských hvězd – hláška roku od paničky: "Minelli? Ta je rozkošná!" :D Nicméně Walter Matthau mne zaujal už o něco více, zejména jak odlíšil postavu narozdíl od první povídky a při tom svádění nějakého toho Bogarta či Marvina vzdáleně i připomínal. Tak jsem si jen říkal, (ne)objeví se tam nakonec Marvin v pěkném cameu? (SPOILER: Marvin se neobjevil, povídka skončila dřív, než odbyly čtyři. ;o))                            . . .       Tak nic, jede se dál. Povídka třetí. Tyjó, super sranda. Se válím smíchy, na tohle se oplatilo čekat. "A dívej se na mně, když s tebou mluvím!" :D Chichi, ve vtipnější situaci tahle větička nemohla zaznít! (Nebudu prozrazovat, to se musí vidět!) Také Matthau byl ze všech třech povídek na závěr nejzábavnější a konečně to frčelo v pořádném tempu. Při odhalení pointy celého problému jsem vybuchl smíchy a současně mne z ní záhy i zamrazilo. Tak tomu se říká vyvrcholení! :-)... Summa summarum, za závěrečnou povídku by byl plný počet, ty předchozí kulhají někde kolem slabších 3*. Takže ano, dík za doporučení. 70% (18.06.2020)