Obsahy(1)
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.
Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí - Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu vypadne. Pohádka má šťastný konec - Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása. (wikipedia.org) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (237)
Moje nejoblíbenější hra z divadla Járy Cimrmana. Od malička jsem bydlel přímo naproti tomuto jedinečnému divadlu a ačkoli tomu tak bylo, bohužel sem se tam nedostával příliš často. (možná to bude taky tím, že všechny lístky na přestavení většinou mizely během 5 vteřin). Neuvěřitelná originalita těchto českých herců a to, jak ke všem dílům přistupují .. Znám všechny díla a rovněž jsem vlastníkem všech původních nahrávek oněch divadelních her. Všechny komentovat nebudu-všechny jsou výborné. Ale toto dílo je pro mě něčím ještě lepším. Myslím, že bych mohl vypsat slovo od slova toto dílo, jen je škoda, že podobnou paměť nemám i na jiné věci.. Aneb díky moooc !! ( citovat nebudu, pouze na vyžádání :P ) ()
A nejhorší jsou trpaslíci... ano ano, přátelé, Jára Cimrman tohle věděl daleko dřív, než J.R.Tolkien spatřil světlo Středozemě a rozdělil tenhle malý národ (ne náš, oslíci) na Trpaslíky a Skřety. ..Nebo to spolu nesouvisí??.. Jednou jsme jeli se ženou a dvěma malými dětmi ( tehdy necelých 5 a 7 let ) na dlouhou cestu autem, více než pět hodin. Asi mnozí víte, jak se těžko děti na tak dlouhou dobu zabaví. Pak řidič a cestovní šaman výpravy v jedné osobě ( sám veliký Já ) dostal nápad pustit v přehrávači záznam hry z DJC "Dlouhý, široky..." Záznam se otočil snad čtyřikrát, a to na přání dětí a na konci cesty bychom nejraději jeli ( a poslouchali ) dál. O tom, že kluci byli celou cestu úplně hodňoušcí, ani netřeba psát. Co dodat, tohle opravdu stojí vždy za vidění a slyšení ( nebo aspoň slyšení:) ()
Zatím jsem se nezačal pilně učit cizím jazykům, takže zrak mi stále slouží, tudíž jsem mohl vidět tuto geniální pohádku, která u dětí propadla. Společně se Záskokem patří toto legendární dobrodružství dvojčat Jasoně a Drsoně mezi moje nejoblíbenější Cimrmany, byť konkurence je velká jak Obr Koloděj. Na rozdíl od mého komentáře je tato hra vtipná od začátku do konce a divák se baví, až radostí podupává jako králík. Pokud chcete s Cimrmany začít, doporučím vám začít s tímhle kouskem, protože je dle mého nejživější a pro neznalého začátečníka nejlépe stravitelná hra. ()
Další z řady legendárních her Divadla Járy Cimrmana, která je vysoce hodnocena. Tady se ovšem budu s většinou rozcházet. Vždycky mi přišlo, že až moc kopíruje/paroduje pohádky a je v ní méně vlastní invence než v těch nejpovedenějších hrách (Dobytí severního pólu, Záskok, České nebe, Švestka). Přiznám se, že mě svého času odrazoval i nekritický obdiv hry u mého tehdejšího okolí. Přišla mi spíš průměrná a pár lidí ji stále vychvalovalo až do nebes a citovalo hlášky, které se mi spíš zprotivily. Úplně špatná určitě není, nicméně si ji na rozdíl od jiných opakovaně nikdy nepouštím. ()
Tak opět naprosto bezchybná záležitost. Jára Cimrman byl očividně renesanční člověk, protože také v kategorii pohádka nemá konkurenci. Z dětství jsem si pamatovala pouze proměnu Zlatovlásky v ženu, ale hra je nabitá skvělými scénami od začátku do konce. Nejvíce se mi líbí návštěva u Děda Vševěda, která je opravdu dotažená k úplné dokonalosti. Pro mě, vedle Záskoku, zatím nejlepší hra! ()
Galerie (8)
Zajímavosti (15)
- Tato hra má, co se týče audiovizuálního záznamu, svého předchůdce. V roce 1987 byla natočena stejná hra ještě v Divadle Solidarita pro Československou televizi a na VHS. Obsazení se moc nelišilo. Rozdíl byl, že v přednáškách vystoupil Ladislav Smoljak, coby technik vystoupil Genadij Rumlena. Ve hře pak jako Zlatovláska vystoupil Jaroslav Vozáb a jako Děd Vševěd Jaroslav Weigel. (mnaucz)
- Ladislav Smoljak v rozhovoru prozradil, že prvotní inspirací k pohádce byla touha vidět Miloně Čepelku v růžovém princovském kostýmu. (gjjm)
- Na snímku je velice značně slyšet, že se často meziaktní hudba překrývá s hudbou v sále a s postsynchronem dodaným, aby byla meziaktní hudba lépe slyšet. Často je možné tedy slyšet hudbu dvakrát. Ze sálu a z postsynchronu. Často je také hudba jiná, neboť originální hudba meziaktní hudba mezi obrazy bývá delší. (mnaucz)
Reklama