Pusinky

Debutantka Karin Babinská vytřela zrak současným českým režisérům a už se svým prvním filmem atakuje nejlepší polistopadové filmy. A že mě teď z fleku napadá jen Venkovský učitel, který má nad Pusinkami navrch. V pusinkách se totiž konečně dostáváme ze zaběhlých postupů, ne které si čeští filmoví tvůrci tak navykli. Z teenagerského filmu se vyklube realisticky odvyprávěný film, jehož příběh stojí na velmi dobře propracovaných charakterech hlavních hrdinek, jejichž jednání není na rozdíl od jiných filmů do předu vypočítatelné. Konečně se místo sladkobolného kýče, který zaplňuje české filmy, objevuje realisticky a chytře odvyprávěný film, který je rozporuplně přijímaný hlavně proto, že je tak osobitý. Ať se vám to líbí nebo ne, tohle českému filmu chybí. A proto si Pusinky zaslouží neuniknout vaší pozornosti... (16.10.2008)

Pusinky jsou rozhodně nejrealističtější český film, co jsem viděl. Konečně jsem se dočkal toho, že postavy nejsou jenom loutky lámající ze sebe dialogy tak toporné (Klíne, sbalíme ňáký štěrbiny), až si člověk vzpomene na Rodinná pouta. Scénář sice má několik úletů (každý jsme nic..., závěrečný zoufalec vs. vytrvalec), ale jinak působí stoprocentně realisticky (věřte mi, výraz blbka existuje!). Dokonce se dostalo i na několik vtipů, co mě totálně odrovnaly. Osa příběhu je sice lehce kostrbatá, tedy na první pohled působí jako slepenec událostí, ale na pohled druhý je to pečlivá gradace a vývoj postav, který je tak reálný, až člověka zamrazí. Přeloženo pro lidi, fakt jsem těm holkám žral všechno, co udělaly. Vše je propojeno svižnými hudebními sekvencemi, které v podstatě fungují jako pauza mezi silnými scénami. A že jich v Pusinkách není málo. Herečky jsou naprosto bezchybné, takhle dobře hrát v českém filmu jsem už dlouho nikoho neviděl. Když jsem dnes shlédl Uvolněte se, prosím s Petrou Nesvačilovou (vřele doporučuji, geniální rozhovor), nevěřil jsem, že to opravdu byla ona, kdo to zahrál. Nijak pozadu za hlavními představitelkami nezůstal ani Oldřich Hajlich v roli Vojty, který byl do příběhu implantován velice zajímavě. Ano, čekal jsem POUZE otravného mladšího bratra, co budou tahat s sebou. Jeho úloha je ale mnohem důležitější. Režii snad není ani potřeba vyzdvihovat, protože (a teď přijde největší klišé) Karin Babinská prostě ví, co chce a umí toho dosáhnout. Je vidět (teď přijde to druhé největší), že za ty roky práce na projektu získala přesnou vizi a nemusela potom tápat. Nevím, kde se cit pro tenhle naturalismus v té na pohled křehké blondýnce bere, ale má ho. Už se těším, až natočí něco dalšího, což, jak jsem zjistil, závisí na tom, kdy se Petra Ušelová utrhne z vytížení Ulicí (chápeme, že jako obživa je to fajn, ale zachraňování české kinematografie se cení víc ;-) )a napíše něco dalšího. Minimálně jeden člověk na to půjde stoprocentně :-) (11.04.2007)

Sebevědomá koketa, tlustá zakomplexovaná kr*va a lesba se sebevražednými sklony. Lituju, ale nedokážu se sžít s někým, kdo se mi charakterově hnusí, takže tenhle film opravdu není pro mě. Vzala jsem si z něj jen to, že je o třech mladých nánách, které si myslí, že jim patří svět, a přitom větší loserky aby člověk pohledal. (20.07.2012)

Tři holky - jedna zjišťuje, že je lesba, druhá byla znásilněna a vůbec si nevěří a ta třetí, ta si věří až moc, proto všem slepě důvěřuje a chová se jako coura, ale zároveň má astma.... Všechny tyhle slabosti a silné zážitky, jsou tady natočený i zahraný velmi přesvědčivě. Někdy z toho byla opravdu cítit ta naprostá bezmoc a nicota.... Akorát mi přijde přehnaný, že prostě všichni se cítili se svým životem na hovno. Nebyl to zrovna záživný film, který by oplýval modroustma, ale celkem dobře zahraný, jen škoda, že to neudělali kapánek jinak.... Bylo to pořád v jedný rovině a vlastně opakovali stále stejné scény, nic se tam neměnilo... Pointa nebyla, jelikož do Holandska nedojeli... Jasně, je znát, že se každá změnila, to je velký plus... Za dojemný konec se musim přiklonit o hvězdu víc.... Nenudilo mě to, ale tyhle zajímavý holky mohli mít mnohem zajímavější příběh. (10.03.2009)

"Jsem nic, nemám nic a nepotřebuju si k sobě pustit dalšího, co ze mě udělá dvakrát nic.... Co je to za příměry? Nikdo nemáme nic, nikdo nejsme nic.... Tak proč si ty svoje nic zapisuješ? ...Třeba právě proto". Klobouk dolů před Karin Bábinskou, která si to mohla namířit s Pusinkama horem pádem do jůes koláče a ... neskončila tam. Její holčičky hledají a netuší CO a jejich herecké představitelky ten zmatek v orgánech perfektně zvládly. (09.10.2007)