Rambo: Do pekla a zpět

"Kam se hrabe Kill Bill, to se nedá srovnat!" - aneb jak vyplýtvat ve filmu "catchup" v množství, odpovídajícím zhruba roční spotřebě celého Lucemburska. John Rambo je kabrňák, což mohli jeho fandové vidět už v předchozích třech epizodách této romantické telenovely, v jejímž aktuálně posledním dílu John svým unylým pohledem okouzlí nejednu, ehm, chci říci jednu krasavici. Ta je však pohříchu katolicky rozpoložená a tudíž se jí nelíbí styl Johnovy přípravy večeře (zaživa vytáhneme vnitřnosti, nahrubo mačetou posekáme maso i s kostmi, vše napíchneme na špíz, vystřelený z luku a poté naprudko oflambujeme plamenometem - pozor tento recept je chráněn autorskými právy a jeho zneužití přijde ztrestat sám velký John osobně!). John nicméně své stravovací zvyky měnit nehodlá a tak se jeho fandové dočkají pravých gurmánských (v tomto případě tedy spíše barmánských) orgií. Na mě toho masa bylo ale až trochu moc, chyběla nějaká příloha a aspoň trocha zeleniny (byť se to John snažil aspoň barevně dozdobit cáry vojenských uniforem). Takže čtyřka má u mě za tři. Ale s hvězdičkou. (20.05.2013)

Zapomeňte na sex, Rambo Vám to v kině udělá takovým způsobem, že i mimozemštan by se z toho dostal do jinýho stavu. Už jen první slova Ramba "Polib mi prdel"či "Seru na svět" u mě vzbuzovali příjemné vzrušující očekávání z následného. Pak si mě John postupně zpracovával a při Barmské osvobozovačce už jsem řval jak smyslů zbavenej jóóó Johne, jóó dělej, dělej, ještě Johne, nepřestávej. Během lesní naháněčky už jsem měl tep asi tak 3000 tepů za sekundu a zorničky v očích rozšířené na maximum. A závěrečná akce ?? To už jsem jen šeptal miluju tě Johne, miluju tě. (27.02.2008)

Transgresivnější než cokoliv od Cronenberga, adrenalinovější než celá bourneovská trilogie. Poslední půlhodinu jsem i kvůli jednoduché, ale o to funkčnější fabuli a práci se zvukovými efekty výskal nadšením. Pro fanouška 80. let splněný sen, který po Rockym Balboovi, filmu o simulacích a simulakrách, dává pocítit realitu v její nejryzejší podobě a tentokrát to není prohra se vztyčenou hlavou, vypořádání se s vnitřními démony, ale freudovské vytěsnění vytěsněného, v nichž RAMBO dá pocítit aktuálnost dané problematiky. A nepotřebuje k tomu ani "montáž". Fuck Yeah!_____ Napodruhé, spolu s předchozími díly, je to ještě výrazně lepší: vyloženě mě baví, jak celá série pracuje s fabulí westernů (jednička: jak psanec přišel do městečka, dvojka: jak kovboj jede zachránit bělochy před zlými Indiány...) a uzpůsobuje ji syžetům akčních, popř. exploatačních podívaných. Tenhle díl RAMBA: DO PEKLA A ZPĚT by se Reaganovi nelíbil (byl by živ), protože neužívá comicsovou nadsázku a nedává tak pocítit pravičákům, že když nevyhráli ve skutečnosti, docílili toho alespoň ve fikci. Přestože se děj odehrává v Barmě-Asii, jedná se o přenesení Vietnamu a vietnamského syndromu z džunglí do města (RAMBO I: PRVNÍ KREV) a zpátky na místo původního dění (RAMBO II a III) do džungle (RAMBO: DO PEKLA A ZPĚT). I když zde nepadne ani jedna narážka na 9/11, teroristické organizace apod., je jasné, že přiběh o navrácení pravých, křesťanských hodnot pomocí rozesračkování východňářů na hnůj komentuje právě tuhle bushovskou politickou rétoriku._____ Rambo tak zažil "regeneraci skrze násilí" a přestože boří pravidla sedmdesátek a osmdesátek (homosexualita mezi naolejovanými muži se zde změnila v homofóbii, protože homosexuální je pouze vedoucí záporáků, žena zde slouží jako základní zdroj konfliktů), závěrečným uzavřením jak jednoho kinematografického období, tak série dává najevo, že se konečně po letech "vrací domů". A s ním i divák. P.S. Nechápu, proč se na poslední díl série kouká nékdo, kdo neviděl předchozí díly a k akčním filmům se staví jako snob. Takoví by zasloužili vytrhnout zaživa ohryzek z krku... Viď, Silásku? P.P.S. Plakal jsem. (06.02.2008)

Rambo: Do pekla a zpět názorně ukazuje (a v předchozích komentářích k Rambovi, již jsem naznačil), že válka jako pokračování politiky je nejen učiněný chameleon, protože v každém konkrétním případě trochu mění svoji povahu, nýbrž i svými jevy v celku, se zřetelem na tendence, které ji určují, je to vrtošivá trojice, složená z prvotní násilnosti svého živlu, totiž z nenávisti a nepřátelství, na které je třeba pohlížet jako na slepý přirozený pud, ze hry pravděpodobností a náhody, které z ní dělají volnou duševní činnost, a z podřízené povahy politického nástroje, která ji podrobuje jen a jen rozumu. Z toho jako pouhý diváci chápeme, že Rambo na cestě do válečného konfliktu a zpět do bezpečí, rozseká všem prdel tak, že jim z nich budou cáry lítat. Opět. (22.10.2012)

„Live for nothing, or die for something.“ Slye sice za každého zabitého Vietnamce dostal včelí žihadlo, za každého zabitého Rusa ho píchla vosa a steroidy se stihnul opíchat sám, nicméně musím uznat, že formu má skoro jako za časů First Blood. Vše začne nutným zlem v podobě rádoby hlubokých řečí a pak konečně přijde to, co akční film dělá akčním filmem. Divák i hrdina je přinucen nenávidět zločinné zrůdy (masakr ve vesnici), aby nemilosrdná vendeta i její brutální prostředky získaly opodstatnění (závěrečný výživný přísun čerstvého mletého masa pro barmský McDonald za pomoci Browning M2 .50 calibre). Čím má Rambův film starší datum výroby, tím větší motivaci vidím za tím, co v něm stroj na zabíjení činí, ale čert to vem. Nejdůležitější je přece urvat padouchovi kus krku a narvat mu ho do čéšky, protože nejen každý ovocnář ví, že ohryzek je nedílnou součástí jablka.. Snad ten konec značí, že John James Rambo z Bowie v Arizoně konečně našel klid, protože vzhledem k prostorové výraznosti jeho představitele by ho mohli v dalším díle už jen tak leda vyhodit svázaného do kozelce z bombardéru nad Severní Koreou. Cíl: Kim Čong-il.. (22.04.2010)