poster

Patnáct milionů meritů (S01E02) (epizoda)

  • Velká Británie

    Fifteen Million Merits

Drama / Komedie / Horor / Sci-Fi / Thriller

Velká Británie, 2011, 1 h 2 min

  • Everyone
    *****

    Predem chci zduraznit, ze tento snimek neni o blizke budoucnosti, je o soucasnosti, je to dokonale podobenstvi, ktery sedi na spolecnost 1. a 2. dekady 21. stoleti! To, ze ma futuristicke kulisy, je jen podobenstvi. A podobenstvi je o symbolice. Nasledujici radky jsou sledem uzavrenych postrehu oddelenych podtrzitky. ___ vsudypritomna vyskakujici reklama (dokonce i v koupelne, kde mame chytre zrcadlo, ktere pribylo k rade smart vecicek), ___ sluchatka napojena k iphonum nahradila miniaturni (temer neviditelne) pripojene ke globalni siti - odtrzeni od reality je tim umocnovano; trapne ticho vymizelo ze spolecnost, nutkani ticho rozcisnout nejakou myslenkou neni treba, priliv podnetu (mluveneho slova, hudby), pak jen prohloubi letargii a vyprazdenost, ktera uvnitr trima ___ lide chodi do prace, ale unika jim jeji smysl (jako v Moderni dobe od Chaplina, jsou jen soucastmi stroje, ktera muzou byti nahraditelna; jedinecka identita jedince je vymazana (mraveniste, vceli ul, termitiste) a nahrazena stadnim, chcete-li univerzalnim, ci masovym konzumem, kde pro odlisnost neni prostor...vsechny strhl proud mainstreamu), pro nekoho je onim bicyklem zidle s pocitacem, pro nekoho sedacka autobusu a volant, pro dalsiho je to obrabeci stroj, atd. na ktery se diva jako na otrokare, ktery ho prikoval k sobe pomyslnym retezem ___ unitarnost a homogenita nahradila subjektivitu a originalitu ___ postradaji nadseni - absolutni vnitrni vyprazdnenost, pretechnizovany a odosobneny svet v totalnim protikladu k socialni povaze cloveka ___ skutecny svet a realne aktivity v nem nahrazeny virtualnimi - hra na housle, sport, (Kinect od XBOXu), erotika, sex, atd. ___ jediny unikem z tohoto sveta, zda se byt realizace (reality show, Talent, typicky Simon Cowell), ktera ma ale podoby jeste grandioznejsi virtualni bubliny, ktera vychrli dalsi rychlokvasku, ktera po 3 serii/sezone nikomu neutkvi v pameti ...cela nadeje je vsazena na nazor jednoho (resp. par) porotcu ze showbyznysu, se kterym roste, ale i pada, doslova smysl Vasi existence, protoze seberealizace v alternative zda se byt nedosazitelna ___ vsichni jen sni o lepsim, skutecnem zivote (uz jen ta pisen od skupiny ABBA, ktera se hraje "tak v 569 cover verzi" /kruhem zpet - pro neschopnost teto populace vyprodukovat neco, co odrazi jakoukoliv originalitu/inovaci - nemozne kvuli podobnemu az stejnemu stylu uvazovani - brainwashing - typicky diktatury, omezeni svobody slova, ale staci i prehlceni reklamou, neni prostor pro takrikajic smysluplnou myslenku/, to jen podtrhuje, I have a dream - byt ta pohadka, ci nebe neni zde nic jineho nez realita na zemi a virtualni pseudopohadka je peklo, ze ktereho se snazi vsichni pro tu odosobnenost uniknout), kteremu aniz by si to uvedomovali chybi kontakt s hmotou, realnymi city, at uz pozitivnimi, nebo negativnimi, lide prezivaji, neziji, jako na pristrojich, ve vegetativnim stavu ___ v osobnim kontaktu - lide se neumeji k sobe chovat, exhaltovany smich, hrubost, cynismus, verejne urazky na vzhled, upozonovani na cizi slabosti, atd. ___ prace ve virtualite vystridava odreagovani opet ve virtualite (v podobe her - strilecky; nebo porna), opravdobe peklo v dobe relaxace nastava v momente, kdyz nejde preskocit doterna reklama, pisklavy zvuk upozornuje na nedosatek pozornosti a blokne pristup k siti ci opusteni mistnosti, reklama opravdu dopadne, kam ma, je zcela personalizovana, nelze se ji vyhnout, lide jsou v rukou korporaci, osobni udaje neexistuji jsou ve verejnem prostoru k dispozici korporacim, ktere cili konkretne a tim maximalne efektivne ___ a takhle to jde den co den, clovek nic nevydela, vse co timto osobnim utrpenim za den vydelal a snad by teoreticky mohl z tohoto kolotoce uniknout, tak je onou doternou a neustale dolezajici reklamou nucen ji vyhovet, aby prestalo to nekonecne nalehani...asertivita vymizela, vlastni pohnutky jsou rizeny jen trhem, marketingem, reklamou ___ duraz na maximalni vykon, kdo jen trochu polevi a neni plne fit, tak je presunut, zapomenut, nekompromisne dehonestovan a pro neschopnost odsouzen, jakoby si ostatni lidska soukoli nepripoustela, ze jim se to stat nemuze (mrtvicka z prepracovani v 35 letech, uraz na silnici, atd.), coz hranici s nacistickymi praktiky, kdy neuzitecni/nevhodni jedinci byli zplynovani, jinde presidlovani, co je ale dulezite byli odstraneni z ocich verejnosti, kde nikdo neni stary, slaby, vsichni jsou silni, nadseni, mladi, oddani - takhle vypada svet, kde absolutne vymizela levice ___ socialni nuzky jsou rozevrene temer do nekonecna, je obrovsky rozdil mezi pozlatkem par vyvolenych, ke kteremu tihnou a vzlizi, ti upoceni drici, od kterych se neocekava premysleni, jen rutina, ty ale hreje, ze pod jejich nuznou existenci jsou taci, kteri byli z rad plebsu vylouceni a ti sbiraji po nich odpadky a vytiraji ukapnuty pot ___ toto k prvnim 15 minutam (1. casti), zbytek dilu ve zkratce ___ je smutne, ze clovek treba i celozivotni usili v podobe driny si nikdy neuzije a zemre, nasledne pokud toto dedictvi nepropadne statu, tak ho zdedi pribuzni, kteri mohou byt jiz take tak deprimovani systemem, ze zapomneli mit svoje sny a radeji je investuje do cizi osoby (nekdy zvirete, nekdy nadace) jen proto, ze v nich vyvolala cosi realneho, cit nebo vidi neco, co by je mohlo vymanit z toho sediveho marasmu, ci jen jako mnozi maji/meli spatne svedomi z praktik, ktere uplatnovali pri shromazdovani sveho bohatsvi (typicky temer kazdy miliardar) ___ ve finále, když už člověk dostane šanci, tak to většinou nemusí být, to co si představoval, ale vysvobodí ho to z pozice otroka systému, byť za cenu zaprodání sebe sama, svých snů, nadějí...nakonec do toho půjde, protože je to lepší, než se udřít u pásu, byť má supermoderní podobu bicyklu, ale do zrcadla se již na sebe do konce života nepodívá ___ ve finale clovek nemusi byt vubec stastnejsi jen se musi chovat podle pravidel, drzet krok, plany, delat prescasy, pretvarovat a nakonec si ty penize treba vubec neuzit, jen staci prijmout retoriku a s ni i roli zastupce teto socialni kasty, ze drahe sprerky, hodinky, auto, dum, luxusni dovolena je to, co po cem vsichni lide touzi a drzet pokrovou tvar, pokud dojde na opravdove hodnoty, ktery ma sice kazdy trochu jinde, ale vetsinou se nezakladaji na materialnich zakladech, zpravidla je to rodina a pratele --- symbolika stazenych (ti, co sni o lepsim zivote) a roztahnutych (ti, na ktere jiz sviji reflektory, a na ktere makaji vsichni delnici systemu - celebrity hudebni, sportovni, politicke, atd. - snadno srovnat platy) kridel je u operence z origami dokonala a podtrhuje cely dil serialu - je to personifikace snu o uspechu a lepsim zivote se vsim vsudy vysnena s detskou naivitou a bezelstnosti - a komu je dana sance? tem nejtalentovanejsim? mozna nekdy, vetsinou jsme svedky toho, ze lide jsou hodnoceni na zaklade vzhledu a principu dodrzovani korektnosti/neutrality (gender, rasa, ...) (jednou vyhraje Miss World Asiatka, po druhe Americanka, pak Evropanka, pak Afričanka, i kdyz jsou krasy nesoumeritelne, podobne Nobelova cena, atd.) ci primo pozitivne diskriminacnich kvót - neni divu, ze takovyto system ideastickeho jedince semele (udre se, spacha sebevrazdu - rychle ci pomalu - alkohol, drogy - zde jiz spolecnost vytesnila - v soucasne dobe jsme prozatim na urovni cigaret, nebo svuj vztek ventiluje jinak - agresi na celebrite - jako Chapman na Lennonovi, ci Gavrilo Princip na Ferdinandovi d-Este a mnoho jinych), je to stejne jako s politikou, jen ten zpusob vystrizliveni muze byt odlisny, do te doby lze hovorit jen o naivite, ci ruzovych brylich, o kterych jiz psal Komensky, historie (kontextu tohoto snimku se hodi doplnit lidska) se opakuje, protoze ji prostupuji stale sami lide, jen ma jine kulisy (od napr. trojiho deleni lidu ve stredoveku, nebo kast v Asii, po majetne a nemajetne v soucasnosti v euroatlantickem prostoru) ___ Když se odprostím od současnosti (byť již to tento proces začal), tak jen sledovat (princip followers, subscribers,...) a vydělávat, to je budoucnost, když téměř na vše jednou budou stroje, roboty a umělá inteligence (svět 4.0+). Co budou dělat ti, které se v žádném ohledu nepřekonají levný stroj. Skončí někde v propadlišti společnosti nebo budou pobírat nepodmíněný příjem.(23.10.2017)

  • InJo
    *****

    Strhující dystopie, v níž funguje vše od (mrazivé) zápletky, přes (výbornou) formální stránku, (adekvátní) herecké výkony (Rupert Everett si svou karikaturní variaci Simona Cowella vychutnal), až po (silné) emoce. Pointa je možná trochu předvídatelná, ale zato velmi logická a dokonale stvrzující celkovou bezútěšnost a bezvýchodnost.(27.1.2017)

  • Yardie
    ****

    Určitě slabší epizoda než první. Téma sice bylo celkem silné, ale zpracování mě tak nedostalo. Opět vyhnáno do absurdity, aby bylo zcela jasné, oč běží. Ale nebavilo mě to tak, nebylo to tak vtahující a drásající. Tím nechci říci, že to byla epizoda špatná. Opět krásně nastavuje zrcadlo dnešní společnost a není to extra pěkný pohled. Ale prostě to nebylo tak řekněme depresivně zpracováno. Ale plní to to, co má. Je dobré to vidět. Howgh!(4.6.2018)

  • Cimr
    *****

    Vzpomínáte si na ten pocit, když jste na kreditní kartě banky Virgin Money uviděli logo punkové skupiny Sex Pistols? Z tohoto dílu Black Mirror dýchá podobný zmar. Vše co je mimořádné, opravdové, alternativní, časem pohltí mainstream, a stane se z toho prázdná zábava pro masy, prostředek k vymývání mozků...Dočkáme se zde také vynikajícího, ostře ironického zpodobnění talentových soutěží (Judge Hope jako rozkošná parodie na Simona Cowella, neustále opakující fráze typu "tak tohle bylo to nej***** vystoupení, jaké jsem kdy viděl!"), a nenápadně geniálního závěru (jak píše uživatel patmull - bylo to skutečné okno nebo jen další obrazovka..?).(18.3.2017)

  • Ghoulman
    *****

    Podle mého nejpovedenější a nejkomplexnější díl seriálu, ukazující naprosto přesně, na co je lidská bytost v dnešní západní společnosti regulována. Máme zde iluzivní statky, předměty štěstí, které nejsou už ani hmatatelné a nemají se skutečností cokoliv společného. Sociální sítě jako facebook a instagram se stávají opiátem naší každodenní existence. Naplňují jedinou opravdovou potřebu dneška a to být viděn na obrazovce, abychom si vůbec ještě připadali reální ve skutečnosti. Náš život je řízen vytvářením našeho obrazu ve virtuálním světě, stáváme se dobrovolně kódem o jedničkách a nulách. A pro udržení naší duševní neaktivity je k dispozici další skvělý cíl - nejvyšší ideál lidství, který obecně vzato dnes sestává především z kariérního růstu a seberealizace (ostré lokty jsou samozřejmě podstatnější, než ohledy na druhé a stávají se jakýmsi morálním postulátem číslo jedna). A aby to bylo ještě lepší, seberealizace a kariérní růst se nám navíc předkládají s pouhým dvojím možným cílem – ve vydělání velkého množství peněz a v rozšíření vlastní proslulosti. Jednou větou, dnes je nejvyšším cílem většiny lidí stát se hvězdou. Jenže status celebrity již ve své podstatě znamená vlastně jen další formu otroctví - většina jedinců s podobnou touhou si neuvědomuje, že se spíš než nesmrtelnou ikonou stanou cvičenou opičkou v rukou producentů a jiných mocipánů. A že po jepičím životě hvězdičky nejspíš stejně skončí na smetišti dějin. Již se nechceme stávat vlivnými, abychom svět a druhé změnili. Nechceme být mocnými pro ideál. Naším ideálem je být vlivný, být mocný – a už vůbec jakoby nezáleželo na způsobu, jakým se k moci dostaneme. Sláva už není vedlejším produktem umění – umění je regulováno na vedlejší produkt slávy. Lidé jako Tarkovskij nebo Brando, kteří milovali tvorbu, ale nenáviděli "hvězdnost" jsou již anachronismem. Avšak tu největší devízu Patnácti milionů meritů vidím v prozíravém upozornění na nejzrádnější aspekt dnešního kulturně-ideologického „náboženství“. Jedna z nejhorších věcí, co se v posledních letech v kultuře děje, je zavedení momentu revolty jako nedílné součásti toho, co je IN. A tak i ikony, které ze své podstaty podvracely pop-kulturní průmysl, jsou vyvěšeny v pokojích náctiletých teenagerů hned vedle popových superstar. Kurt Cobain zoufale dlí vedle rozesmáté Katy Perry, podobizna Johnnyho Rottena se houpe na tašce zhýčkané slečny z bohaté rodiny, která pojídá v tramvaji hamburger z Macdonaldu a stěžuje si na zápach z bezdomovce, který dlí v její blízkosti, etc. Jak potom chcete současný kulturní stav změnit, když už ani vzpoura není ničím víc, než pouhou pózou?(3.11.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace