Reklama

Reklama

Dlouhý, široký a krátkozraký

(divadelní záznam)
Pohádka
Česko, 2006, 84 min

Obsahy(1)

Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.

Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí - Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu vypadne. Pohádka má šťastný konec - Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása. (wikipedia.org) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (237)

Skylwalker42 

všechny recenze uživatele

Inu, co napsati. Každá hra je výborná v tom nejlepším slova smyslu. Tato je hodně "výpravná" a opět smích po celou dobu. A nejvíce u rýmů u dědečka Vševědy. A jaký rým vystřihne pan Brukner se skvělým zakončením, je naprosto dokonalé. Mám rád americké komedie, ale tento nádherný a laskavý HUMOR je převyšuje o několik dimenzích výš. Je to náš národní klenot. ()

boshke 

všechny recenze uživatele

Jako zanícený cimrmanolog, schopný hodiny a hodiny vyprávět repliky ze všech her krom Českého nebe, se kterým jsem ještě žel neměl tu čest, snad ani nemohu jinak. Mohl bych pár her vyzdvihnout, avšak žádnou bych nedokázal označit za slabší či méně oblíbenou. Stejně ode mne každá dostane "kilo", tak co... 100% ()

Reklama

Jarisko2 

všechny recenze uživatele

A nejhorší jsou trpaslíci... ano ano, přátelé, Jára Cimrman tohle věděl daleko dřív, než J.R.Tolkien spatřil světlo Středozemě a rozdělil tenhle malý národ (ne náš, oslíci) na Trpaslíky a Skřety. ..Nebo to spolu nesouvisí??.. Jednou jsme jeli se ženou a dvěma malými dětmi ( tehdy necelých 5 a 7 let ) na dlouhou cestu autem, více než pět hodin. Asi mnozí víte, jak se těžko děti na tak dlouhou dobu zabaví. Pak řidič a cestovní šaman výpravy v jedné osobě ( sám veliký Já ) dostal nápad pustit v přehrávači záznam hry z DJC "Dlouhý, široky..." Záznam se otočil snad čtyřikrát, a to na přání dětí a na konci cesty bychom nejraději jeli ( a poslouchali ) dál. O tom, že kluci byli celou cestu úplně hodňoušcí, ani netřeba psát. Co dodat, tohle opravdu stojí vždy za vidění a slyšení ( nebo aspoň slyšení:) ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Společně s Vraždou v salonním coupé Českým nebem a Zaskokem patří Dlouhý Široký a Krátkozraký k vrcholům Cimrmanovy tvorby. Nemám jedinou výtku i po stopadesátém zhlédnutí je to stále ono. P.S. Hru jsem měl možnost vidět naživo a i na to že herci mají svůj věk hráli jako o život. Pan Penc je mimochodem IMHO lepšíí král než Hraběta. ()

Bianca. 

všechny recenze uživatele

Tak tuto divadelní hru opravdu zbožňuji. Výborné hlášky, které doslova zlidoví. Pokud se chce člověk opravdu zasmát, tak doporučuji :) hlášky jako: princezna:"A nevadí mu ani moje vousy", princ: "A proč by mi měli vadit, můj královský otec je má taky" a král reaguje "Copak u otce se to snese" :D nebo "Koloděj už pláče" .... "A jsou to opravdu slzy?" odbourají zaručeně každého :D ()

Galerie (8)

Zajímavosti (15)

  • Na snímku je velice značně slyšet, že se často meziaktní hudba překrývá s hudbou v sále a s postsynchronem dodaným, aby byla meziaktní hudba lépe slyšet. Často je možné tedy slyšet hudbu dvakrát. Ze sálu a z postsynchronu. Často je také hudba jiná, neboť originální hudba meziaktní hudba mezi obrazy bývá delší. (mnaucz)

Reklama

Reklama