Režie:
Pavel JandourekScénář:
Roman LudvaKamera:
Patrik HoznauerHudba:
Zbyněk MatějůHrají:
Vladimír Javorský, Ota Jirák, Jakub Prachař, Radek Holub, Ondřej Pavelka, Jana Krausová, Petr Kostka, František Derfler, Kristýna Janáčková, David ViktoraObsahy(1)
Původní výpravná pohádka České televize oceněná na 37. dětském filmovém a televizním festivalu Oty Hofmana. O zkoušené lásce, záhadě medailonů, tajemné princezně a dvou čtverácích, kteří hodně pomohou i popletou. Vládce Království potoků (Ondřej Pavelka) se ve zralém věku hodlá oženit. Rozhoduje se mezi dvěma panovnicemi sousedních království a jak to bývá, netuší v tu chvíli, že jeho volba nadlouho předznamená budoucí děj. Narodí se mu syn (Jakub Prachař), který se později, už jako mladý muž, vydá na cestu za láskou. Nebyla by to ovšem pohádka, kdyby se o vše nemusel zasloužit a kdyby v tom všem, co prožije, nebylo nějaké osudové předurčení. Do děje podstatně zasahují patroni království Potok (Ota Jirák) a Potůček (Vladimír Javorský), kteří doprovázejí prince, radí mu a pomáhají. Někdy ale také věci spíš komplikují. Krásná a osudová je královna (Jana Krausová), půvabná a v žádném případě ne hloupá je princezna Anna (Kristýna Janáčková). A vtipným glosátorem a královým společníkem je šašek Rolnička (Radek Holub). (Česká televize)
(více)Recenze (101)
Ale plosimvás. Nenechte se předem odradit. Nic světoobjevného, ale podle mého gusta fajn pohádka. A to nejsem pohádkový typ. Výtvarně velmi pěkně zpracováno. Prachař hrál v pohodě, ti dva patroni byli jasná nadsázka. Akorát z Pavelky jsem měl trochu pocit, že u toho usne. ()
Taková ta levná pohádka. Proč to tak dorasovali, netuším... Tady se prostě NEKLEPE! ()
Námět vůbec není špatný, ale panu Ludvovi se podařilo udělat z něj strašně unylou záležitost. Každé vánoce se těším na hlavní pohádku a téměř pokaždé jsem zklamán, copak to už po revoluci nejde? Za komančů se točilo za pár chechtáků, pod knutou cenzury a za nutnosti různých kliček a kdovíčeho a byly to skvosty, všichni do toho šli prsama :-) Proč jsem po každé, nově natočené pohádce utahaný, jak kdybych skládal čtyřicet metráků uhlí na půdu? ()
Škoda že to nemělo prakticky žádný děj, spíše jen tak ledabyle poházené fragmenty .. Potok s Potůčkem se zasloužili o ty dvě hvězdy v mém hodnocení ... ()
Pohádka má zvláštně náhlý konec. Vypadá to totiž, že královna přece musí ještě vymyslet něco podlého, jak překazit hlavním hrdinům štěstí, ale najednou bum a závěrečné titulky. Jako by se snad chystalo další pokračování. ()
Uf...! Jak tohle mohlo dostat na nějakém festivalu dětských filmů jinou cenu, než cenu útěchy, to nepochopím. Asi proto, že v porotě zasedali dospělí, a to ještě přátelé tvůrců. Naprostá zbytečnost. ()
Katastrofa. Kamera hrozná, hudba špatná, příběh žádnej. Jedna z nejhorších pohádek co jsem viděl. Již nikdy více. ()
Bola som svedkom vzniku nového duhu filmu- lyrickej (rozumej bez deju) rozprávkovej drámy. ()
2* za snahu ČT-jako film ale dost hrůza? Nestíhal jsem naprosto nudné a z kontextu vytržené dialogy, ještě podpořené "mlhavým" obrazem (ani ostrým, ani moc rozmazaným, takový nemastným, neslaným...). Co na to děti? Ty asi koukaly!:) ()
Taková divná pohádka. Nuda, nuda, šeď, šeď. Dávám jednu hvězdu za Jiráka s Javorským že trochu "zpestřili" tu nudu v rolích Potoka a Potůčka. ()
Do děje nás vpravuje orchestrální hudba, ovšem na začátek pohádky bych jí asi vypustil. Když pak ubíhá čas, nastoupí opět stejná hudba a záběry, při níž se mění počasí a lidé - to spíše působí jako z nějakého dokumentu. Když už se konečně něco děje, nestíhá kamera, takže divák vlastně pořádně nemá šanci zachytit, co se stalo a postavy mu to musí vysvětlit. Jednu chvíli mi dokonce určitá část hudby přišla jak z Harryho Pottera. Pohádka sice disponuje neobvyklým soubojem muže s ženou, dokonce panovnicí, ale zajímavostí je také to, že hrdina vlastně v pohádce splní jen jeden úkol. Podle pohádkových regulí tak vlastně princeznu nezískal, i to je docela neobvyklé. Nicméně charakterně se k tomu přiznává. Ani vyšší moc mu nepomůže. A kdyby divák náhodou něčemu nerozuměl, tak mu to Ondřej Pavelka a Jana Krausová v závěru vysvětlí. Dívat se dalo jen na lehce bláznivou dvojici Vladimíra Javorského a Otu Jiráka a na hezkou Kristýnu Janáčkovou. ()
Nepovedená pohádka. Příčinou neúspěchu je scénář. Scenárista Ludva (nevím, proč si tento člověk říká "spisovatel", k tomu má hodně daleko) se v osobě královny pokouší o jakýsi psychologičtější přístup a vtiskuje jí určitou nejednoznačnost. Královna je tu postavou v zásadě kladnou, či spíše – jak by řekli filmoví kritici 50. let – kolísající. Je to žena zahořklá, zhrzená, ale v postatě charakterní, schopná odpuštění a velkorysých gest, která se nakonec dá znovu dohromady s králem, jenž ji kdysi odmítl. To je ovšem problém: pokud je královna v zásadě sympatickou a kladnou postavou (a tak je od počátku líčena), pak nám v pohádce zcela chybí Zlo, s nímž by se princ Václav musel utkat o princeznu Annu. Plnění úkolů se ukazuje být spíše formalitou a z pohádky se vytrácí napětí, Václav nemá v podstatě žádného protivníka a nic nebezpečného mu nehrozí. Lepší by bylo, kdyby královna byla vyloženě zápornou figurou. Václav by musel vynaložit velké úsilí, aby ji přemohl, a až by se tak stalo, musel by královnu jako zosobněné Zlo stihnout zasloužený trest, tedy třeba i smrt. Zkrátka: pokusy o psychologizování nemají v pohádce co dělat ! Tam má být vše jednoznačné: tady je Zlo, tady je Dobro. Tyhle pokusy o originalitu jsou slepou uličkou, to by si měl pan „spisovatel“ uvědomit. Úkoly samotné jsou dost špatně vymyšlené. Zatímco při plnění prvních dvou musí Václav použít i svůj rozum, ve třetím jde vlastně o pouhý závod, tedy o fyzickou zdatnost. První a třetí úkol skýtá pro diváka možnost akce, druhý nikoliv. A to navíc pomlčme o skutečnosti, že první akční scéna, při níž princ odláká smečku psů od hejna kachen pomocí dvou pečených stehýnek, je nepřesvědčivá a podivná, pokud rovnou neřeknu nesmyslná. A druhý úkol je ještě podivnější. Hledat medailon v jezeře pomocí zrcadla a lampy ? V noci ? A co má znamenat to, že princ se nakonec na prohledávání jezera vykašle a předá královně svůj medailonek ? I když se pak přizná, tohle hlavní hrdina pohádky prostě nedělá ! Co se týká Potoka a Potůčka, myslím, že nadpřirozené bytosti, které jsou navíc patrony království, by měly mít povědomost o všem, co se kde děje, a tudíž by se nemusely složitě přesvědčovat, zda je královna ještě svobodná. A když už jsou patrony Království potoků, tak by mohli umět plavat. Nelze pominout také některé další výhrady: dialogy jsou nudné, jalové a někdy vyloženě pitomé a diletantské, občasné pokusy o humor dopadají tristně a navíc autor používá ve scénáři řadu klišé (princův výcvik, taneční hodiny apod.), které známe z celé řady podobných filmových i televizních pohádek. Je tu také spousta zbytečných scén (rokování dvou vyslanců apod.), zbytečně dlouhý je také úvod. Takže verdikt zní: Spíše diletantsky napsaná pohádka, kterou zachraňuje jen pečlivá režie a dobře vybraní herci. ()
No není to zase marnost nad marnost. Kostýmy a výprava jsou překrásné. Ále ten děj. Ten pokulhává. Zase tomu cosi chybí. Je to prostě jako jídlo, které zasytí, ale absolutně si nepochutnáte. Podruhé si ho už asi nedáte. :-)) ()
Scénář napsalo dítě na základce, ale budiž. Ovšem režisér to dal natočit svému kocourovi a střih přihodil svému psu. Aby to dal nějak dohromady, tak se musel pořádně vožrat a sjet LSD. Úplně bych zapomněl na zvukaře a ruchaře. Ti byli v rauši celou dobu. Zvuk záchodu při potápění prince v jezeře je fakt "majstrštik". Chudáci děti.... ()
Sledoval jsem tuhle pohádku tak napůl oka, takže to, že tam pro mě byly jakési nesrovnalosti, může být i moje vina, ale jako celek to dost drhlo. Ústřední zamilované postavy na mě působily hodně prkenně a tu jejich lásku jim nemohl uvěřit ani slepý s hluchým, a tak snad jediná postava, která na mě trošku zapůsobila, byla jakoby zlá tetička v podání Jany Krausové. Problém je, že ani jí jsem tu zlost moc nevěřil, jakoby zde nějaká opravdu zákěřná postava chyběla. A to je v pohádce problém. Ale koukat se na to dalo, narozdíl od Troškových taškařic. 30% ()
DOCELA ZVLÁŠTNÍ POHÁDKA Umouněný obraz s obsazením, které není kdovíjak lákavé až na pár světlých výjimek Javorského a Jiráka, kteří mě na tom celém bavili nejvíc. JINAK JE TO SPÍŠ PATVAR ()
nekoukatelný brak ()
Pro mne sice zdlouhavá, ale celkem koukatelná pohádka, ač trochu už nudná. Hodnocení: 50 % ()
Příležitostně bych uvítal,kdyby mi někdo sdělil,o čem to vlastně bylo. ()
Líbily se mi kostými....a třeba i ten prvopočáteční nápad nemusel bejt špatnej...ale asi to nějak celkově neladilo...protože jsem dost nestíhala o co go...a to jsem celkem bystrý a chápavý divák :D ()