Anděl Páně

Po dlhej dobe filmová rozprávka, ktorú smelo môžem zaradiť po boku overených klasík typu Perinbaba, Tri oriešky pre Popolušku či Princezná so zlatou hviezdou na čele. Klasika, ktorá sa nebojí zaradiť do príbehu moderné dialógové i výrazové prvky v tradícii českého humoru, robiaceho si srandu z čohokoľvek. (07.01.2021)

Dvojice domýšlivého anděla Petronela a poťouchlého čerta Uriáše se dokonale strefila do diváckého vkusu. Zvlášť v žánru, který to má u tuzemských diváků sakra obtížné. Česká pohádka je roky v přetěžké krizi, chybí pořádní autoři, páč se nedá furt přehrabovat v Němcové a dalších. Ač se jí scenáristka Lucie Konášová, která napsala velmi slušnou Dobrou čtvrť, nechala lehce inspirovat. Pak už ovšem pracovala na vlastní látce. Příběh je prostý, ovšem originální a plný laskavého humoru. Hoši tam nahoře zlobí, nezbedný anděl musí dolů na zemi, kde má za úkol do Štědrého dne napravit alespoň jednoho hříšníka. Stejně jako nahoře i dole čeká řada zářivých hereckých hvězd, mnohé musel režisér podle všeho prosit na kolenou, ale vyplatilo se, ač si hlavní krajíc logicky ukrajuje znovu totálně přesný Ivan Trojan. Zásadní pochvalu ale zaslouží Jiří Strach, který původně televizní pohádku protlačil do kin, poradil si s malým rozpočtem, dokonale se popasoval s rytmem vyprávění a je velká škoda, že se nenašel nějaký producent, který by látce věřil stejně jako on. Prostě by zmizel ten papundekl a vznikly pořádné kulisy. Každopádně berme, co máme. Ze země vydupaná radost. (23.07.2017)

Strachův první Anděl Páně rozvířil tehdy naše veskrz dosti zkažené a (pod)průměrné pohádkové vody a přinesl vesměs pohodovou vánoční podívanou s nejedním scenáristicky zajímavým nápadem a náboženským odkazem. Bylo vtipné vidět kontrast mezi nadýchaně bělostným a na první pohled bezstarostným nebem a poněkud šedavou a morálně zkaženou zemí, které z černých hříchů nepomohl ani bělavý sníh. V některých scénách možná tvůrci trochu tlačili na pilu s humorem a odkazy na svaté a v závěru mě trochu překvapila reakce Dorotky vůči Maxmiliánovi coby tulákovi, nicméně i tak se jedná stále o kvalitní a mile natočenou pohádku. Slabší čtyři hvězdičky! P.S. Trojan s Dvořákem měli mezi sebou skvělou chemii. (24.12.2020)

Pokud máte rádi S čerty nejsou žerty, tahle pohádka vás rozhodně nezklame. Nepřijdete o sympatického českého čerta (Jirka Dvořák rulez), zasmějete se vypointovaným dialogům, navrh dostanete lehce načrtnutou love story. Věčná škoda, že Strach netočil přímo pro kina, ta televiznost je někdy trochu rušivá a o infantilním nebi raději nemluvě (pozemská část příběhu je mnohem životaschopnější). Suma sumárum příjemné překvapení - že by česká pohádka chytala novou slinu? (16.12.2005)

Jakou příhodnější pohádku si člověk 23. 12. může pustit, než právě pohádku, která se tento den odehrává. Úvod byl celkem sympatický. Myšlenka s přetransformováním hříšníka je typicky vánoční a měla v sobě značný potenciál. Bohužel, pohádce velice brzy došel dech a spíše diváka nudila. Herecky je pohádka dosti nevyvážená. Od vynikajícího Trojana s vynikajícím umírajícím Bartoškou až po krajně nezajímavý a nevýrazný zbytek. Pohádka také obsahuje spousty velice zvrácených sexuálních narážek, ze kterých se mi ježily chloupky v rozkroku. Taktéž mě velice zaskočila nehorázná láska hlavní hrdinky k bohatému hraběti, či jaké společenské postavení vlastně zaujímal, kterého nepoznala, i když stál hnedle vedle ní. K zamyšlení mě poté přivedla další vyobrazení čerta v civilu jakožto myslivce. Z mého pohledu se tedy jedná o pořádný pohádkový podprůměr a značné zklamání. Jako by se u nás vytratilo umění vytvořit kvalitní pohádku. Pokud se něco významně nezmění, tak se obávám, že i děti našich dětí budou stále obdivovat ty samé pohádky, na kterých vyrůstali naši rodiče. (24.12.2016)