Inland Empire

Je to dosti zvláštní film a díky Lauře Dern si ode mě zasloužil o * navíc. (01.12.2023)

Lynch se vydal někam, kam za ním už nejsem schopný a vlastně ani ochotný jít. (17.11.2008)

Zatím provizorní hodnocení. Po prvním zhlédnutí jsem byl dost zklamán. Většina Lynchových filmů mě zaujala a jeho smysl pro atmosféru miluju, ale tento film byl i pro mě dost nestravitelný. Příběh zde nemá smysl hledat - žádný tu není a pokud ano, tak si ho každý může zkonstruovat zcela nezávisle na tomto filmu. Tentokrát je opravdu škoda, že nad Lynchem nestál nějaký producent, který donutil Lynch film zkrátit - tři hodiny jsou opravdu neúnosné a trpí tím hlavně atmosféra, která třeba výborně funguje v krátkometrážních Králících. Každopádně plánuju to zkouknout ještě jednou, třeba v tom odhalím ty skryté kvality, které tu někteří opěvují. (21.05.2009)

Díky bohu (Davidovi) za ten konec, který byl jakž takž srozumitelný. Protože já se už po první hodině ztratila a to mě čekaly další dvě! Úplně upřímně, ten film mě sral a navíc na mě měl i sedativní účinek, což se asi stát může, když se člověk snaží soustředit, chytat každičký detail, protože co kdyby zrovna tohle byl ten díleček skládanky, který když se přiloží tam, kam má, vše do sebe krásně zapadne a má smysl jako celek?!? Ale má kapacita - koncentrace, paměti, logických operací - je holt omezená, takže jsem to nakonec už vzdala a těšila se z každých momentů, kdy na scénu přišli králíci (Lynch umí vyždímat vše, co se dá, což se v dnešní době nejen ekonomické krize určitě hodí), nebo tancující holky s velkými výstřihy a divokými účesy. Uf, mám to za sebou, ale nejlepší lynchovina to určitě nebyla! (21.11.2010)

Mám rád Lynchovskou složitost a to jak zobrazuje svůj svět, ale musí za tím být zajímavý děj, který bych chtěl odhalit, jako v předchozích filmech, tady jsem samozřejmě nechápal, ale bylo mi to jedno, vpodstatě jsem neměl snahu rozluštit to, protože mě děj neoslovil a nevtáhnul. (10.07.2012)

Tak, když i hlavní hrdina prohlásí, že mu to nedává žádný smysl, tak se potom ptám, jaký to má, sakra, dávat smysl mně, pouhé divačce...Jediný co je dobrý je ta hudba. Jinak je to jen o zmatený atmosféře. Takže, kdo si chce navodit slušnou schízu tak ať se na to koukne, jinak ať se tomu raději obloukem vyhne. (30.03.2015)

Ze všech Lynchových filmů se tenhle nejvíc podobá filmům Neila Breena. A to je dobře (?) 8/10 (28.10.2020)

Lynch se přelynchoval. Ale tradičně mrazivá hudba, atmosféra a obrovský neklid přetrvávají, takže za tři. (13.11.2008)

Co se stane, když dáte vášnivému kutilovi do ruky zbrusu nové vrtací kladivo od Hilti? Pravděpodobně vám z baráku udělá jehelníček. Co se stane, když pozvete nenasytného labužníka na oběd do La Provence? S radostí vám udělá jehelníček z peněženky. A co se stane, když dostane nenapravitelný hračička, který je náhodou zároveň jedním z nejtalentovanějších režisérů své generace, do spárů digitální kameru? Inu, nejspíš natočí Inland Empire a udělá jehelníček z vaší hlavy. David Lynch se utrhl ze řetězu a natočil 179 minut nesmírně poutavých a nesmírně znepokojujících scén, snad natruc všem chytrákům, kteří v jeho filmech stále hledají nějaký smysl (rád se mezi ně počítám) a jako bonus nakladl na druhý DVD dalších 211 minut (!) nepoužitých záběrů a dalších materiálů. Problém je v tom, že feature disc a bonus disc by se po drobných úpravách daly klidně prohodit a nikdo by nic nepoznal; Lynch je prostě svůj a já mu to pořád žeru, ale všechno má své meze. Inland Empire mi leželo v šuplíku víc než rok, tak moc jsem se bál, že mi nesedne. Příště se budu bát ještě víc. (12.12.2008)

Vydržal som takmer hodinu a pol.Na recenziách typu “Has he lost his fucking mind?“ asi niečo bude.NEPOZERATEĽNÉ!!!A podľa toho čo tu čítam zrejme aj nedopozerateľné. (26.08.2009)

Většina Lynchových filmů má problém s přílišnou délkou, ale snad žádný do takové míry jako tento. Je to docela škda, protože příběh je docela zajímavý. Je tu řada Lynchovských tajuplných souvislostí, jenže sou natolik utopeny v záplavě záběrů a slov, že si jich divák ani pořádně nevšimne a tím vyznívavají do ztracena. Ani já sem si nedal říct a pokušel se film nějak interpretovat. Příliš se mi nezamlouvá interpretace Tomcata (nic proti) zde: http://www.filmklub.sk/m/movie_comment_comments.php?id=65658&comment_id=20528 Můj pokus najdete pod odkazovaným textem. Některé scény jsou ovšem dost působivé i bez snahy pochopit, neboť je v nich silná emoce. Například když se Nicky podívá do kamery se zmateným výrzem jako by jí něco docházelo a takto ji uvidí "Lost girl" na obrazovce ve svém vězení...Obzvlášť děsivě na mě působí scéna těsné před tím než Nicky projde dveřmi s tím tajemným nápisem a pak se začnou dít divné věci. Je v posteli z Devonem a říká mu: "Pak se mi začíná něco vybavovat. Proudí to do mě. nevim co to je. Podívej se na mě, to jsem já Nicky." Dodává plačtivím hlsem. Jako by se zoufale snažila udržet si svou identitu, kterou jako by se jí něco snažilo vyrvat.Když si to člověk spojí s následujícím dějem, je to docela znepokojivé. A jak funguje spojení Lynche s digitální kamerou? já si nestěžuju. Ten vizální hnus tu má svuj smysl, neboť film víc než Lynchovi předchozí opusy přibližuje snu. Nehledě na to, že některým záběrům hrubší zrno docela i sluší. A taky je tímto zajímavě vyřešen problém filmů o filmařích a filmování. Tyhle filmy totiž mají vlastně stejnou estetiku jako fiktivní filmy v nich vznikající a jako ostatní filmy a tím nám kazí ilusi. IE vypadá vizuálně dost jinak než "normální" filmy a tím účiněji vtahuje nejdřív do děje o natáčení fiktivního filmu (patrně vizuálně konvenčního) a podobně funguje i v dalším ději, kdy se hrdinka jako by propadne do reality fiktivního filmu. Ta "realita" totiž nemá vypadat jako film. Zde nám opět nic nekazí ilusi, právě zásluhou téhle odlišnosti od estetiky "normálních" filmů. Tento efekt je ještě korunován ve scéně v níž se Nicky octne v kině a na platně se odehrává nejdřív to, co před chvílí prožívala a pak to, co za chvíli prožije. Podobný problém s filmem o natáčení řešil kdysy Pasolini tak, že scény z natáční natočil černobíle, zatímce scény z filmu ve filmu barevně. Lynch použil místo černobílé digitální look. S tim rozdílem, že v IE scény z fiktivního filmu téměř neuvidíme - aspoň ne tak jak by je viděli diváci. Zkrátka dalo by se říct že IE je možná první film, který estetiku digitálních filmů využil opravdu funkčně a stylotvorně. (20.11.2009)

Toto nie je normálny film, David Lynch je proste iný, a preto, ak si chcete zaexperimentovať s jeho tvorbou, toto je jedna možnosť. A ak sa vám nepozdáva stopáž, tak siahnite po Lost Highway, ale tam zasa nepochopíte úlne nič. Priebeh filmu mi pripomínal vrstvy snov z Inception, ktoré by tu predstavovala realita, remake točený v Hollywode a nakoniec poľský cigánsky príbeh, na základe čoho bol pôvodný film točený, a v takejto postupnosti sme sa aj k týmto častiam počas príbehu dostávali. Skrátka, Inland Empire je zlepencom rôznych WTF scén s následnosťou, ktorú pochopí asi len pán Lynch a myslím si, že je umenie stvoriť niečo také, a preto, a aj kvôli poslednej hodine filmu a Laure Dern, ktorá bola skvelá, dávam 4*. PS: Zabudol som takisto na perfektný soundtrack. (05.08.2011)

Asi bych se film nezdráhal rozdělit na tři etapy, zhruba hodinu dlouhé. 1) Úvod do světa – divák získá přehled o konstrukci díla. Sledujeme realitu, do níž se občas přimíchá „hraná“ scénka, kde důležité pro diváka je, že se dílo Ironsovy postavy (režiséra) začne prolínat s životem postavy Dernové (herečka Nikki). Ovšem jak k tomu pasují králíci, Poláci a brečící žena u televize? Možná jsou metaforou k našemu vlastnímu sledování filmu (viděl jsem Inland Empire v kině, i doma na obrazovce a druhá varianta mi přijde jako vhodnější) či audiovizuální tvorby vůbec. Ve scénce dvou Poláků v sále v úvodu je zmíněna jedna důležitá věc: „Hledám průchod.“ Divák bude po celý zbytek filmu také hledat průchod dovnitř. Co je však zajímavější, průchod bude v jeden moment hledat i hlavní postava – akorát to bude průchod ven z díla. 2) Inland – hlavní postava si udělá díru do látky, skrz kterou „prohlédne“ a s tím pro diváka začínají první těžkosti – film přestane být srozumitelný. Osobně jsem to vnímal jako pohled do hlavy hlavní postavy. Kouzlo této části tkví v tom, že se zde film odváže od fabule – dílo se jakoby zvedne nad tuto úroveň a začne být prakticky o ničem. Přesto ale nějaké je – a lepší přirovnání, než k hudební improvizaci, mě nenapadá. Tedy: Lynch si v první části položí pevný základ, na němž v části druhé začne improvizovat. V hudbě je tento postup zcela normální a dělají-li takto hudbu zkušení muzikanti, je to radost poslouchat. Ve filmovém umění je ale toto uvažování nad formou díla krajně neobvyklé a byť si nemyslím, že by při natáčení a vymýšlení scénáře za letu Lynch nějak zvlášť exceloval (v tomto konkrétním případě), má můj respekt za to, že to alespoň vyzkoušel takhle natvrdo v celovečerním filmu. 3) Spojení – poslední část je hybridem, obsahuje obojí ze dvou částí předchozích. Dá se sledovat možná jako rozklad duše hlavní postavy (snaží se najít průchod ven – dostane se ale leda tak ke králíkům), ale moc se mi takové čtení nelíbí. Už jen proto, že film končí laciným happyendem. Ovšem co je to za happyend, když jsem z filmu neměl pocit, že by někdo našel průchod tam, kam potřeboval (já do filmu, Nikki z filmu)? :) Možná bychom se na nějaké hledání průchodů ale měli vysrat a nebrat ten audiovizuál až tak vážně (kdo jde na koncert vážné hudby, nejde si poslechnout improvizace hráčů). Přeci jen, závěrečné titulky s diskotékou, na které se řeže poleno, to se moc vážně brát nedá. (26.12.2016)

Vydržel jsem. 3hodiny jsem vydžel. První hodina mě bavila, má totiž jisté dějové prvky. Zbytek filmu spolu s hlavní hrdinkou nevíme co se prolína z minulosti a co z budoucna, lynchovské zvuky, obrazy, dějová linka se vytrácí, králičí rodinka, tančící prostitutky, rezatej šroubovák, opička, ukecana Japonka. Lynch se vrací k počátkům, umění pro umění, samoúčelný chaos...(MFF KV 2007) (07.07.2007)

Opravdu nevím co si o tomhle filmu myslet. Jestli je to megalomanské dílo nebo naopak totální brak. Za prvé totální výmaz, nevím vůbec o čem to bylo (jestli je to špatně nebo dobře - to taky nevím). Za druhé už se mi dlouho nestalo, abych u filmu usínal (usínal nudou). Za třetí mě ale stále láká podívat se na to znovu (takže možná ještě změním hodnocení). Můj názor je, že film je příliš a zbytečně (na svůj žánr) dlouhý. Jinak musím pochválit vynikající sitcom o králíkách:-) 50% (18.03.2008)

Ak by som ho mal hodnotiť ako klasický film, tak by mal určite menej hviezdičiek. Avšak na Inland Empire sa treba pozerať úplne ináč - ako na experiment. Lynch dostal jeden nápad a natočil ho. K nemu ho napadlo niečo ďalšie, tak to natočil tiež. Keď sa film začal točiť, žiaden scenár neexistoval (alebo ak aj hej, tak sa nešlo podľa neho). Herci dostávali svoje scenáre ráno pred natáčaním, Lynch ich písal predchádzajúce večery. Vzhľadom na to, že na začiatku nebol nijaký komplexný scenár a že film sa točil podľa intuície, dávam 5* za experiment. (01.06.2008)

Boli ma to....fakt ma to boli ze musim dat tak nizke hodnotenie ale David....toto si fakt prehnal.Aby som ja,tvoj fanaticky fanusik co povazuje Eraserhead za jeden z najlepsich filmov historie musel vypinat po tanecnom cisle.Prilis roztahane,zdlhave,prilis DLHEEEE ale naopak docela putave a zvukovo niekedy prijemne. Na digitalne zrno nemozem nadavat,lebo rovnakym tocim aj ja :D (21.08.2009)

Jestli chceme o něčem říct, že je to umění - tady je to správné místo úcty. Na poprvé, na podruhé, snad i podesáté zůstává Inland Emperor (i David Lynch) nepochopen, ovšem při druhém pokusu o sledování se vám odhalí zase o kousek víc z té spleti snových a matoucích obrazů... A možná podesáté pochopíte skryté významy a nebo ne. Tohle je film, který nám nepředkládá jasný význam, každý znás si utvoří ten svůj. A toto je podle mne umění. Umění, které nás nutí přemýšlet... (09.09.2009)

No, celé to jakýsi smysl nesmysl dává... To říkám asi proto, že jsem na to připraven Lynchovými ostatními filmy. Lauru Dern mám rád a hraje tu dobře a přes to číslo 47 je to vlastně Star Trek, tak proč ne. (24.11.2009)

Asi největší úlet Davida Lynche. Naprosto fascinující sekvence, hlavně s králičím sitcomem, perfektní atmosféra. Nicméně neúměrná délka. Nesrozumitelné sdělení. BIzarní, absurdní, what-the-fuckové. Nevím, co to mělo znamenat. Parafrazujíc Roberta Frosta se ptám: 'tell me my friend, what it was? ... I have a theory, but it hardly does.' (25.10.2011)