Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Segrestor
    *****

    Říkal jsem si, kterému filmu věnuji svůj třístý komentář... a ejhle 300: Bitva u Thermopyl. Ono už sice bylo k tomuto filmu všecko řečeno, ale tak pro ty, kteří mě mají v topce: Ano, je to skvělý film, skvělý vizuál, perfektní hudba, tvůrci se vyřádili a tak dále, bla bla bla. Každopádně dávám pět hvězd, protože jsem se u toho bavil jako už dlouho ne.(30.8.2011)

  • Gilmour93
    ****

    „This is where we hold them! This is where we fight! This is where they die!“ Učebnicová ukázka moci filmového traileru. Pokud nehodíte do ringu ručník, uvidíte v Snyderově továrně na testosteron vítězství formy nad obsahem K.O. v prvním kole. Být Řepka.., promiňte Hitler.., ehm vlastně Butler můj vůdce, tak skočím oděn jen v bederní roušce z nejvyššího útesu Hot Gates do samého srdce šiku Immortals..(2.9.2008)

  • Bluntman
    ****

    Spartans, tonight, we dine in hell! Fašistická, manýristická, didaktická, dlouhá... taková je filmová 300: Bitva u Thermopyl, která překvapí (nemile) vzhledem k servírovanému vizuálnímu obžerství několika vyloženě dementně rámovanými sekvencemi a tím, že krom nápaditých závěrečných titulek vlastně není o co dohromady stát. Několik stylistických fines, kdy kamera zběsile poletuje v bitevní vřavě a zpomaluje se, zrychluje a stylizovaná krev cáká na všechny strany, je na úkor gradace a vedlejší linie s manželkou, která v původním komiksu nebyla, zase narušuje tempo a okatě dává najevo, že tady Snyder neměl obrázky, podle nichž by se řidil, a tak má problémy i s tak základními věcmi jako rozmístění herců v mizanscéně. Figura nespolehlivého vypravěče dovoluje popustit uzdu fantazii, ale pokud má být vytvořena spojitost mezi Butlerem a Wenhamem v závěru, nefunguje díky Butlerovu přehrávání a Wenhamovu (záměrnému) podehrávání. K tomu je nutné připočíst rušivý patos, zbytečnou popisnost právě zobrazovaného, která je ale ještě v míře, neschopnost konstruovat koherentní fikční svět a po sin City tady máme další důkaz toho, že takhle by se komiksy na plátno převádět neměly, protože přeložením z jednoho média do druhého nevznikde nikdy nic soběstačného.(29.3.2007)

  • Tsunami_X
    ***

    Snyder sere mramor a snaží se otrocky převyprávěné omalovánky povýšit na plnohodnotnou filmovou výpověď. Evidentně při tom zapomněl, jak účelně vygradovat scénu a že čeho je moc, toho je příliš. Kulisovou estetikou tenhle komerční hit připomíná hollywoodské exkurze do antiky padesátých let a svou svalovinou zase řežbu z osmdesátek. Nezbývá než doufat, že se digitální krev nestane standardem a Franka Millera se v budoucnosti chopí někdo, kdo nad jeho předlouhou nebude zuřivě masturbovat. Pořádně jsem si užil akorát tak závěrečné titulky a toho šmejda co vypadal jak Michael Berryman.(27.3.2007)

  • flanker.27
    **

    Doufám, že Lakedaimonští označili studnu, do níž vhodili poselstvo, za hygienicky závadnou. Na to jsem myslel během filmu, což zhruba vypovídá o tom, jakou měrou jsem byl vtažen do příběhu. Nemohu si pomoci, stylizace a zjevná ateliérovost v mých očích filmu ubírají to hlavní, a to divácký zážitek. Někteří tu píší o živočišnosti, já se nemohl zbavit pocitu umělosti. Akce je ve filmu celkem požehnaně, žádná však není taková, aby se hlouběji vryla do paměti. Z trojice krev, pot a slzy je v nich přítomna jen krev - a přitom je to celé takové bezkrevné. Kupodivu si film dějově ubírá i tam, kde by mohl vypjatost rozdávat nejvíce, a to u samotného konce 300 statečných. Ve skutečnosti jejich boj končil těsným bojem na tělo, když se přelámala kopí, byly meče, když se zlámaly meče, bojovalo se rukama a zuby. I když jde o komixovou adaptaci, není to argument pro benevolentnost v některých věcech. Kupř. eforové nebyli kněží, ale sbor kontrolující moc králů, se Sparťany zůstali na bojišti Thespijci, spartský posel po vyřízení zprávy o bitvě spáchal sebevraždu atd. K ideovému vyznění. Za prvé spartská společnost se bez nadsázky dá přirovnat k fašismu. Počínalo se vyřazováním nevhodných již v kojeneckém věku. Každý plnoprávný Sparťan (Sparťané sami si říkali Lakedaimónští) dostal od státu přidělenou půdu a skupinu heilótů (otroků), která ji obdělávala a živila ho. Výcvik chlapce počínal v šesti letech tím, že si musel krádežemi opatřovat jídlo (když byl chycen, byl tvrdě potrestán, když ne, byla to známka jeho schopností). Armádní cvičení spočívalo v pravidelných pogromech na heilóty, kteří žili mimo Spartu ve vesnicích, které byly pravidelně napadány a vypalovány. Ve filmu Leonidas sice opakuje fráze o obraně svobody a o novém věku, skutečnost však byla taková, že příliv bohatství z kořisti do Sparty (která do té doby vůbec neužívala peníze) původní rovnou společnost plnoprávných Sparťanů rozdělil na bohaté a mocné (např. Leonidův spolukrál Pausániás, vítěz od Platají), kteří začali skupovat původně státní půdu, a ožebračené. To byl konec spartské moci, protože bohatí ztratili vůli a chudí motivaci bojovat. Prostřihy do Sparty sice trochu komplikují jinak velmi řídký děj, na druhou stranu přinášejí to, čeho jsem se bál nejméně, a sice politickou korektnost. Tvůrci se evidentně zalekli příběhu bez jediné významné ženy, to se muselo napravit. Vojáci sami jsou naolejovaní cucáci z módních katalogů v kožených spodkách, kteří by se hodili spíš na pánský striptýz. I když jsem původně dal milosrdné tři hvězdy, postupem času jsem došel k tomu, že vlastně nevím za co.(24.3.2007)

  • - Rozpad spartského státu nastal na konci 3. století př. n. l. po bitvě u Sellasie s Makedoňany. (Lottr)

  • - Leonidova helma byla připravena v 17 kopiích, každá s jiným stavem poškození. (Witta)

  • - Ve starověké Spartě probíhala iniciace formou nočního přepadu (kryptaie) vesnice otroků s cílem nepozorovaně ukrást jídlo, zabití otroka povoleno. Jinou možností byl několika denní pobyt v lese. (cheyene)