Na konci všech válek

Tradiční film ze zajateckého tábora, kde každý den není posvícení. Trochu mě to zklamalo. Čekal jsem realistickou drasťárnu plnou vzdoru, drsných výrazů a bojovného ducha. Skutečnost byla tenkrát jiná, takže se podle toho natočil film. Postavy mě bohužel nijak neoslovily, byly ploché, jako thaiský prostitut. Herecké výkony rozhodně nebyly uvěřitelné, jediná postava, které jsem to sežral, byl hlavní japonský dozorce. Robert Carlyle mi místama vadil, to samé se dá říct i o postavě Ciarána McMenamina. Snad jen Sutherland mi přišel zajímavý. Děj byl nečekaně nudný, za celou dobu se nestalo vůbec nic zajímavého, bylo to v podstatě vypravění o tom, jak stavěli železnici. Umírání hlady, nemocema nebo mučením zde bylo tak suše podáno, že když jsem se u toho přežrával vánočním cukrovím, ani jsem se nezamyslel nad tím, jak příšerně se na to umíralo. Závěrečné ukřižování mi přišlo až komické. Nevím, jak to tenkrát bylo, ale dost pochybuju, že by se někdo nechal přitlouct ke kříži a skoro u toho dostával sebemrskačské orgasmy z dobře odvedené, duševní práce. Zatím největší zklamání mých soukromých, filmových Vánoc. 60% 27.12 2009 (27.12.2009)

Most přes řeku Kwai, co nepřešel Tenkou červenou linii.. Že japonský zajatecký tábor není apartmá v hotelu Ritz, už asi není třeba zběhlému divákovi vysvětlovat, ale Cunningham, který dostal k dispozici docela kvalitní herecký materiál, dlouhou dobu nedokáže vykreslením duchovního i fyzického soužení vtáhnout diváka do hry. Bible, Platón a citování z Shakespeara probouzejí bez emočního náboje výší míru empatie ztěžka. Nutno však podotknout, že od mimořádně silné scény s ukřižováním („Do it!“) se snímek o naději a víře v nelidských podmínkách alespoň zdařile vyškrábe do výše kolen Davida Leana.. (08.06.2012)

Velmi působivý a pravdivý příběh z japonského zajateckého tábora za 2.světové války. Z normálních spojeneckých vojáků se za rok pobytu v táboře staly nemocné živé trosky, které zápasily o holé přežití. Krutost Japonců je dána vojenským kodexem, čím krutější zacházení se zajatci, tím více dozorce prokazuje věrnost japonskému císaři. Pravdivý příběh sepsal přeživší anglický kapitán Gordon, který poskytoval svým spolutrpitelům duševní pomoc tím, že založil v táboře jakousi pomyslnou "universitu vědy", kde se zajatci školili ke snášenlivosti, pokoře, trpělivosti a odpuštění. Díky tomu, se situace v táboře dosti zlepšila a "zahanbila" i kruté japonské vojáky. To se projevilo ke konci války, kdy do tábora přijede nákladní auto se spousty zraněných japonských vojáků a hlavní dozorce je vyhání a nechce poskytnout pomoc. Angličtí zajatci za vedení kapit.Gordona těmto zraněným poskytnou pomoc, protože Gordon prohlásí, že : " To nejsou nepřátelé, jsou to jen nemocné a zraněné lidské bytosti, které potřebují pomoc." Nádherný film, hluboce lidský. Nějaké stavění železnice je zde jenom podpůrnou záležitosti, aby se vůbec něco dělo. Nechce se věřit, že takové peklo může člověk přežít. (29.05.2008)

Na konci filmu Na konci všech válek jsem si oddechl,že jsem se konečně prokousal na konec :).Překvapivě mě zklamalo obsazení,kdy tak nějak ušel jen Keifer Sutherland,Carlyle už je s tou svou maniakální držtičkou trapnej a představitel hlavní role je naprostá herecká nula.Děj je celkově nudný,bez spádu,málo se zde za celý film vůbec stane.Dramatické chvíle se tu sice objeví,ale vesměs vyjdou nezáživně,bez napětí či jakéhokoliv zaujmutí.Navíc všechny charaktery jsou prokouknutelné už od začátku a vyvrcholení,že ti zlí nejsou vlastně až tak zlí ,je už jenom zoufalým vyústěním toho,kam celá tato rádobydrsná blamáž spěla od začátku.Život v zajateckém táboře nemohla být žádná idylka,tohle je ale fakt šílený výsměch.Žádná drsnost,neučesanost,špína a strach,vlastně tu vydíme takovej táborák s přísnějším vedoucím.Hloupost a nuda!!! (07.10.2009)

Tak to zkrátka v japonských POW bylo. Japonci naprosto nechápali akt ,,vzdání se nepříteli" který byl v rozporu s jejich vyznávaným samurajským kodexem Bušidó. V jejich očích to byla slabost a zbabělost. Statečný bojovník by se nepříteli nikdy nevzdal - spáchal by sebevraždu. Proto jejich přístup k zajatým spojeneckým vojákům byl od prvopočátku brutální a pro Američany, Brity či Australany naprosto nepochopitelný. Ti to nechápali ani když se karta obrátila a nejen japonsští vojáci, ale i ženy s dětmi páchali hromadné sebevraždy.... I přes výborného Carlyle a Sutherlanda (kterého většinou až tak nemusím) a dost drsné momenty mi to ale na 4 hvězdičky nepřišlo. Tak za 3. (28.07.2011)