Teď se nedívej

Překvapivě je Don't Look Now velmi kvalitním mysteriózním hororovým thrillerem s výbornou hudbou Pina Donaggioa a velmi přesvědčivými výkony ústřední dvojice Sutherland/Christie. Ačkoli zde čas a děj na žebříčku důležitosti obsazují až jedny z posledních míst, což mi většinou u hororu vadí, bavil jsem se dobře a vůbec jsem se nenudil. Donald Sutherland i Julie Christie hráli skvěle a značná symbolika filmu (důraz na rudou barvu a vůbec plno dalších věcí) se mi líbila. Některé scény jako ta s lešením nebo finální naháněčka jsou velmi silné a napínavé. Příjemné překvapení, které musím doporučit. (15.10.2011)

Asi nejlepší na celém filmu je prvních a posledních 20 minut. V těch mě to uchvátilo a u úvodní scény jsem měl dokonce pocit, jak kdybych koukal na předchůdce Inland Empire (což chápejte jako obrovské plus). V čase mezi tím mi to připadalo zbytečně rozvleklé a jelikož se to posouvalo příliš pomalu a ta skvělá počáteční atmosféra z toho opadla, celkem jsem se i nudil. A ta sexuální scéna sice mohla být tehdy odvážná, ale vleče se fakt zbytečně moc. Její sbližovací význam jsem pochopil celkem rychle, fakt to šlo zkrátit. Je v tom i zajímavá a chytře použitá symbolika a vlastně na ní celý film stojí, jenže mám pocit, že to buď nebylo domyšlené, nebo mi toho dost uniklo, jelikož to bylo v té prostřední části. Problém je, že ani nemám chuť to zjišťovat znovu, jelikož mě to až tak neoslovilo. A proto tenhle film asi nikdy plně nedocením. Možná časem, za pár let. Ale po filmařské stránce to bylo zdařilé, hlavně kamera se mi moc líbila. Btw, jsem rád, že to skutečně bylo psychologické, ačkoli o postavách jsem věděl málo. Lepší 3* (18.10.2020)

Z mého pohledu poměrně zdlouhavá nuda. Příklad toho jak se v Evropě 70.let točí horory. Jenže to bylo spíš víc psycho,horor, na který musíte mít náladu a tu já jaksi neměl. Nebýt celkem slušné depresivní atmosféry a poměrně zdařilých hereckých výkonů, zvlášť postava Laury (která je moc hezká), není se na co moc koukat. (02.11.2014)

Pro mě naprosto nepochopitelně oslavovaný film. Krom úvodu, závěru a vyhlášené souložící scény je to totiž nuda šeď, kde se skoro vůbec nic neděje. Nebo respektive děje se, ale není to zajímavé. Neoslovilo mě to ničím - žádná atmosféra, napětí pocítěno možná tak v pár sekundách, dýchala z toho taková ’rozbitost’ zapříčeněná nelogickým střihem. A potenciál Benátek je trestuhodně nevyužit. Nějaký "zlověstný pocit", intenzita, nebo podprahové signály, nezaznamenal jsem nic z toho. Nuda. Měl jsem dát na Rob Roye, který mi zakázal se na to podívat... (18.12.2010)

Teď se nedívej od Daphne du Maurierové je o znejistění, navození pocitu začínající paronie, manželském svazku v krizi a o Benátkách. Těch na turisty prostých, zato však plných zapadlých uliček, které za mlžného úsvitu či soumraku nabízejí atmosféru jakou byste v jiném městě hledali jen marně. Teď se nedívej od Nicolase Roega není o znejistění, navození pocitu začínající paronie, manželském svazku v krizi, natož o Benátkách. Těch na turisty prostých, ani žádných jiných. Předloha od Daphne je úderná padesátistránková povídka. Adaptace od Roega je rutinní a bezmála dvojhodinová. A to jsou zcela zásadní kameny úrazu. Nenudí to pouze díky Sutherlandovi, odhalené Julii Christie, závěrečné pasáži a červené barvě. (08.08.2008)