300: Bitva u Thermopyl

Doufám, že Lakedaimonští označili studnu, do níž vhodili poselstvo, za hygienicky závadnou. Na to jsem myslel během filmu, což zhruba vypovídá o tom, jakou měrou jsem byl vtažen do příběhu. Nemohu si pomoci, stylizace a zjevná ateliérovost v mých očích filmu ubírají to hlavní, a to divácký zážitek. Někteří tu píší o živočišnosti, já se nemohl zbavit pocitu umělosti. Akce je ve filmu celkem požehnaně, žádná však není taková, aby se hlouběji vryla do paměti. Z trojice krev, pot a slzy je v nich přítomna jen krev - a přitom je to celé takové bezkrevné. Kupodivu si film dějově ubírá i tam, kde by mohl vypjatost rozdávat nejvíce, a to u samotného konce 300 statečných. Ve skutečnosti jejich boj končil těsným bojem na tělo, když se přelámala kopí, byly meče, když se zlámaly meče, bojovalo se rukama a zuby. I když jde o komixovou adaptaci, není to argument pro benevolentnost v některých věcech. Kupř. eforové nebyli kněží, ale sbor kontrolující moc králů, se Sparťany zůstali na bojišti Thespijci, spartský posel po vyřízení zprávy o bitvě spáchal sebevraždu atd. K ideovému vyznění. Za prvé spartská společnost se bez nadsázky dá přirovnat k fašismu. Počínalo se vyřazováním nevhodných již v kojeneckém věku. Každý plnoprávný Sparťan (Sparťané sami si říkali Lakedaimónští) dostal od státu přidělenou půdu a skupinu heilótů (otroků), která ji obdělávala a živila ho. Výcvik chlapce počínal v šesti letech tím, že si musel krádežemi opatřovat jídlo (když byl chycen, byl tvrdě potrestán, když ne, byla to známka jeho schopností). Armádní cvičení spočívalo v pravidelných pogromech na heilóty, kteří žili mimo Spartu ve vesnicích, které byly pravidelně napadány a vypalovány. Ve filmu Leonidas sice opakuje fráze o obraně svobody a o novém věku, skutečnost však byla taková, že příliv bohatství z kořisti do Sparty (která do té doby vůbec neužívala peníze) původní rovnou společnost plnoprávných Sparťanů rozdělil na bohaté a mocné (např. Leonidův spolukrál Pausániás, vítěz od Platají), kteří začali skupovat původně státní půdu, a ožebračené. To byl konec spartské moci, protože bohatí ztratili vůli a chudí motivaci bojovat. Prostřihy do Sparty sice trochu komplikují jinak velmi řídký děj, na druhou stranu přinášejí to, čeho jsem se bál nejméně, a sice politickou korektnost. Tvůrci se evidentně zalekli příběhu bez jediné významné ženy, to se muselo napravit. Vojáci sami jsou naolejovaní cucáci z módních katalogů v kožených spodkách, kteří by se hodili spíš na pánský striptýz. I když jsem původně dal milosrdné tři hvězdy, postupem času jsem došel k tomu, že vlastně nevím za co. (24.03.2007)

║Rozpočet $65miliónov║Tržby USA $210,614,939║Tržby Celosvetovo $456,068,181▐ Tržby od roku 2009 za predaj Blu-ray v USA $7,049,732 //počet predaných kusov 595,837║ Tržby za predaj DVD v USA $276,328,139 //počet predaných kusov 13,421,427║ „Hrdinstvo sa stáva legendárnym pojmom práve tu, na mieste kde čaká na svoju hrdinskú smrť 300 Spartanov chrániacich Grécky národ.“ _Meno režiséra Zack Snyder sa pre mňa od tohto momentu stáva dôležitým filmovým pojmom! Jeho meno my utkvelo v pamäti už pri sledovaní jeho prim debute Úsvit mŕtvych ale čo nám priniesol potom už nieje len taká fajn podívaná, toto sa stáva jedným z vrcholov dnešnej kinematografie. Natočil takpovediac krásnu doslova obrazovú symfóniu na hrdinský mýtus odohrávajúci sa v božskom Grécku, kde je studnica udatných hrdinských činov doslova nevyčerpateľná. _Frank Miller je osoba tvoriaca comicsovky, ktoré sa postupne vďaka nesmiernej tvorivosti na režisérskych postoch stávajú kultom a hlavne novým míľnikom vo filme ako takom. Už Robert Rodriguez svojím SIN CITY predviedol čo sa dá urobiť s čierno-bielych políčok komiksu, Zack Snyder len upevnil nový trend a to doslova famózne jeho 300 sa nedá nič vyčítať aj keď je to priamočiary príbeh bez nejakých väčších odbočiek ide stále v jednom šíku prinášajúcom jeden krásny obrázok za druhým. Proste políčko za políčkom filmu je prepracované k dokonalosti akoby ho maľoval prvotriedny maliar a týmto pádom sa stáva film 300 prvotriednou podívanou. Ja osobne som bol ukážkami k filmu fajn navnadený ale nie vždy musí byť aj film tak výborný ale toto je výnimka už po prvých minútach sa moje tŕpnutie rozplynulo a dokonalé divadlo sa mohlo začať. _Herec Gerard Butler nakoniec obstál aj keď nemal až takú hviezdnu charizmu ako Maximus (Russell Crowe) vo filme Gladiátor ale aj tak dokázal výborne stelesniť svoju „životnú“ úlohu a dať skutočný rozmer svojej postave kráľa Leonidasa. Nominácia na Oscara tam zrovna nebude pre málo dialógov ale po tom čo som videl s týmto hercom len film Timeline sa nedá s 300 ani porovnať. Takže kásting sa im v tomto filme podaril a vlastne však ako všetko. Hudobný doprovod všemožného druhu hudby je presne zapadajúci na miesta plynúcich filmových políčok. /videl v kine 7x: 95%/ (05.01.2008)

THIS IS BULLSHIT!!! Je těžké kritizovat něco dutého jako halloweenská dýně. Je těžké nenechat se omámit nablýskaným povrchem, dokázat si, že hlasité výkřiky, spršky krve a čtyři zpomalené záběry během dvou minut neznamenají kvalitní film a nehodnotit tudíž čtyřmi či snad dokonce pěti hvězdičkami. Nepopírám – měl jsem to nutkání a narůstalo přímo úměrně s počtem usekaných končetin. Tím, že nakonec hodnotím třemi hvězdičkami, v žádném případě nechci dávám na odiv své rádoby intelektuálské pohoršení nad primitivní zábavou. Třístovka totiž mohla být ve své jednoduchosti podstatně zábavnější. Především, nekorektní zápletka spočívající ve střetu heterosexuálních nadlidí s dokonale vypracovanou muskulaturou a slabošských gayů ze všech koutů Asie, není hodna téměř dvou hodin. Snyder proto z thermopylské soutěsky neustále odbíhá do Sparty, kde nás nechává sledovat sítě nudně spřádající Leonidovu manželku. Jakkoliv sebejistý na vizuálním poli, příběh poutavě vyprávět nedokáže. Podobně Snyder selhává v práci s nadsázkou. Sveřepý výraz Gerarda Butlera, největšího mača, rasisty a sexisty filmového plátna (ne nadarmo mi Word jeho příjmení opravuje na Hitler), unikátního to vzorku politiky vojenského státu (ne nepodobné politice jiného současného státu), nelze brát zcela vážně. Věřím, že ani Miller při psaní komiksu nezachovával věčně vážnou tvář a s ironií, případně nějakými náznaky politické satiry, pracoval obratněji. Budeme-li se bavit čistě o formě, Bitva u Thermopyl splnila svůj účel. Avšak účel natolik zbytečný a sobě samotnému sloužící, že žízeň po historickém velkofilmu budu raději hasit Gladiátorem, z něhož Snyder bezostyšně vykrádá milostný motiv i obilné lány, typický to znak starověkého Řecka a Říma očima hollywoodských filmařů. 65% Zajímavé komentáře: Lima, Gemini, Renton, Faidra, Jordan, flanker.27, vincent, hudryhudry, agathon, curunir, Martinius (05.08.2008)

Snyder sere mramor a snaží se otrocky převyprávěné omalovánky povýšit na plnohodnotnou filmovou výpověď. Evidentně při tom zapomněl, jak účelně vygradovat scénu a že čeho je moc, toho je příliš. Kulisovou estetikou tenhle komerční hit připomíná hollywoodské exkurze do antiky padesátých let a svou svalovinou zase řežbu z osmdesátek. Nezbývá než doufat, že se digitální krev nestane standardem a Franka Millera se v budoucnosti chopí někdo, kdo nad jeho předlouhou nebude zuřivě masturbovat. Pořádně jsem si užil akorát tak závěrečné titulky a toho šmejda co vypadal jak Michael Berryman. (27.03.2007)

Komiksová předloha mramorizující válečnickou kulturu a heroičnost sparťanských bojovníků vizuálně uchvátí strohou impresivní kresbou a žlutým tónováním, z něhož ostře vystupuje sytě rudá barva krve. Film zachoval barevné odstíny i jednotlivé scény přesně podle políček komiksu a dodal pohyb. Jenže ten tu není pouhým účelovým prostředkem, nýbrž objektem glorifikace. Plynulé přechody filmu z normální do zpomalené rychlosti doslova adorují grácii lidského těla v pohybu a tělo jako precizní funkční stroj nabývá roli fetiše. (15.09.2008)