Režie:
Zdeněk ZelenkaScénář:
Zdeněk ZelenkaHrají:
Jakub Prachař, Michal Slaný, Jiřina Bohdalová, Václav Postránecký, Jan Hrušínský, Marika Šoposká, Markéta Coufalová, Jaroslav Plesl, Zuzana Vejvodová (více)Obsahy(1)
Scenárista a režisér Zdeněk Zelenka začne koncem srpna 2005 natáčet pro Českou televizi pohádkovou komedii Boháč a chudák, jejíž premiéru uvidí diváci ještě v tomto roce. Děj této trikově náročné, situační pohádkové komedie vystavěl režisér Zelenka, který je zároveň autorem scénáře, na motivy stejnojmenné pohádky K. J. Erbena, takže po Nesmrtelné tetě je to již podruhé, co se nechal při psaní scénáře inspirovat tímto klasikem. Původní Erbenův text, který svým rozsahem nepřesáhl půl stránky, posloužil Zelenkovi pouze jako inspirační zdroj k napsání dějově bohatého příběhu o dvou bratrech, z nichž jeden žije v přepychu, neboť mu k bohatství dopomohlo Štěstí, a druhý živoří v naprosté chudobě, protože ho miluje Bída a ta z lásky k němu nechce připustit, aby zbohatl a nechal si tak svůj život zkomplikovat starostmi o majetek. Avšak nejen boj s Bídou a povýšenost, plynoucí z vlastnictví velkého majetku, jsou hlavními motivy této půvabné komedie, která je určena dětem bez rozdílu věku. Významnou roli v tomto místy i velice napínavém příběhu má touha po lásce, hledání životního štěstí a neméně důležitým motivem je zde i motiv odpuštění viny ve jménu trvalejších hodnot, mezi které lze v tomto případě zařadit vztah dvou bratrů. Tak jako v Nesmrtelné tetě i zde tedy slouží Zelenkovi pohádkový příběh nejen k zábavné podívané, ale zejména k jistému podobenství, ve kterém lze nalézt motivy vlastně veskrze současné... Jak už je u Zelenky zvykem, scénář je napsán tak, aby poskytl prostor pro výjimečné herecké výkony, v tomto případě zejména pro představitele obou bratrů a pro herečku, která bude ztvárňovat vděčnou roli Bídy. Po náročných a obsáhlých hereckých zkouškách obsadil režisér do rolí bratrů Jakuba Prachaře a novou tvář, která se před kamerou ještě neobjevila - mladého herce Michala Slaného, člena činohry Národního divadla a adepta na cenu Thálie v roce 2003. Dalšími novými tvářemi budou studentka 1. ročníku pražské konzervatoře Marika Šoposká a Markéta Coufalová, která studuje DAMU. Tak jako tomu bylo u Nesmrtelné tety, kdy Zdeněk Zelenka napsal roli Závisti na tělo Jiřině Bohdalové, i zde napsal roli Bídy přímo pro tuto herečku. V dalších rolích uvidí diváci ještě Václava Postráneckého, který ztvární roli bodrého řezníka Čvančary, a v neposlední řadě Jana Hrušínského, kterého režisér obsadil do role popleteného hraběte Oto Pintoffa. Do rolí průhledných, vzduchem poletujících postaviček, které symbolizují štěstí obou bratrů, obsadil režisér herečky Jitku Schneiderovou a Andreu Elsnerovou. (Česká televize)
(více)Recenze (59)
Takže pro mě to bylo na hraně. Nebýt tam J. Bohdalová, která mě neustále posouvala myšlenky k Nesmrtelné tetě, asi bych si to užila víc, ale takhle až tak nadšená nejsem. Ty efekty - myšleno přeměny - jsem raději ignorovala. ()
přehráváme rádi aneb zdařilá kopie Nesmrtelné tety..............moje hodnocení = 2 z 10. ()
Domácí pohádky mají od roku 2000 dobu temna, takže je velká úleva, když se zas po čase dá na některou z nich koukat. A přitom je to kulisovka, jenže... pár dobrých zkušených herců + pár mladých, ale snažících se herců + jednoduchá, a nikoliv mám-zas-super-originální-inovátorský-nápad-který-musím-uplatnit (uf) zápletka + špetka humoru a vtipu (dokonce určená pro dospělé diváky) a na světě je stravitelný výsledek. ()
"Nás úspěchy druhých, opravdově těší." Svým námětem, mě tato studiová pohádka opravdu zaujala, ale část s bratrovraždou a následným oživováním, mně přišla trochu překombinovaná a srdce ze zlata, to mělo vždy přece jiný význam. Zde by bylo na místě, srdce z olova. ()
Jedno z největších pohádkových zklamaná letošních Vánoc (2005).. Bohdalová hraje úplně stejně jak v Nesmrtelné tetě.. Jakub Prachař toho talentu taky moc nepobral (ikdyž v jiné pohádce Království Potoků už byl ztravitelnější) a ten příběh taky žádná sláva.. prostě pohádka zmetek.. ()
Lacině působící pohádka, jejíž jediný smysl existence v dnešní době je jen ve faktu, že se člověk může podívat jak vypadaly dnešní uznávané české hvězdy za mlada. ()
Pokaždé, kdy se dívám na pohádku, připomínám si, že je to film pro děti a že se musím přece jenom ve svém kritizování aspoň lehce krotit. U Boháče a chudáka to ale bohužel nešlo. V této pohádce bylo snad všechno špatně. Přiznávám, že jsem předlohu od Erbena nečetla, proto hodnotím pouze na základě samotného filmu. Co mi na pohádce vadilo asi nejvíc byla smrt obou bratrů - není to pro děti trochu morbidní? Obzvlášť, když se jeden z bratrů napíchl na jakýsi cep s hřeby? ... A taky štěstí, které je až opravdu pohádkově přejícné? Myslím, že zrovna tohle neposlouží jako dobrý příklad - dělej si co chceš, nebo vlastně nemusíš dělat vůbec nic, když máš štěstí, projde ti všechno ... Pohádky jsou přece o tom, aby bylo zlo potrestáno a vyhrálo dobro, tady ale vlastně vyhráli všichni ... Hvězdičku dávám Jiřině Bohdalové, která se do těchto rolí opravdu hodí, a samozřejmě Jardovi Pleslovi, který mě svými výrazy opravdu hodně pobavil. ()
Milá pohádka, uvedená v předvečer Štědrého dne, nezarmoutila, přispěla k dobré pohodě. Samozřejmě jsem poznal, že se jedná o rozvedení klasické pohádky K. J. Erbena, vynikla zejména idea pohádky, že štěstí si musí člověk zajistit svým poctivým přístupem k životu, bohužel, Bída nám stále neplní slib, aby začala sloužit všem těm, kteří k bohatství dospěli nečestně svými zlodějnami. Vtipný byl i začátek filmu, v němž bohatý bratr vydělává tím, že od lidí vybírá zlaťáky a slibuje jim trojnásobek zisku. Jako by to z oka vypadlo našim bývalým fondům a dnešním dluhopisům... ()
Námět skvělý, zpracování slabomyslné. Efekty výjimečně absurdní, chvílemi jsem si připadala jak divák v sanatoriu pro retardované (za všechny snad televizní křišťálová „koule“ v podobě levitujícího zlatého rámu víly Štěstěny) – úplný návrat diskotékových videoklipů osmdesátých let. Nesympatičtí herci, prostoduší bonviváni povrchně recitující texty bez schopnosti vystvořit si vlastní vztah k původní hloubce Erbenových postav. ()
Hezká pohádka, pěkně udělaná a navíc poučná. Za mne 80%. ()
Až na všudypřítomnou Jiřinu Bohdalovou a stále stejně pitvořícího se Jana Hrušínského je to celkem solidní pohádka, tak trochu i ze současnosti. ()
Potěšilo mě, že jsem objevila pohádku s rokem vzniku začínajícím na číslo 2, které nemám co vytknout, a to nadšení mně celkem vydrželo až do konce. Pohádka má důležité poselství a podává ho dětem jasně a srozumitelně, ale přitom ne otravně. Jakub Prachař tu nepodal nějak oslnivý výkon, ale rozhodně také ne špatný, děj měl tempo tak akorát a donutil člověka přemýšlet, hudba byla pěkná, divák se dočkal spousty zajímavých a vtipných drobností, a o výborném Václavu Postráneckém ani nemluvím. Příjemně mě překvapila i Andrea Elsnerová v roli Štěstí - je to mnohem éteričtější postava, než jaké jsem ji zatím viděla hrát, ale byla skvělá. Opravdu pohádce nemám co vytknout - jen snad příliš moderní vystupování Mariky Šoposké a absenci pohádkové atmosféry, jak tu píše uživatel honz. Nevím, čím to je, ale Boháč a chudák na mě působil jako televizní film slušné kvality, ne jako pěkná pohádka. Snad že chyběla chemie a romantika mezi hlavními postavami. Nebo to bylo nedostatkem zkušeností s tím, jak pohádkovou atmosféru vytvořit s digitální kamerou. Nebo že scény s Jiřinou Bohdalovou v roli Bídy působily mnohem hororověji než zbytek pohádky, jako kdyby tam byly vlepené z jiného filmu. Ale i tak se jedná o jednu z nejlepších televizních pohádek po roce 2003. ()
na nedelni, pripadne pondelni (velikonocni) odpoledne pekna pohadka s par povedenyma hlaskama, a to hlavne pani bidy v podani bohdalky. nesmrtelnou tetu jsem nevidel, takze srovnavat s timto dilkem nemuzu. ()
Zelenkovu tvorbu mám moc ráda, líbí se mi jeho humorný pohled na nejen pohádkový svět. "Boháč a chudák" je poměrně dobrá věc, ale z námětu se dalo "vytřískat" mnohem více. I přes milé kulisy a přítomnost skvělé Jiřiny Bohdalové či Václava Postraneckého se pohádka tak trochu vleče a nudí. A je to škoda, protože s tímto materiálem měl režisér navíc. ()
Česká televizní pohádka podle motivů K. J. Erbena. Příběh vypráví o dvou bratřích, bohatém nadutci Jáchymovi (M. Slaný) a chudém dobrákovi Lukášovi (J. Prachař). Brzy vychází důvod tak rozdílných majetkových poměrů, neboť zatímco Jáchym za své bezpracné bohatství vděčí pomoci Štěstí, v Lukášově prázdné hospodě se usídlila Bída v podání J. Bohdalové v její tradiční pohádkové poloze ne nepodobné její kreaci v Nesmrtelné tetě. V okamžiku, kdy se Lukáš lstí zlé babice zbavil a našel své Štěstí ukryté ve sklepení jeho příbytku, začíná se mu nebývale dařit. Nejen že získal veliké bohatství, ale dokonce se zamiloval do dcery hraběte Klaudie (M. Šoposká). Zlý Jáchym se pokusil zastavit růst Lukášova blahobytu, osvobodil Bídu a snažil se ji naivně přesvědčit, aby se vrátila k jeho bratrovi a obnovila jeho chudobu. Tento zákeřný plán mu pochopitelně nevyšel, neboť babice Bída se rozhodla sloužit svému osvoboditeli a ten brzy díky tomu přišel o celé jmění. Kromě hlavní postavy sympatického Lukáše mě herecky zaujal V. Postránecký jako Lukášův soused Josef a potrhlý J. Hrušínský jako otec Lukášovi milé. Zejména rozhovory mezi Lukášem a jeho přítelem Josefem, v nichž majitel hostince vyprávěl své neuvěřitelné příhody s Bídou a Štěstím, byly úsměvné. Velmi zajímavě a poutavě natočené pohádce od Z. Zelenky se podařilo vymanit se z novodobého trendu hloupých pohádek s trapným příběhem a křečovitým herectvím. Přestože se v poslední době úroveň českých pohádek poněkud zvýšila, éra první dekády v novém století byla, co se pohádek týká, dosti mizerná, a Zelenkův Boháč a chudák je jednou z výjimek. ()
"To by člověk nevěřil, že co je zadarmo, jde tak dobře na odbyt..." ()
Vyborna motivacni pohadka ()
Klasická pohádka ve které dominují dva bratři. Jeden z nich je bohatý a namyšlený a druhý je chudý se zlatým srdcem. A nakonec se ten namyšlený samozdřejmě zesměšní před tím hodným. ()
I přes nemastné herce celkem zábavná pohádka. Bphdalová docela perlí. ()
Na ty staré klasické inscenace to nemá. Ale co, poučný prvek tu je, herci odehráli to, co měli a děckám to musí stačit. Já hodnotím co do plusových položek postavu hraběte Otofóna a jeho řeči o Draculovi. Pak také „lékaře“ co byl vlastně řezník a jeho možný způsob léčení nemocné. To byly jediné takové veselejší prvky. Ale jinak, prostě, podívat a zapomenout, to je vše. ()