Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Radek99
    **

    Je mi jasné, že takovýhle typ filmů patos potřebuje, ale tohle už bylo místy opravdu příliš, überpatetické scény jak v (amerických) propagandistických snímcích. Ale vlastně je to logické, vždyť 300 je propagandistické béčko! Ahistorická komiksová agitka, která má ospravedlnit americký boj proti islámskému terorismu. Primitivnější zakódování už si ovšem tvůrci zvolit nemohli...(16.12.2012)

  • flanker.27
    **

    Doufám, že Lakedaimonští označili studnu, do níž vhodili poselstvo, za hygienicky závadnou. Na to jsem myslel během filmu, což zhruba vypovídá o tom, jakou měrou jsem byl vtažen do příběhu. Nemohu si pomoci, stylizace a zjevná ateliérovost v mých očích filmu ubírají to hlavní, a to divácký zážitek. Někteří tu píší o živočišnosti, já se nemohl zbavit pocitu umělosti. Akce je ve filmu celkem požehnaně, žádná však není taková, aby se hlouběji vryla do paměti. Z trojice krev, pot a slzy je v nich přítomna jen krev - a přitom je to celé takové bezkrevné. Kupodivu si film dějově ubírá i tam, kde by mohl vypjatost rozdávat nejvíce, a to u samotného konce 300 statečných. Ve skutečnosti jejich boj končil těsným bojem na tělo, když se přelámala kopí, byly meče, když se zlámaly meče, bojovalo se rukama a zuby. I když jde o komixovou adaptaci, není to argument pro benevolentnost v některých věcech. Kupř. eforové nebyli kněží, ale sbor kontrolující moc králů, se Sparťany zůstali na bojišti Thespijci, spartský posel po vyřízení zprávy o bitvě spáchal sebevraždu atd. K ideovému vyznění. Za prvé spartská společnost se bez nadsázky dá přirovnat k fašismu. Počínalo se vyřazováním nevhodných již v kojeneckém věku. Každý plnoprávný Sparťan (Sparťané sami si říkali Lakedaimónští) dostal od státu přidělenou půdu a skupinu heilótů (otroků), která ji obdělávala a živila ho. Výcvik chlapce počínal v šesti letech tím, že si musel krádežemi opatřovat jídlo (když byl chycen, byl tvrdě potrestán, když ne, byla to známka jeho schopností). Armádní cvičení spočívalo v pravidelných pogromech na heilóty, kteří žili mimo Spartu ve vesnicích, které byly pravidelně napadány a vypalovány. Ve filmu Leonidas sice opakuje fráze o obraně svobody a o novém věku, skutečnost však byla taková, že příliv bohatství z kořisti do Sparty (která do té doby vůbec neužívala peníze) původní rovnou společnost plnoprávných Sparťanů rozdělil na bohaté a mocné (např. Leonidův spolukrál Pausániás, vítěz od Platají), kteří začali skupovat původně státní půdu, a ožebračené. To byl konec spartské moci, protože bohatí ztratili vůli a chudí motivaci bojovat. Prostřihy do Sparty sice trochu komplikují jinak velmi řídký děj, na druhou stranu přinášejí to, čeho jsem se bál nejméně, a sice politickou korektnost. Tvůrci se evidentně zalekli příběhu bez jediné významné ženy, to se muselo napravit. Vojáci sami jsou naolejovaní cucáci z módních katalogů v kožených spodkách, kteří by se hodili spíš na pánský striptýz. I když jsem původně dal milosrdné tři hvězdy, postupem času jsem došel k tomu, že vlastně nevím za co.(24.3.2007)

  • Bluntman
    ****

    Spartans, tonight, we dine in hell! Fašistická, manýristická, didaktická, dlouhá... taková je filmová 300: Bitva u Thermopyl, která překvapí (nemile) vzhledem k servírovanému vizuálnímu obžerství několika vyloženě dementně rámovanými sekvencemi a tím, že krom nápaditých závěrečných titulek vlastně není o co dohromady stát. Několik stylistických fines, kdy kamera zběsile poletuje v bitevní vřavě a zpomaluje se, zrychluje a stylizovaná krev cáká na všechny strany, je na úkor gradace a vedlejší linie s manželkou, která v původním komiksu nebyla, zase narušuje tempo a okatě dává najevo, že tady Snyder neměl obrázky, podle nichž by se řidil, a tak má problémy i s tak základními věcmi jako rozmístění herců v mizanscéně. Figura nespolehlivého vypravěče dovoluje popustit uzdu fantazii, ale pokud má být vytvořena spojitost mezi Butlerem a Wenhamem v závěru, nefunguje díky Butlerovu přehrávání a Wenhamovu (záměrnému) podehrávání. K tomu je nutné připočíst rušivý patos, zbytečnou popisnost právě zobrazovaného, která je ale ještě v míře, neschopnost konstruovat koherentní fikční svět a po sin City tady máme další důkaz toho, že takhle by se komiksy na plátno převádět neměly, protože přeložením z jednoho média do druhého nevznikde nikdy nic soběstačného.(29.3.2007)

  • Kryšpín
    ****

    Po druhém zhlédnutí jsem snížil hodnocení na čtyři, komentář nechávám původní.Možná to s těma hvězdičkama přeháním, protože jsem fanatickým fanouškem práce Franka Millera a když vidím tak epické dílo, které mě přikovalo do sedadla. Tak to musím udělat. Jediné co mi zkazilo zážitek jsou vždy diváci (nebo spíš idioti) sedicí přede mnou. Stupňující zážitek, který neruší ani přechody z bitvy do Spartského města mě nadchnul stejným způsobem jako nedávno viděná Fotnána od Aronofskyho i když rozdílným (tématickým) způsobem. Na rozdíl od jiných historických filmů film nevypadá realisticky a působí spíše jako příběh z vaší fantazie, kde krev stříká daleko, kde lítají vzduchem useknuté končetiny apod. Na konci mě překvapilo, že v tak krátké době se uskutečnila tří denní bitva. Režisér neplýtval s časem a nenatahoval scény, což někdy působilo zmatečně. Někde byly zrychlené záběry, které navazovali na zpomalené a střídavě si divák mohl vychutnat vše do poslední kapky krve. Jendo je jisté, film je už teď kultovním snímkem a hlášky typu "This is SPARTA" se zapíšou na Oscarový plakát za dalších 79 ročníků předávání cen Oscar.(16.3.2007)

  • Rob Roy
    ****

    V klidných scénách ze Sparty ubíjející patetické fráze v "chlapských" scénách z Thermopyl naopak výtečně fungují. Několik bombastických fight sekvencí, spousta hezkých obrazů, dost vaty. Ale stejně dám 4, protože tenhle film jednotvárně neskomírá jako Sin City a dokáže vyhecovat. A občas i dojmout. A Butler má sakra charizma.(25.3.2007)

  • - Vo filme zomrie každú minútu priemerne 5 ľudí. (Methodix)

  • - Rozpad spartského státu nastal na konci 3. století př. n. l. po bitvě u Sellasie s Makedoňany. (Lottr)

  • - Bitva u Thermopyl byla součástí válečných sérií řecko-perských válek, z nichž mezi nejvýznamnější patří právě bitva u Thermopyl. K bitvě došlo v srpnu roku 480 př. n. l.. Dále šlo o bitvy u Salamíny, která se odehrála přibližně 28. 9. 480 př. n. l. a u Marathonu z 12. 9. 490 př. n. l. (Lottr)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace