Copying Beethoven
Klang der Stille
Beethoven árnyékában
Copying Beethoven
V tieni Beethovena
Režie:
Agnieszka HollandKamera:
Ashley RoweHrají:
Ed Harris, Diane Kruger, Matthew Goode, Ralph Riach, Phyllida Law, Joe Anderson, Angus Barnett, Nicholas Jones, Bill Stewart, Matyelok Gibbs, Viktoria Dihen (více)Obsahy(1)
Aby složil svou Devátou symfonii, musel být svobodný – ve všem... Jemný příběh o posledních letech života Beethovena – jeho vášni, žádostivosti, utrpení, jeho lásce a jeho genialitě. Beethoven právě dokončuje Devátou symfonii, jeho nejvýznamnější dílo. Je hluchý, nemocný, ve špatných náladách, zpitý a naprosto sám. Lidé ho obdivují a zároveň jím pohrdají, nikdo mu nerozumí a není zde nikdo, kdo by mu pomohl v jeho nejhorších chvílích – až na mladou ctižádostivou skladatelku… jeho múzu… strážného anděla… který se objevil v jeho životě. Jejich vztah, nejprve neohrabaný až trapný se brzy změní v opravdové přátelství a vzájemně prospěšné hudební partnerství. Partnerství, které umožnilo premiéru Deváté symfonie a dalo v posledních chvílích Beethovenovi mnoho štěstí a poklidu. Leitmotivem filmu režisérky Agnieszky Hollandové je svoboda, svoboda ducha a tvorby, ničím neomezena, protože jen tak lze v umění dosáhnout pravdivosti. (Česká televize)
(více)Recenze (100)
Mistrovsky namaskovaný Ed, který se snaží až se mu to nedá věřit. ()
Geniální hudba Ludwig van Beethovena, tento film zachránil. Dějově mě film jaksi minul, i když příběh filmu není zas tak špatný, ale jak zazněla božská Beethovenova díla, tak mě naplnila boží fascinace, to nepopírám. Dost pochybuji, že Ludwig van Beethoven, skladatelský zjev, se takhle nějak opravdu ve skutečnosti nerudně projevoval. I když si samozřejmě nemůžu být jistý. Někdy to tak bývá že géniové mají někde ubráno. Nicméně nebýt té hudby tak nadšení z filmu zcela vyprchalo. ()
Komorní příběh posledních dní Ludvika van Beethovena, je to svědectví o další, ne příliš známé, stránce osobnosti tohoto génia. Herecké výkony Eda Harrise a Diane Kruger jsou civilní a přesvědčivé. Když má Harris do Beethovenovy role vložit drama, vloží ho tak, že divákovi mrazí v zádech. Když má být Beethoven zlomený muž, Harris to očividně prožívá naplno. Diane Kruger je milá, příjemná, ale odhodlaná jít za svým cílem. Ve filmu není nouze o krásnou hudbu (logicky) a o nečekené poetické a lyrické záběry. Nestalo se mi, že bych se během filmu nudil. A teď výtky: Zásadní scéna, kdy Beethoven diriguje s pomocí svého anděla strážného je dle mého příliš natáhnutá, a navíc - působila na mně spíše komicky. Dále - tuhle scénu bych si představoval jako vyvrcholení filmu - ale po něm následuje ještě třetina. Další drobná výtka: film si moc hraje na Amadea - třeba to je jen můj pocit, ale schéma filmu je mu hodně podobné. Poslední scéna už mi přišla naprosto zbytečná a marně pro ní hledám význam. A co mi přišlo vysloveně jako pěst na oko, byla pěstěná angličtina Diane Kruger - k roli se to absolutně nehodilo. Dávám 75%, zaokrouhleno na 4*. Přes mé výtky se mi to hodně líbilo. ()
Film pri ktorom všetci čakajú, kedy zaznie Óda na radosť. Všetko predtým a potom je už viac menej zbytočné naťahovanie času. Samozrejme úlohou režisérky bolo vyburcovať diváka natoľko, aby si tento jediný silný moment filmu patrične užil, a zabudol na všetky dovtedy napáchané filmové nedostatky. Príprava na moment bola výborná. Vykresliť geniálneho Beethovena ako zatrpknutého humusáka žijúceho vo vlastných výkaloch bolo terno. Divák sa tak dostal do pomyselného tranzu kedy si nevšíma mŕtveho a hnijúceho bezdomovca na ceste a zameria sa na hudbu vychádzajúcu z parfumérie oproti. Režisérka vsadila na to že nedostatok kulís či inej výpravy sa dá zamaskovať poriadnym nasvietením 40Watových sviečok. A pošetrila aj na herectve, kedy kástingom prešli mená od ktorých už dopredu nikto nič nečakal. A je to tu hluchý maestro diriguje koncert. Ešte nič...ešte nič... ánó Óda na radosť a zasa nič (môj pohľad hudobne nevzdelaného primitíva). Tím mal film skončiť, aby si zachoval aspoň nejakú tú nadobudnutú silu. Nie on pokračuje ďalej a snaží sa dokonca navodiť romantickú atmosféru. Agnieszka asi zabudla, že k humusákom sa city nechovajú. Film končí a ja len krútim hlavou so slovami nie každý Mozart má svojho Formana. ()
Výroky Beethovena udivují např."Každý si myslí, že žiji ve světě ticha. To není pravda. Moje hlava je stále na prasknutí plná zvuků. Nikdy nepřestanou. Mým jediným uspokojením je, když je napíšu. Bůh zamořil moji mysl hudbou...." nebo "Hudba se nikdy nemění." Jedná se o další skvělý film z "pera" Agnieszky Holland, které si vážím čím dál tím více. Vtipný pohled na to, jak Anna Holtz v podání Diane Kruger diriguje napřed Beethovenovi, aby sám se svou hluchotou dirigoval svou symfonii. I přes tento vtipný moment filmu(vyjma několikrát odhalenou chlupatou hruď Eda Harrise) mě uchvátila scéna kde při dirigování kopíruje sám kameraman náladu hudby a její dozvuky gradují i s třesem obrazu což je brilantní nápad podobně jako následná forma toho, co asi Beethoven slyšel při potlesku a také jedna z posledních scén kde Beethoven diktuje svou představu další symfonie a popisuje její význam slovy - skoro až literárně. Podle mě film zobrazuje skladatele takového, jaký skutečně byl, ale k plné dokonalosti mi chyběla nějaká těžce popsatelná maličkost. Chválím Eda Harrise a Diane Kruger. ()
snimok odhalujuci posledne dni vynimocneho skladatela, nam ho predstavuje ako dynamicky zijuceho rojka, ktory dostal poslanie od boha...tento film je pravdupovediac urceny pre menej narocnych divakov, ktori si radi vypocuju unikatne muzicke diela (scena 9. symfonie mi priniesla peknych par zimomraviek) a taktiez beethovenove pohnutky... mna trosku film sklamal svojou tvrdostou a neschopnostou rozvinut hlbsiu myslienku nez tu, ze beethoven napriek hluchote bol genius, a preto mi postava anny holtz pride uplne zbytocna, aj ked kruger sa ako tak drzi, no oproti harrisovi je len sedou myskou...55% ()
Film se věnuje posledním třem rokům Beethovenova života. Je to příběh plný emocí, poukazuje na ctižádost a sebevědomí geniálního skladatele, který si byl plně vědom své vyjímečnosti. Říká se o něm, že byl nerudný a vzteklý, ale přece ho dokázala "zkrotit" Anna Holtzová, která byla jeho asistentkou (jak bychom dnes nazvali funkci opisovačky not ). Stála při něm v jeho posledních chvílích života a přinesla mu trochu štěstí do jeho staromládeneckého života. Podle mého mínění zahrál Ed HARRIS tuto úlohu jedinečně - při dirigování "Ódy na radost " mi svým výkonem vyrazil dech ! A Diane KRUGEROVÁ byla tak milá a báječná jako by se v té době narodila. Možná, že filmu chybělo více lyriky a romantiky, ale to bylo z období, kdy Beethoven byl již hluchý a tato okolnost z něj dělala neřízeného hrubiána. Jenže byl to génius ! Dovolte, abych zde popsala jednu příhodu, která se stala,když byl Beeethoven na léčení v lázních Teplicích v Čechách. Byl na procházce se svým přítelem Wofgangem Goethem, když tu proti nim šel celý císařský dvůr v čele s císařem. Goethe sundal klobouk a zdvořile se uklonil. Beethoven aniž mrknul okem ostentativně šel dál... "Proboha, proč jsi nepozdravil císaře a jeho choť "? ptal se překvapený Goethe. "Protože císařů, králů a knížat je plná Evropa, ale Beethoven je jenom jeden." odvětil s úsměvem Beethoven. ()
Krásná hudba, nic víc? ()
Film vlastně není o Beethovenovi. 1) Zobrazuje tvůrčí proces obecně, genialitu tvůrce, lásku a pokoru. Když vás obklopí ticho, vaše duše zpívá. Film vypráví o umělecké tvorbě a hudbě._____ 2) Přepisovačka not Anna Holtzová je fiktivní a mám pocit, že totéž platí o jejím milém, architektu Martinu Bauerovi. V uvedeném období byl už Beethoven zcela hluchý a určitě nemohl komunikovat předváděnými způsoby. Film je prostě jen inspirován Beethovenovým životem._____ 3) Snímek jsem si vybral ke sledování, protože Hollandová, protože Goode a protože Beethoven. Ovšem navzdory těmto highlightům to byla dost utahaná podívaná._____ 4) Součástí ponudnělého snímku jsou nicméně dvě pětihvězdičkové scény: výstava budoucího mostu přes Dunaj a především asi dvacetiminutové Beethovenovo dirigování. Missa solemnis i 9. symfonie byly uvedeny 7. května 1824 spolu s příležitostnou předehrou Zasvěcení domu (Zur Weihe des Hauses) v divadle U Korutanské brány (Am Kärtnertor)._____ 5) Film zobrazuje zhruba jeden týden tvůrcova života a činí tak jakoby zvenku z pohledu přepisovačky not. Na konci pak jen letmo proletí posledními třemi roky Mistrova života._____ 6) Naštěstí jsem dílo viděl v českém dabingu, angličtinu bych u Beethovena asi neskousl._____ 7) Z hereckého obsazení mě zaujali 56letý výborný Ed Harris (Beethoven), 24letý pěkný Joe Anderson (Beethovenův synovec Karl) a 28letý Matthew Goode (architekt Martin Bauer, autor návrhu stavby mostu). ()
60 % - Logicky se nabízí srovnávání s Amadeem - takže řekněme Amadeus v b moll. Komorní příběh stojí na dvou hercích, Harrisova "exhibice" se tak trochu bije s nevýraznou Kruger (přeci jen, je to modelka, né herečka). Nedostavilo se ale nic tak silného, co by mě strhlo jako Amadeus. Snad kromě Beethovenovy hudby, kterou ale už měli tvůrci nachystanou samotným mistrem. Líbila se mi ale kamera, nádherná hra s malou hloubkou ostrosti - to já můžu :-) ()
Mám slabosť pre vážnu hudbu, Harris bol podľa mňa skvelý, Kruger krásna ,ale to je asi všetko. Malo to byť veľkolepejšie. Takto ten film ostal len v tieni Beethovenovej úchvatnej hudby. ()
Skvělý Ed Harris (v tomhle Beethovenovi jsem se mimochodem viděl - ta zatracená povaha), slavná Devátá v takových kulisách, v jakých nejspíš opravdu zněla poprvé, a pár pěkných myšlenek navrch. P.S. pro překladatele: "Silesia" znamená Slezsko, ty ignorante. (810., 9. V. 2013) ()
Tady se někdo moc snažil napodobit Formanova Amadea, že paní režisérko? I tento poznatek vrcholí při scéně, kdy Ed Harris diktuje Diane Kruger melodii, kterou slyší ve své hlavě - hmm, mám pocit, že tohle jsme už někde viděli :)) No, ale zas tak kritická nebudu, protože to, co předvádí v roli Beethovena Ed Harris je skoro až famózní a charakter jednoho z nejvelkolepějších skladatelů předvedl špičkově i s neuvěřitelným hudebním cítěním. V pozadí bohužel zůstává "dřevěná" Diane Kruger, které jsem lásku k hudbě nevěřila ani za nic (přestože bývala kdysi baletkou, což mi nějak nejde do hlavy). No a nejúžasnější vyvrcholení při premiéře 9. symfonie - to byla lahůdka pro mé uši. Bohužel celkový zážitek z filmu mi kazilo příliš mnoho věcí, tudíž si dovolím tvrdit, že slabší 3* jsou hodnocením tak akorát. ()
Agnieszka Holland a jej pohlad na Beethovena. Diane Kruger je vyborna. 60 % ()
Místy zajímavý, místy zdlouhavý, ale každopádně skvěle zahrané. Ed Harris je zde k nepoznání, ale skvěle se na něj dívá. Role Beethovena mu geniálně sedla. Historicky je to však celé nepřesné. Hudba je naopak dokonalá (aby ne, když je samotného Beethovena) a kamera v kvalitě také nezaostává. Přesto však ta čtvrtá hvězda utekla jen o fous. 70% ()
Agnieszka ma tak trochu sklamala. Tentokrát si naložila zrejme príliš. Scenár je nevýrazný, Harris ma nepresvedčil, sekvencie filmu majú kolísavý charakter. Predčasné vyvrcholenie filmu v trištvrtine jednoducho nechápem! Potenciál ktorý ponúka sám Ludwig van zostal trestuhodne nevyužitý. Jednoznačne film zostáva "v tieni Beethovenovej geniality". Škoda. ()
Film, ktery nemuze nadchnout ani urazit. Nejzajimavejsi je sledovat chovani a myslenkove pochody samotneho Beethovena. Standartne zahrane, zrezirovane. Harrise bych asi nepoznal. Hudba vyborna, samozrejme. ()
Filmů o Beethovenovi bylo natočeno vcelku hodně, tento jen kopíruje onu omílanou dobu, proto celkový dojem z filmu hodnotím průměrem. ()
ako mohol dakto tu Polku pustit z akameru hm? strasna tragedia. Ta piča nevie točiť. Navyše je to vykrádačka..toto je o dosť lepšie http://www.csfd.cz/film/7818-nehynouci-laska/ ()
Nastražte /d/uši. Stráží ohlušující, ty nejhlubší výšiny nezkrotného šlechtitele orfického nitra, jemuž sekunduje, někdy až mozartovský odkaz, ve vlasech stříbrný orkán. ()