Let číslo 93

Venované obetiam útokov z 11.9.2001. Let č. 93 je nepochybne výborný film, ktorým Paul Greengras stiera hranicu medzi hraným filmom a dokumentom. A hoci si na dokumentárnu formu nijak obzvlášť nepotrpím, musím uznať, že lepšie túto tému spracovať zrejme nešlo a takmer každá scéna je ukážkou režisérskeho umu. To, že veľkú časť sily Let u divákov čerpá výhradne zo skutočných udalostí je pochopiteľné a úplne tomu rozumiem, lenže hoci je záver dokonalou bodkou a drvivým útokom na divákove zmysly, scény z prostredia letiska zaberajúce značný čas ma nedokázali vtiahnuť až tak intenzívne ako dianie v lietadle. Možno na druhý krát... (17.06.2010)

Greengrass umí, to už je známá věc. Pod režii si vzal velmi citlivé téma a zpracoval ho úžasným způsobem, že i několik hodin po promítání cítím to chvění a mražení v zádech. Tento neobvyklý pohled z druhé strany, jak to prožívali na řídícím středisku, v armádě a hlavně v uneseném letadle je na tolik působivý, že nemám slov. Greengrass volil moudře, když vybíral naprosto neznámé herce. A ti to zvládli na jedničku, věděli do čeho jdou a dali do toho maximum, že si zaslouží obdiv stejně jako ti skuteční, kteří v uneseném letadle byli a zažili na vlastní kůži. I když jsem věděl, jak to bohužel má dopadnou. I tak jsem jim při závěrečné snaze o záchranu přál ať to stihnou a přežijí. (22.07.2008)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Napínavé a věrné celovečerní drama o 11. září 2001 z pohledu pasažérů posledního uneseného letounu mířícího na Bílý dům. Režie Paul Greengrass, autor mj. Bourneova mýtu a Bourneova ultimáta. Silný film, jediná námitka se týká toho, že všichni víme dopředu, jak to skončí. Nevíra, naděje, modlitby a pak tma. Trailer: http://www.csfd.cz/film/221284-let-cislo-93-united-93/videa/ (24.05.2009)

Od počátku je jasné, že hlavní postavy jsou teroristi. A nikdo nám necpe, že Americkej občan je ten největší hrdina na světě. Dramatičnost situací je dána kamerovou autentičností děje. Třeba drama u záznamového zařízení, když bylo zjištěno, že NE LETADLO, ALE LETADLA! Právě schopnost udělat z tak jednoduché věci napínavou událost dělá z režiséra Paula Greengrasse něco víc než obyčejného vypravěče. Překřikování, spousta hlasů a minimum dialogů – přesto všechno jste ztotožněni se všemi daleko víc a rychleji, než kdyby jste s nimi ,,šli spát“. To vše je korunováno totálně nepřipravenými a selhávajícími Američany. Až se vám chce říct, že je to národ ,,trubek“. Člověk má strach z toho co může zažít. A tohle..., no schválně, můžete se někdy stát pasažérem v letadle? V tom je ta hrůza. Skvělé, autentické, hrůzné. (31.10.2006)

Paul Greengrass jakoby navazoval (v tom nejlepším slova smyslu) na neorealismus - natáčí v autentických prostředích, zobrazuje realitu s až fotografickou přesností, hrají tu nepříliš známí herci i mnoho neherců, mezi nimiž najdeme mnoho skutečných účastníků tehdejších událostí...A "United 93" je důkazem, že tento filmařský postup má divákovi stále co nabídnout. Emoce jsou tím silnější, čím méně se je režisér u publika snaží vyvolat. Ač se to může zdát sebevíc absurdnější. A jen na závěr dodám, že by se snad nikomu jinému nepovedlo lépe vystihnout tu bezvýchodnost i absurditu celé situace, kdy ani ti povolaní nemohli skutečně zasáhnout a jediné co mohli, bylo užasle sledovat CNN Live. (09.09.2006)