Návštěvníci

Málokterý žánr mě míjí tak jako fantasy v té čisté podobě se středověkými rytíři a meči, což tady vytváří výrazný rámec. Ale ono je to skoro jedno, když se většina filmu po procitnutí dvou postav v současnosti promění v něco úplně jiného a promění se na můj vkus až v příliš divokou frašku. Tak, párkrát jsem se zasmál, byť víckrát jsem spíše trpěl, a humor typu hlodání telefonního sluchátka ve stylu hlodání kostí mi připadal spíše trapný. Svým komediálním talentem mě celkem zaujala Valérie Lermercier (a to i přesto, že mi nebyla moc sympatická a ani příliš hezká) a občas mě Návštěvníky bavilo sledovat z důvodu, že mě zajímalo, kam se děj posune. Ale ani v tomhle směru mě zpracovaní zrovna tolik nedostalo: když už občas došlo na pořádně napínavou část (návštěva tajemné komnaty za krbem s tou ženskou), stejně byla několikrát přerušena scénami odjinud. Sám jsem sice milovníkem francouzských komedií, i když často spíše těch poetičtějších a umělečtějších, ale docela si libuji v komedii v různých podobách. Popravdě jsem očekával cosi trochu víc inteligentního, možná i absurdního, ale tohle mi připadalo jen často (s přibývajícími minutami stále víc) nesnesitelně bláznivé a šílené. A taky zdlouhavé. A některé fantaskní nápady, jako např. získání prstenu z muzea v autě pomocí vyvolání(?) požáru na dálku či následný výbuch spojením dvoch vzlétnuvších prstenů, tu působí svým zpracováním tak nedomyšleně, až jsem měl pocit, že to jen tvůrce jednoho dne napadlo, tak si to prostě zrealizovali, aniž by všechny ty napřirozené fantaskní nápady nějak hlouběji propracovali a dali jim v rámci žánru patřičnou logiku či smysl. No nic, s Poirého tvorbou se zřejmě míjím ještě víc, než jsem si myslel, ač zatím stále vkládám velké naděje do jeho hudebního filmu Mes meilleurs copains (1989), tak uvidíme... [45%] (30.12.2022)

„Zaživa ji rozsekáme na kusy a vyrveme jí jazyk z úst. A žaludek ať jí krysy sežerou!“ - „Na mém území se ženy mučit nebudou…upálení zaživa postačí.“ Co naplat, Godefroy byl prostě gentleman…Z filmu jsem v dětství viděl vždy sotva kousek, tak jsem se po letech rozhodl si ho pustit konečně celý. Do „přenosu“ (cca 20 minut) mi téměř nic zábavného nenabídl, ale pak se snímek přece jen těžkopádně rozjede. Ačkoliv je nutno dodat, že Návštěvníci jsou obrovsky nevyrovnaní. Tahle totálně střelená francouzská komedie totiž krom zápletky v cestování časem sází především na hodně jednoduchý humor. Ten sice mnohdy až překvapivě dobře funguje, ale zároveň je tu celá řada spíš hluchých pasáží bez jediného povedeného či vypointovaného vtípku. Prakticky všechny fóry prodá ústřední dvojka, která září (zvlášť Clavier baštící jídlo i s celofánem, umývající se záchodovou vodou, shánějící louči či užívající lék proti hnilobě se do své role krásně položil), ale mnohdy rozpačitost scén nezachrání ani ti dva. Lepší 3*, pokračování si asi nechám ujít. (29.03.2020)

Návštěvníci patří nejen k těm nejlepším francouzským komediím, ale především stojí i za zamyšlení. Kromě té legrace, kdy se rytíř a jeho sluha ze středověku konfrontuje s naší dobou, nám tvůrci předkládají (na to, že je to vlastně jen taková fraška) sci-fi prvky, které už fraškou nejsou. Nelze nalézt chybu v žádné jejich teorii cestování v čase a to ani v laické rovině. Nevím ovšem, jestli to byl záměr nebo náhoda. Ale to asi není to hlavní, co je na filmu nejvíce obdivované. Samozřejmě jde o tu srandu i herecké výkony a určitě i příběh. Rozhodně se jedná o unikát, jelikož druhý díl je asi největší pičovina, co jsem kdy viděl. Vlastně jsem jej ani nedokoukal a to už to zkouším nějakých dvacet let. Tyto Návštěvníky jsem viděl nyní už osmnáctkrát. (25.09.2014)

Když jsem tuto výbornou komedii sledoval prvních 15 minut , tak jsem si říkal , že to přece nemůže být komedie ( useknuta hlava a tělo které chodí bez hlavy ) a myslel sem , že je to nějaky historický velkofilm.Jenže pak se strhne lavina , která je plná hlášek a nezapomenutelných vtipných scén.Hlavní podíl na vtipnosti má především Christian Clavier a když provedl něco vtipného ( a že toho bylo opravdu moc ) , tak se přiznávám , že jsem se smál i nahlas.Film má velmi zajímavý scénář a dobré provedení a hlavně rychlý spád , takže se nelze u toho filmu nudit.Jednoznačně jedna z nejlepších francouzských komedii. (26.08.2006)

Dnes už kultovní film. Vzhledem k příběhu (cestování časem je mé oblíbené téma) pro mne nejlepší francouzská komedie všech dob, předstihující i Četníka ze Saint Tropez. Reno a Clavier v té nejlepší formě. Herecký koncert, který nenudí ani po několikakerém shlédnutí, naopak s dobou zraje jako víno! Bravo Jean-Marie Poiré! Jedinečný snímek podtrhuje ideálně zvolená hudba Erica Leviho (Era). Film, u kterého bych chtěl být při natáčení... (01.08.2005)